Výkup karavanu!
Vykoupíme Váš obytný vůz, nebo karavan za hotové,volejte 606118358
www.vykupkaravanu.cz
Partneři webu:
- Domů
- Diskuzní fórum
- TECHNIKA
- Elektro akademie
- Měniče napětí podrobně
Měniče napětí podrobně
Poslední aktualizace před 1 rok
Karel ProkopČlenTak vidím že měniče jsou vděčný téma hlavně pro kutily a národ bastlířský.
Protože i mezi elektricky vzdělanými lidmi vládne ještě poměrně dost nejasností, bude tohle vlákno určené především elektrikářům, technikům a lidem, kteří vo elektrice vědí víc než jen to, že kope. Nebo je to zajímá.
Psát to budu na etapy protože to je téma poměrně obsáhlé, pokusím se tam dát nějaký vobrázky a dokreslit problematiku měničů do detailu.
Krom toho si založíme další vlákno jakožto diskuzi o měničích. Tady budeme diskutovat pouze k danému tématu. Páč touha zasyflit odborný vlákno emocema je mamutí a téměř ji nejde ubrzdit. Jasně jsou to naše hračky a my jsme velký kluci :D.
Měniče s modifikovanou sínusovkou
Jak funguje měnič s modifikovanou sínusovkou?
měnič EMOS 75W
Měnič už má roky - jezdil se mnou expedice po Albánii a Balkáně a nabíjel baterku do foťáku když jsem ještě neměl velkej telefon. Několikrát do něj vytekly všemožný kapaliny od oleje až po benzín a vždycky to přežil, tak jsem ho nevyhodil a funguje dodnes.
Měnič má vstup ošetřený trubičkovou pojistkou 10A a za ním jsou Mosfet tranzistory které rozkmitají stejnosměrné napájecí napětí na cca 50kHz.
Všimněte si, že píšu ne 50Hz, ale hodnotu tisíckrát vyšší.
Vstupní výkonové tranzistory - jsou polem (bránou) řízené MOSFET nebo IGBT tranzistory které řídí speciální IO (šváb ) který je vyrobený přímo pro tuto funkci, a je téměř lhostejné, jestli je to měnič 100W a nebo 4000W.
Řízení vstupu - tomuto typu řídicích integrovaných obvodů říkáme "mikrokontrolér". Samozřejmě typů a provedení je celá řada, ale pitvat detaily pro naši aplikaci nemá význam - protože potřebujeme pochopit funkci, nikoliv výrobu.
Provedení měničů je vždy velice podobné a liší se jen ve výkonu přenosové soustavy a spínacích součástek.
Spínací součástky - jsou vždy tranzistory, které na rozdíl od tyristorů umí při tom spínání i efektivně regulovat.
Tyristor - je desítky let stará výkonová součástka která ale umí jen otevřít a zavřít. Čili pro výrobu měničů zcela nevhodná. V dřevních dobách se měniče tyristorama spínané vyráběly, ale bylo třeba obří trafo, případně tlumivka, jinak z toho lítaly špičky a co dělal účiník se sínusovkou? škoda mluvit. Nicméně i tehdy to chodilo. Nějak. A všichni chataři byli vděční za tenhle komfort.
Tranzistor - klasický bipolární tranzistor je známý od padesátých let kdy nosným polovodičem bylo Germanium. Já pamatuju OC 170, 1NU70 a další. Tranzistory byly teplotně závislý, člověk na ně dejchnul a rozjely se, ale to byly začátky. Pak přišly křemíkový polovodiče a to už byla jiná liga: uměly spínat vysoký napětí (běžně 1000V) a relativně veliký proudy (stovky ampér) a tím začaly první regulovatelný svářečky (pro rejpaly: nemyslím Triodynku, která je regulovaná buzením ve stejnosměrným vinutí. Ale klidně se domě pusťte !t můžeme si tu probrat i Ward-Leonardovo soustrojí - nezapomeňte že jsem šachťák).
