Nedá mi to nereagovat na poznámku dusík v pneu výše. Nic ve zlém. Spíše můj pohled na věc.
Osobně to nevidím tak černé a bílé. Také tak, že je to marketingový tah.
Je faktem, že v osobní dopravě nemá dusík zásadní význam. V kamionové dopravě, letecké a řadě dalších odvětví to má ale význam docela velký, někde až zásadní. Je to tedy jen otázka pohledu hodnocení a použití.
Musím říci, že toto moje tvrzení a přesvědčení vychází z naprosto relavantních výzkumů u nás i zahraničí. Ne z tvrzení některých lidí v rozhlase kteří si pletou takové věci jako tlak, přetlak, atmosferický tlak, parciální tlak atd. Osobně jsem byl u několika testů v zahraničí, které toto moje tvrzení potvrzují. Stejně tak řada materiálů firem jako je třeba Continental apod. mluví zcela jasně. Stejně tak máme za sebou vývoj v této oblasti.
Takže bych souhlasil s tím, že dusík v pneumatikách u osobního auta nemá podstatný význam a investice do tohoto média v pneu ( osobního vozu ) se nikdy nevrátí. Na druhou stranu musím říci, že jej u svých vozidel i přesto naplněný mám!!!
Například u kamionů ( nebo tam, kde je tlak vysoký a je velký proběh km ) je to již o dost jinak a význam to má.
Jistě je to ale jen můj názor a nechtěl jsem se pouštět do polemiky.
Upravil Fun dne 12.12.2007 17:07,
před 16 let
FunHlavní administrátorPřidáno
před 16 letNapište své názory a nebo zkušenosti. Prosím pište pouze věcné příspěvky.
Téma jsem založil dodatečně.
Fun
Upravil Fun dne 12.12.2007 17:05,
před 16 let
uknajČlenPřidáno
před 16 letDusík považuji za vhodný doplněk k plnění pneu. Při nahuštění jedné pneu osobní je cena u nás 28,- takže žádná traga. Tato investice není snad přehnaná.
Hlavně správně naložit karavanky ;t;t
Upravil Fun dne 12.12.2007 18:12,
před 16 let
TaboraciČlenPřidáno
před 16 letV nákladních pneumatikách a leteckých pneumatikách zkušenosti s dusíkem nemám.Věřim ,že tam to díky většímu tlaku funguje.Ale dle mých zkušeností není rozdíl žádný nebo minimální.Měřil jsem jak tlak tak i teplotu.Jedna strana auta měla dusík ,druhá ne.Čidla byla namontována na obytném autě,které je permanentně přeložené.Samozřejmě,že to nebyl žádný velký výzkum ale jenom koukání na displej.
Myslím, že v této věci panuje dost mýtů. Není to pro mne snadné vysvětlit, jen několik věcí. Také doufám, že nevyvolám " lavinu " díky tomu, že v současné době je to dost žhavé téma. Proto se nerad v písemné formě pouštím do podobných debat. Je lepší to vždy diskutovat osobně a ústně.
Asi se bez problémů shodneme na tom, že dusík je nehořlavý. Právě proto se v některých aplikacích přímo musí používat. Třeba u nebezpečnách nákladů, letectví apod.
Pak je zde mýtus zahřívání. Ten ale paradoxně podle zkušeností nenastává při stejném tlaku ale jako důsledek zcela jiného jevu - oxidace a koroze. Dusík má jen o málo jiné vlastnosti jako plyn, z fyziky a stavové rovnice plynů ( zjedonodušeně, že teplota, tlak a objem jsou na sobě přímo závislé ) je zřejmé, že se obě pneumatiky budou zahřívat zhruba stejně - rozdíl bude jen asi u hnací/hnané. Vlastnosti dusíku a vzduchu nejsou nijak zásadně rozdílné z tohoto pohledu.
Tím, že použiji vzduch ale docílím toho, že zde mám ( teoreticky ) dost malé množsví kyslíku. Co se ale stane v případě vyššího tlaku? Jestliže jej třeba stlačím ( například ) na 10 bar ( aby to bylo zřejmé ) je jeho parciální tlak již 2,1 baru a při obsahu pneu například 30 litrů bude jeho objem již 63 litru. Zbytek - 237 litrů - bude dusík a další plyny. A tento kyslík spolehlivě zajistí oxidaci pneumatiky, korozi ráfku atd. A současně z pohledu doby také úbytek tlaku, následně zahřívání, opotřebění pneu, zvýšení spotřeby apod.
Čím vyšší tlak a objem, při plnění vzduchem, tak také vyšší množství kyslíku působícího na pneumatiku a ráfek. Většinou také plocha těcho pneu a ráfků je větší - tedy opět větší koroze/oxidace.
Tím, že u osobních aut je malý tlak a objem pneu ( tedy při stlačení výrazně menší množství kyslíku ) nejsou ve spojení s hliníkovým diskem tyto věci také tak výrazné.
Často se operuje velikostí molekul, proto prý unikají, jiným koeficientem přenosu tepla.....i když je pravda, že vlastnosti plynů a molekul jsou různé, myslím, že tyto důvody jsou v principu nepodstatné.
S tím se také často operuje v tom, že atmosferický vzduch má jen o málo větší poměr kyslíku než dusík v pneumatice ( většinou se plní na čistotu 95-97-98% pokud pneuservis nepodvádí což umíme změřit ). Tedy, že stárnutí pryže je skoro stejné uvnitř a venku - tedy neplatí další podobný a jeden z dalších argumentů ve prospěch použití dusíku. Opět to není pravda. Výše uvedené platí při atmosferickém tlaku vzduchu. Pokud jeho tlak zvýším, budu mít logicky ( viz příklad výše ) naprosto jiné množství agresivního kyslíku proti atmosfer. tlaku vzduchu. Pravda, v procentech to bude stejné. Tedy opět lze předpokládat, že při použití vzduchu bude z tohoto důvodu oxidovat pryž uvnitř rychleji než vně. Neberu ohled na slunce a podobné vlivy. Pravda, na našich silnicích je to stejně jedno a velmi brzo zničíme pneu stejně.
Podobné je to s dalšími argumenty, kterých je asi 5 hlavních. Řada lidí začla hledat zástupné problémy k vysvětlení.
Pak je zde mýtus úspor. Pominu bezpečnost. O tom jistě není třeba diskutovat. Řada obchodníků mystifikuje lidi tím, že ušetří 5 a více procent provozních nákladů. To se ani při jenom výzkumu neprokázalo. Opět se zaměňují pojmy. V praxi se prokázala úspora v rozmězí cca 1,5-2,5 ( 2,5 byl extrém ) procent provozních nákladů na PHM a pneumatiky. I proto je to velmi zajímavé právě u kamionové dopravy - hodně najezdí a pneu jsou extrémně nákladné.
I tak si ale myslím ( také z výše uvedeného ), že u osobní dopravy to pomůže, nemá to ale zásadní význam. Asi většina z nás nejezdí tolik, že to nějak výrazně pocítí na nákladech. U spedicí je to hodně jiné. A i proto dost spepdičních firem má svoje dusíkové hospodářství pro svá auta. Bohužel většinou na západ od našich hranic.
Omlouvám se za zjednodušení pro případné čtenáře pracující s plyny apod. V principu je to takto jednoduché.
Upravil Jarda a Iveta dne 12.12.2007 23:14,
před 16 let
