V loňském roce jsme projeli kousek středního a jižního Rumunska. Protože se nám tam líbilo, rozhodli jsme se letos navštívit sever Rumunska a při té příležitosti jsme nakoukli i do sousedního Moldavska a na kousek Ukrajiny.
Článek z cesty je zde: https://www.carav...cle_id=657
Sápanta - Veselý hřbitov. Moldavsko - doplňujeme vodu u jedné ze studní podél silnice. Tady bylo k hladině vody možná 20 m. Noc jsme strávili v jedné již zavřené "turbáze", kam nás pustil noční hlídač Ještě Moldavsko - Kišiněv (Chisinau). Fotky, které se nevím proč po původním uložení "kously". Metropolitní katedrála v parku před vládní budovou u hlavního bulváru Stefan cel Mare Ukrajina - Oděsa. Parkujeme v městské části Lanžeron, nad placenými parkovišti u delfinária. Hřbitov je stále využíván, ale místo na něm je prý velmi drahé a tudíž ne pro každého dostupné. Přišel nás navštívit i hlídač ze sousední turbázy a tak jsme u jejich "domašnoevo" a našeho Tramínu strávili příjemný večer Česká hospoda Kozlovna vedle budovy vlády. Městská pláž pod delfináriem. Tenhle kamion s cisternovým návěsem nás svižně předjel a chvíli se před námi kejval ze strany na stranu jako na vlnách, až jsme mysleli, že si lehne do příkopu. Desesti - malé parkoviště pod kostelíkem, vedle infocentra. Soroca (čte se jako Soroča)- místní stará pevnost na břehu Dněstru. Archeologické muzeum. Předchozí den bylo vedro, do rána se zatáhlo, začalo foukat a na moři se zvedly vlny. Voda ale byla pořád příjemně teplá a tak jsme se ještě stihli i vykoupat. Pak práskl do koní a zmizel v dálce. Jeden z okolních domů. Něco málo z kišiněvských parků v centru města. Rumunsko - vesnice Andreiasu de Jos, kde je přírodní zajímavost Focul Viu, nebo-li Živý oheň - hořící vývěry přírodního plynu. Místo již zrušeného parkoviště, stále ale vyznačeného na mapě, jsme se s bídou vmáčkli do malé uličky mezi domky. Vchod na hřbitov, kde je dřevěný kostelík sv. Paraschevy. Pohled z hradeb na tzv. cikánský kopec. Tam mají své vily bohatí cikáni, údajně i jejich baron. Okolní příroda Kostelík sv. Paraschevy, zapsaný jako památka UNESCO. Plamínky hořícího plynu různě po zemi. Okolní půda je trochu vlahá. Má to být působivé hlavně v noci. Jeho vnitřní výzdoba od místních naivních malířů. Parkoviště na břehu Dněstru pod pevností. Na druhém břehu je Ukrajina, v pozadí je vidět místní hraniční přechod - přívoz. Kolem poledne začala dešťové přeháňky a tak jsme se vydali na prohlídku kousek do města. Tady je pohled na část přístavu pod parkem Tarase Ševčenka. Místo s největšími vývěry je obehnané malou zídkou, která ale celkový dojem narušuje. Všechny stěny i strop jsou pokryty malbami, zobrazujícími biblické příběhy. Sloužily jako jakési "komiksy", aby se i negramotní věřící s nimi mohli názorně seznamovat. Restaurace vedle pevnosti, vyzdobená pro svatební hostinu. Nováčci nacvičovali pochod. Ten plácek vpravo bylo původně malé parkoviště, dnes je cca metr pod úrovní cesty. Ohně jsou vpravo nahoře pod lesem a my se vracíme cca 900 m dolů k hlavní silnici. Barsana - vyřezávaná brána na hlavní silnici pod klášterem. Boršč, a jeho přílohy v restauraci Salatka - plátky slaniny, několik stroužků česneku, cibulka, kousek papričky, zakysaná