Nicméně tyto součástky dokázaly v podstatě jen "nějak" spínat a ještě né moc rychle. Což jsou Tyristory a Triaky.
Tyristor - spíná jen jednu půlvlnu a ještě pomalu (pokud obě, musí se zapojit antiparalelně, ale to už je zcela OT)
Triak - umí spínat vlny obě, ale taky pomalu (typické bylo ovládání otáček vrtaček a malých 1f střídavých motorků)
Ale pořád nikdo neuměl vyrobit součástku, která by dokázala veliké výkony "bezeztrátově" regulovat.
Příklad:
Bipolární (obyčejný) tranzistor má např. spínací hodnotu 10V a 1A. Pokud bude chodit v režimu vypnu/zapnu čili plně otevřený nebo zcela zavřený, relativně v pohodě bude v tomto režimu chodit bez chlazení.
Ale pokud budu chtít regulovat proud jím procházející např. od 0,1 do 0,9A bude topit jako kráva, a velice brzo se upeče. To znamená že část regulovaného rozdílu (zjednodušeně) se promění v teplo.
A to jsme v koncích. Protože uregulovat relativně bezeztrátově velký výkony v řádech desítek až tisíců Wattů tím pádem nejde.
Tak.
Zlom nastal v 80. letech minulýho století vynálezem polem řízených tranzistorů (unipolární tranzistor) FET a MOSFET.
Unipolární tranzistory - už se tak nehřejí a umí spínat obří výkony. Např. MOSFET tranzistory na vstupním obvodu našeho měničku umí při ideálním chlazení 60A !!!! (neumím si to představit, páč mechanickej kontakt na 60A by sám o sobě byl velikej jako celý tranzistorový pouzdro - TO220. A tendle mrňavej jebák je schopen uspínat 60A při šílenejch kmitočtech, při kterejch by se mechanickej kontakt utavil v jednom konstantním oblouku,....no prostě pokrok. Asi jako schizofrenní postoj lidí, kteří musí intenzívně odvětrávat baterku, i když ji už dávno nikdo nepřebíjí a doba mechanickejch cívkovejch vybavovačů se zemědělskou vůli 0,5V na každou stranu je už přes 40 let nenávratně pryč,....
Další zlomová vývojová fáze byl vývoj unipolárních tranzistorů IGBT. To jsou tranzistory schopné spínat obrovské výkony a ještě (a to je velmi důležité - obrovsky rychle).
Takže v našich měničích jsou vždy osazeny polem MOSFET nebo bránou IGBT řízené "unipolární" tranzistory.
tolik k polovodivým spínacím prvkům.
Takže jsme si na vstupu rozkmitali stejnosměrné napětí 12V přes nějaký rezonanční obvod na střídavých 12V/50kHz. Ty následně pustíme do malého trafa s feritovým jádrem a vytransformujeme v sekundárním vinutí na 220V/50kHz.
Trafo - neuvěřitelně mi vrtá hlavou, jak je tak maličký trafíčko schopný přenýst 75W ? Normální klasický trafíčko podobných rozměrů s jádrem ze skládaných Permaloy C nebo EI plechů by přeneslo max 5-8W. Dobře, jádro je z feritu - ale to přece neznamená že přenese 10x tolik !?!? Jak je to možný?
odpověď bude za chvíli;
Jestliže do města vede 400kV linka - dráty jsou tlustý jako prst a přesto nakrmí celé město: je to jasný - vysoké napětí = elektrony v drátech tečou šílenou rychlostí (napětí 400.000V) tudíž O.K.
Ale jak je to u trafa, kde s napětím pracovat nemůžu?
odpověď je prostá: je to kmitočet, pánové.
Jestliže do trafa pumpuju rychlostí 50 pulzů za vteřinu, jeho hltnost je nějakým způsobem daná.
