http://www.kemp-alegro.cz/
Podle legendy sdělil paní Líčkové recept na výrobu trubiček raněný osobní kuchař císaře Napoleona při svém návratu přes České země po porážce v Rusku v roce 1812, jako odměnu za své ošetřování.
Existence obdobné pochoutky je doložena již na stole francouzského Krále Slunce Ludvíka XIV. a její zobrazení je zachyceno i před dobou jeho panování na obraze z roku 1630.
Jiná legenda však hovoří též o tom, že Napoleon Bonaparte trpěl již v době svého tažení do Ruska žaludečními potížemi a jeho osobní kuchař mu proto pekl tenké dietní oplatky z proseté pšeničné mouky jen s trochou mléka, žloutku, oleje, cukru a soli, jež si Napoleon oblíbil. Nápad se sypáním a stáčením oplatek do trubiček se tak prý zrodil až v Hořicích.
Miletínské náměstí
Čepice v restauraci U souseda, Miletín
Hořické náměstí
Radnice - Tato stavba byla postavena podle projektů hořického stavitele Františka Poličanského (1829 — 93) na místě původní — staré radnice. Dominantou radnice je pískovcová věž s hodinami a vytesanou rychtářskou pečetí Hořic z roku 1585, kdy město patřilo rodu Smiřických. Uvnitř je umístěna aula, kde se konají svatební obřady, vítání občánků a koncerty komorní hudby. V přízemí najdete kanceláře Městského úřadu a také Městské informační centrum. Radnice stává na místě, kde se v roce 1881, v radničním bytě, narodil spisovatel a překladatel pan Zdeněk Matěj Kuděj, jenž byl nejenom přítelem Jaroslava Haška, ale i jeho druhem na cestách po naší vlasti.
Před vstupem do Radnice stojí tzv. „Spravedlivý nástroj“- pranýř — z 18.stol., u kterého si odpykávali trest zlotřilci, kteří k němu byli připoutaní, zpráskaní a dokonce byli nuceni i jíst kolomaz. Funkce pranýře byla zrušena za vlády Josefa II.
Hořický zámek je velmi skromná budova vzniklá v barokní době (první polovina 18. století) kolem středověké tvrze. Zámek se zdál chudý i vzbouřeným nevolníkům v roce 1775, když jej dobývali v čele s chodovickým kantorem a mlázovským rychtářem. Soustředilo se tu několik pánů, měli v zámku i děla, ale neubránili se. Lejstro o zrušení poddanství a roboty museli vydat; bohužel platilo jen do té osudné bitvy s císařskými vojsky u Chlumce nad Cidlinou. Dnes je pohled na zámeček neúplný; budovy jej obklopující musely ustoupit pro zchátralost i růstu města. Na začátku století zmizela brána, zbořen byl panský pivovar, sladovna, pivovarské kůlny i lednice a zámecká zahrada se změnila na sídliště „Pod Lipou“.
Cestou k Masarykovy věži samostatnosti
Základní kámen věže byl položen 10. července 1926 za přítomnosti prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka. Projekt arch. Blažka počítal s výškou rozhledny cca 40 m, díky čemuž mohla sloužit i jako letecký maják na lince Praha – Varšava, do roku 1938 byla vystavěna do výšky 25 m, od té doby se již ve stavbě nepokračovalo. V průběhu německé okupace byly vlastenecké reliéfy zakryty plachtou, při průjezdu německé kolony Hořicemi na sklonku války byla věž poškozena Němci vystřeleným dělostřeleckým granátem z náměstí Jiřího z Poděbrad
Kaple Panny Marie Hlohové v Hořicích, někdy nazývaná též Janderova kaplička, je empírová sakrální stavba, kterou nechal roku 1826 postavit hořický rodák Josef Ladislav Jandera. Nachází se na samotném hřbetu hořického Chlumu vzdálena asi 300 metrů západně od tzv. Masarykovy věže samostatnosti. Původně v lokalitě stála před rokem 1767 socha Panny Marie zvaná „U hlohu“. Odtud se objevil název Panna Maria Hlohová. Hořický rodák, římskokatolický kněz, člen řádu premonstrátů a profesor Karlovy univerzity Josef Ladislav Jandera se svým strýcem Janem Josefem Kučerou ji nechali vybudovat v Hořicích v roce 1826 na poděkování, že se městu Hořice vyhnula epidemie cholery.
Rozhledna "Hořický chlum" byla postavena v roce 1998 jako základová stanice Eurotelu.
Pata věže: 410 m n.m, celková výška: 41,54 m, výška plošiny: 27 m, počet schodů: 2x142
Tyršův dům
Zamyšlený pan Tyrš
Sochařský park u svatého Gotharda
Kostel svatého Gotharda
Žádné komentáře nebyly zveřejněny.