smetana a několik plátků lehce opečeného chleba. Výborný. Barsana - areál kláštera. Novodobý Klášter Tipova (čte se Cipova) nad Dněstrem, pod kterým byl ve středověku do skály nad řekou vykután klášter původní. Cestička ke starému klášteru. Metropolitní katedrála, největší pravoslavný kostel v Oděse na Chrámovém náměstí. Téměř vyschlé koryto řeky, ale na jejím břehu jsou vidět stopy po pořádné povodni. Původní klášter. Vykutané místnosti sloužily k církevním obřadům a jako obydlí mnichů a poustevníků. Přírodní park Putna. Stojíme u zdejší přírodní zajímavosti Cascada Putnei, což jsou peřeje na řece Putna. Strávili jsme tam klidnou noc ve společnosti těchto dvou psů, tří pasoucích se koní a kravky. Pohled od kláštera na řeku a protější břeh. Na louce i pod námi v lese je spousta plácků se zbytky ohnišť, kde se zřejmě v sezoně běžně stanuje. Prislopský průsmyk ve Východních Karpatech s novodobým klášterem Sfanta Treime. Památník padlých námořníků v parku Ševčenka. Toto jsou ony kaskády. Pod horami jsme měli celkem hezké počasí, ale při jejich přejezdu nám téměř vždy pršelo nebo byla alespoň mlha a tak jsme měli po vyhlídkách. Budova obchodního domu Santim. Jedna z cikánských osad pod Prislopským průsmykem. Návrat od kláštera. Po ranním chládku na plném slunci víc jak 30 stupňů. Moře u vesnice Sanžijka. Cestou k ní nás naladilo sluníčko, ještě jsme se stihli vykoupat, ale potom se zatáhlo, začal fičet vítr a rozpršelo se. Cestou na Brašov. Jeden z mnoha serpentinovitých úseků v horách. U kláštera Moldovita, jedná se o ženský klášter. Vesnička Tipova leží nad břehem Dněstru, který je v této části téměř kolmý a vysoký cca 120 m. Na druhém břehu je neuznávaná Podněsterská republika, která se od Moldavska odtrhla. Brašov - pohled na vrcholek hory nad městem, kde je vysílač a konečná stanice lanovky Původní malovaný klášterní kostel je obklopen obrannými hradbami. Uličky v centru starého Brašova Tento kostel je pro změnu zděný a má malbami zdobené i vnější zdi. Vítr, vlny a zvířený písek udělaly z vody doslova kafe. I tak se v něm pár odvážlivců koupalo. Zmije, před kterými varují četné informační tabulky, jsme naštěstí nepotkali, ale zapózovala nám hezká ještěrka. Dva dny nás střídavě naladilo a vytáhlo sluníčko a vzápětí zahnala dešťová přeháňka. Náměstí Piata Stafului s budovou Oblastního historického muzea. Ráno nad Dněstrem. Poutač u křižovatky před vesnicí Gribivka. Sibiu - Skanzen. Nocleh v areálu skanzenu na malém parkovišti v prostoru za druhým vchodem, kde je také restaurace. Spolu s námi tam byl soused Rumun a naproti nám Francouzi. Vinné sklepy v městečku Cricova kousek od Kišiněva (Chisinau). Pevnost u města Bilhorod-Dnistrovskij nad ústím řeky Dněstr. Poslední z řady pevností podél Dněstru od města Soroca, které chránily území před nájezdy osmanských vojsk. Vyřezávaná brána vjezdu do skanzenu, která se na noc zavírá a uvnitř je noční hlídač. Vyhlídky ze sedla Ciumarna Elektrická vozítka, kterými se jezdí na prohlídku sklepů. Skanzen spadá pod národopisné muzeum Astra v Sibiu, ve kterém jsou další historické exponáty. Cca 900 m dlouhá lanová dráha s převýšením cca 100 m. Těžším zájemcům uvazovali k postroji brzdící padáček. Je po