Jestliže do trafa dokážu pumpovat rychlostí 1000x vyšší což je 50.000Hz (50kHz) jeho hltnost a přenesený výkon je teoreticky 1000x vyšší. To už samozřejmě nezvládne jádro ze skládaných plechů ale monolitický ferit (rozptyl magnetických proudů a jejich činnost tady pitvat nebudeme, páč bych většinu z vás spolehlivě zadřel. I tak to bude většina vstřebávat na etapy :he).
Čili takto z minitrafíčka dostaneme s přehledem 10x větší výkon, aniž by hřálo,rezonovalo,brumělo nebo se jinak bránilo.
Tak. Z trafíčka nám vylezlo 220V, ale s nepoužitelným kmitočtem 50kHz. Tak to napětí zase usměrníme na 220V stejnosměrných, relativně odfiltrujeme elektrolytickými kondenzátory (Elyt 400v) a znovu rozespínáme MOSFET tranzistory na výstupu. Aby tranzistory spínaly na přesných 50Hz (což je důležité) spíná je opět mikrokontrolér řízený oscilátorem.
Oscilátor je obvod řízený krystalem, který spíná na zcela konkrétním kmitočtu a říká mikrokontroléru kolik je 50Hz (dřív se krystaly vyráběly u nás v Hradci Králové a byly proslulé svou kvalitou).
Takže koncové unipolární tranzistory vyrábí modifikovanou sínusovku, kterou všichni známe, nicméně na obrazovce osciloskopu vypadá úplně jinak (obrázek vložím).
Účinnost měniče
Samozřejmě měnič má nějakou účinnost. Většina výrobců uvádí rozmezí 80-90%.
Z toho můžeme zjednodušeně odvodit, že - 100W měnič při plné zátěži 100W bude mít účinnost cca 80%, ale při zatížení 30% (cca 30W) jeho účinnost klidně vzroste na 90% !!!!!
Jak je to možný?
1) trafíčko zvýšenejma proudama topí - topí jak vinutí, tak feritový jádro. Se zvyšující teplotou se zvyšuje odpor a snižuje účinnost zařízení.
2) filtrační elektrolytické kondy jedou v módu cca 320V (aritmetický průměr sínusovky, odmocnina ze dvou) čili taky solidně hřejí (na pouzdře sice mají provozní odolnost 105°C ale ruku na srdce; jak dlouho?)
3) spínací tranzistory taky vyprodukují nějaké teplo. Samozřejmě čím větší proudy spínají, tím více topí.
Takže tady vidíme, že v tom měniči topí úplně všechno.
Chlazení měničů
malé měniče (do 300W)
Většina malých měničů má na primární straně perličkový termistor přilepený k chladiči vstupního MOSFET tranzistoru. Jakmile ten začne topit, ochranný obvod omezuje, nebo vypíná vstupní proud.
Jenže pokud dochází k plynulému ohřevu vysokým proudem například 100W měnič má 100W odběr tak ochrana může zafungovat pozdě.
Stejně tak problém nastává při nedostatečném chlazení měniče. Součástky běžně vydrží provozní teplotu až 100°C a odtud už k zápalný teplotě laků, a součástek není daleko. Zařízení bydlí v dřevěném karavanu takže potrava pro oheň je na zlatým tácku.
Psát tady o provozování měniče v debilním režimu, jako jsou lednice a klimošky je festival ztracenýho času
Někdo tady napsal o 300W měniči Belkin, že je to "plasťáček". To bylo velice trefné. Měnič má sice hliníkový profil uvnitř krabičky, ale jeho oplach venkovním vzduchem a chladicí výkon zásadně omezuje právě zmíněná plastová krabička (protože ho tu mám taky, tak obrázky doplním).
Toto je typický představitel měničů, na který bych se bál pověsit zátěž větší než 150W a už vůbec ne trvale. Což ale vůbec neznamená že je to šmejd. Výstupní sínusovka je identická jako u EMOSího měničku, z čehož usuzuji, že bude použitý podobný nebo stejný mikrokontrolér. U jiných značek to asi nebude jinak.
