Páteční slunečné ráno vytáhlo Lišáky do Rakous a nás čekal výlet do Příbrami do hornického muzea. Majitelé obytňáků se naskládali do osobáků a kolona se mohla vydat do 30 km vzdálené Příbrami.

Páteční slunečné ráno vytáhlo Lišáky do Rakous a nás čekal výlet do Příbrami do hornického muzea. Majitelé obytňáků se naskládali do osobáků a kolona se mohla vydat do 30 km vzdálené Příbrami. Díky tomu, že Dáša rozdělila všechny zájemce do dvou skupin, proběhla návštěva hladce – jako po másle. Byli jsme předem objednáni, protože kapacita vláčku, kterým jsme se povozili v podzemí je pouze 22 osob. Když nás paní průvodkyně vyzvala, abychom se rozdělili, protože zájemců je více, ozvala se Síma,že nás je přesně 22 a ostatní ať si počkají. Jízda důlním vláčkem do podzemí 260m dlouhou prokopskou štolou nic moc. Osobně si myslím, že jízda vláčkem po povrchu by byla asi lepší, ale dětem se to líbilo. Přeci jen v podzemí nejezdíme každý den. Po té jsme navštívili strojovnu s parním strojem, kde si děti mohly zahoukat na klakson.

Druhá část prohlídky hornického muzea probíhala v dole Drkolnov, kam jsme se přesunuli auty. Podívali jsme se na důlní Vodní kolo, k němuž se sfárá po skluzavce 51 m. Zde jsme se potkali s druhou skupinou, která touto částí prohlídky začínala. Hlásili se hrdě k nejrychlejší jízdě na skluzavce. Vendulce nebrzdily boty, tak Emjirkovi dojela do náruče. Raději nemyslet na to, kam by dojela, kdyby jela první…V naší skupině jel nejrychleji Lachout, ale Vendulka jednoznačně vyhrála.  Obrovské vodní kolo o průměru 12,4m zajímalo zejména mužskou část výpravy.

Po absolvování nákupu pečiva a základních potravin následoval přesun do kempu na oběd z vlastních zásob.

Odpoledne si sprchlo, pročistil se vzduch. Navečer byl připraven táborák a oslava narozenin všech ve znamení býka. Oheň vzplál, ale opět nás rozehnala přeháňka. Asi po půl hodině jsme se vrátili k ohni, kde se o zábavu postaral Machajda a jeho kytara. V pozdějších hodinách se dostavil Mireček a s Machajdou dávali jeden vtip za druhým. Bylo opravdu veselo, mnozí měli co dělat, aby se nepotrhali smíchy.

V sobotu nás opět probudilo sluníčko. Byl nádherný den a každý zvolil program podle svého gusta. Někteří jeli na kolech, jiní pěšky a my jsme se vydali autem na zámek Orlík a jeho zahradu. Pávi chodili kolem nás, zámek nezklamal svou monumentalitou, výhledy na přehradu také stály za to.

V poledne jsme se přesunuli do Solenic, kde měli cíl i cyklovýletníci i pěší turisté. Všichni jsme se zde sešli. Poobědvali a vydali zpět do kempu.

Odpoledne nabídl Luboš projížďky na nafukovacím člunu. To byla nádhera. Děti si zkusily řídit a to se jim nepoštěstí každý den.

K večeru proběhla kuličkiáda. Musím konstatovat, že mnohé děti hrály kuličky poprvé v životě.

Večer jme ogrilovali, poseděli u ohýnku a sdělovali si dojmy z výletů. O půlnoci přijeli Lišáci a podělili se s námi o zážitky ze svého výletu… Když jsme šli spát byla jasná noc, která předesílala, že neděle bude slunečná. A byla. Ale všechno jednou končí, musíme zase do práce, abychom se mohli těšit na další….