sezoně, tak byly jednotlivé objekty již zavřené. Skanzen je ale umístěn do krásné přírody a stojí za prohlídku. Klášter Sucevita. Část sklepů s výrobou vín šampaňského typu. Ve stojanech jsou lahve, ve kterých víno zraje a které se musí postupně pootáčet kvůli usazování kalu. Každá pracovnice za směnu pootočí 3.500 lahví a nachodí 8 km. Chodby v reprezentační části. Po odjezdu z Bilhorodu a zkušenosti s cestou od Oděsy stačila jen krátká myšlenka, že na Ukrajině jsou vedlejší silnice v daleko lepším stavu, než jedničky a bylo hotovo. 15 km kombinace polňačky s tankodromem. Klášter Putna. Obřad u barelu s vodou, snad její svěcení? Soukromé archivy vín. U každého sklípku je jmenovka majitele a ti pocházejí nejen z Evropy, ale i z USA. Archivy si majitelé zakupují, ale významným hostům vinařství, kteří jejich vína ocenili, je fy zřizuje sama. Má je zde i mnoho státníků z celého světa. Alba Iulia - staré pevnostní město, jehož historie sahá až do dob starého Řecka. Stále používaná klášterní studna. Historická upomínka. Láhev je ale asi prázdná. V současné době probíhají rozsáhlé opravy a úpravy jak pevnosti, tak i okolních částí města Koupaliště u solných dolů v Cacivě. I prezident Zeman tu má svůj archiv. Voda v bazénu je tak slaná, že se na ní nechá ležet. Jen plavat se v ní nedá. Některé archivy jsou už asi dost letné. Tento není zdaleka tak obrostlý pavučinami, jako některé další. Klášter Humorului, někdy také uváděn jako Humor Pár obrázku z některých reprezentačních prostor. To vše je v podzemí. Strážní věž v areálu původního kláštera. Tento klášterní kostel je zvláštní tím, že nemá věž. Rumunské městečko Huedin a obrázky několika cikánských chýší v okolí silnice. Symbolická mapa světa s vyznačením míst, kam všude se vína z Cricové vyvážejí. Pohled na kostel z ochozu věže. Mapa podzemích prostor vinanřství. Chodby cricovského vinařství měří celkem 120 km. Areál nového kláštera v sousedství. Závěr naší cesty a relaxace v termálních lázních v Hajdúszoboszló. Tady je kemp. Také jsme se do pamětní knihy zapsali. Několik z mnoha bazénů. Klášter Voronet, označovaný jako Sixtinská kaple východu Jediný klášter, kde jsem vyfasoval velký šátek, který jsem si musel uvázat kolem boků jako sukni. Asi jsem měl příliš krátké nohavice. V ostatních klášterech to nevadilo a nebazírovali ani na tom, aby měly ženy na hlavě šátek. Naše skupina na prohlídku byla malá a na ochutnávky zůstalo jen 5 lidí. Vešli jsme se proto do jednoho z malých sálů. Vedle nás v jednom z velkých byla výprava Poláků ze dvou autobusů. Zvonkohra v městečku před lázněmi. Suceava - na parkovišti u skanzenu. Mezinárodní přípitek na závěr - Ruska, Moldavan, Rumun, my Češi a děvče nevím jaké národnosti. U vína jsme si rozuměli bez problémů. Vinobraní v městečku. Ve stánku vařili v kotlích několik druhů pörköltů. Hrad pod parkovištěm. Hrad je přístupný po chodníku a lávkou z parkoviště. Je v něm malá historická expozice. Tady vařili marmeládu. Spokojeně si tu hověl jeden z rumunských psů. Papričky pálily tak, až se z toho krabatily. Skanzen bukovinské vesnice v Suceavě. Suceava - no prostě město.
1 komentář
alfred
Pekné fotky a zážitky, málokto sa odváži do Moldavka , Podnesterska a Ukrainy.