Emosí měnič - má pasívní chlazení s hlídáním teploty na vstupu, čili není určen k pevné zástavbě.
Jen pro zajímavost - krmil jsem s ním 24" telku (kvalitní, ale starý Samsung na 220V s příkonem 55W) a měniček bez protestů krmil telku asi půl hodiny. Patrně by vyhověl i na trvalejší provoz, ale na delší testování jsem neměl čas ani koule (nechat to běžet v dílně bez dozoru). Takže dedukce, že na 55W telku je potřeba 300W měnič není úplně přesná, ale na 100W měnič bych se ji pověsit asi bál. Navíc láce těch malejch měničů je taková že nemá smysl to řešit.
Belkin má napájení z cigaretové zásuvky, vstupní proud při 75W příkonu (běžný NB ) je cca 6,5A což je hraniční výkon běžné cigaretové zásuvky. Má v sobě termočidlem ovládaný ventilátor, takže jeho zatížitelnost je o dva až tři řády lepší, než u pasivního chlazení.
Takže, pokud bude měnič permanentně hlídán, po ukončení práce vytažen ze zásuvky, nemám s jeho provozem do cca 150W problém.
velké měniče (600-4000W)
Měnič vestavěný někam do skříně - bude pravděpodobně provozován vždy na krátkou dobu (jednotek minut pro provoz mikrowelle, kafostroje, fénu,..). Pokud tento měnič není provozován na hraničních hodnotách (neboť předpokládám že nikdo po přečtení tohodle hroznýho elaborátu nebude takovej ignorant a debil) tak nebezpečí přehřátí v podstatě nehrozí.
Nicméně zajistit chlazení podle selskýho rozumu nutný je. Nezapomeňte, že obestavět měnič hadrama (šatní skříň) znamená, že ventilátor nasaje jemná textilní vlákna a ucpe chladič i desku se součástkama !!!! Vznětlivost superjemných textilních vláken začíná na 100°C !!!!
Dimenzování měničů
Pokud je nám známá aplikace a výkony - je návrh měniče vždy jednodušší. Víme jestli osadit modifikáč nebo čistej sínus, víme jaký výkon z něj budeme tahat a jak dlouho.
Běžná domácnost (karavan, obytka) si zpravidla vystačí s modifikáčem, pokud tam nebudou točivý stroje. Dostatečně dimenzovanej modifikáč zvládne moderní TV,Sat,nabíjení NB,Tel,Tablet,.....
samozřejmě rychlovarka,drobný stroje (vrtačka,bruska,pila kotoučová-mafl,řetězová,stavební halogen,a další). Záměrně podtrhávám slovo moderní, protože starší zařízení nemají kvalitní vstupní filtraci a modifikovanou sínusovkou trpí jak spotřebič, tak měnič.
Měnič (mikrokontrolér) si sice umí tu sínusoidu v zátěži "natáhnout" ale na to hřešit nelze. Jedná se hlavně o točivé stroje které se běžně přetěžují na 150% a v rozběhu i na 300%. To mějte vždy na paměti.
Spotřeba měničů naprázdno (StandBy režim)
Moderním měničům (i velkým) dnes stačí 0,3-1A. Malé měniče dnes mají spotřebu okolo 0,3-0,5A což není mnoho, ale v trvalém režimu vybijou baterku v karavanu za tejden.
Jednoduše: 0,4Ax24h=9,6Ah/24h.
Takže je budete vytahovat ze zásuvky. Je to sice vopruz, ale jistota.
Většina měničů (od 75W výše všechny) mají vypinač. I při vypnutém vypinači bere měnič proud. Sice malý, ale bere. Jeden z primárních tranzistorů funguje jako vypinač, protože normální kontaktový vypinač by byl zbytečně velký a drahý. Osadit tam vypinač elektronický je výrazně jednodušší. Protože spotřeba je sice malá ale je, tak já doporučuji u velkých měničů dát odpojovač baterie do aut a karavanů, které v zimě nejezdí, nebo nemají možnost trvalého připojení na 220V. Půl roku je přece jen dlouhá doba a určité riziko vybití baterky tam je. Auta co jezdí v zimě, ten problém neřeší.
Samozřejmě pokud velký měnič má možnost dálkového ovládání (DO) osazujeme ho. Je to věc k nezaplacení.
Pozor u malých měničů - někdy demontáž vypinače a prodloužení kabeláže k němu natolik zvedne odpor obvodu, že tranzistor přestane vypínat. Takže samodělné DO u malých měničů ne vždycky funguje.
Osazovaní měničů v kooperaci se sítí 220V
MODIFIKOVANÉ MĚNIČE NIKDY NEPŘIPOJUJEME DO SÍŤOVÉHO ROZVODU !!!
1) měnič má úplně jinou sínusovku
2) měnič má vždy o trochu jiný kmitočet
3) měnič má vždy o trochu jiné napětí
modifikovaný měnič vyrábí úplně jinou elektriku než je v síti !!!!
Pokud chceme měničové napájení rozvést po karavanu, použijeme vždy samostatný nezávislý zásuvkový obvod. Nejlépe barevně odlišené zásuvky.
Systémy přepínání (reléově nebo manuálně) bytostně neschvaluju a nemontuju je. Pár jsme jich tu léčili (naštěstí vždy po někom) a vždycky to byla sračka na kvadrát.
Důvod je prostý:
1) náběhové špičky spečou kontakty relátka a měnič zahoří jasným plamenem.
2) doběh vyhlazovacích kondenzátorů nezajistí včasné umrtvení měniče, dojde k přeskoku oblouku a zahoření měniče - nezapomeňte, že aritmetický součet obou napětí je cca 650V !!!! A zkuste si to představit pod zátěží (páč uživatel bezpečně při přepínání tu zátěž nevypne, a nám stačí jen saturační nebo náběhový proudy,....)
U svářeček je napětí na prázdno 80V a při sváření 15-30V. A jakej je to voblouček.
Jištění měničů
Všechny měniče jsou jištěné z výroby tavnou pojistkou na primární straně. Někdy jsou pojistky zvenčí přístupné, jindy jsou uzavřené uvnitř na desce plošných spojů a přístupné až po rozebrání krabičky (Belkin). Vždy se jedná o pojistky trubičkové (v konektoru) nebo automobilní ploché. Sekundární strana u malých měničů zpravidla jištěna není, protože proti zkratu zafunguje primární jištění a proti přetížení tepelný obvod osazený na chladiči tranzistorů. Výkonnější typy (300-600W) mají jištěný primár tavnou automobilní pojistkou sekundár tavnou trubičkovou pojistkou v REMOS pouzdře zvenčí na plášti.
Velké měniče (1000-4000W) mají jištění většinou uvnitř, laik se v tom už nemá co hrabat, páč standartně, když mu bouchne pojistka - tak první co udělá je, že tam dá silnější, :o debil.
Že by začal zjišťovat, proč ta pojistka bouchla, se děje jen u osvícených a bohužel menšinových uživatelů. Páč kdyby všichni řešili problém jak mají, tak jsme bez práce a není důvod psát akademii !o:), že.
Ale skanzen je, že to ti bastlíři a matláci dojebou, až si s tím nikdo neví rady, pak to prodají "se slevou" řka, že to je "drobnost" a novej nešťastnej majitel po pár marnejch pokusech u příbuznejch, kamarádů a naposled u autoelektrikářů skončí u nás. Velice oblíbenej postup u němců na mobile.de - kór v poslední době pozoruju vzestup německým kutilem napadenejch aut i karavanů.
Soráč muselo to ze mě ven. Opět opakuju, že jsem těžce profesně deformovanej
My osazujeme venkovní jištění většinou v případě, že prodlužujeme silné přívodní vodiče (umístění dál od baterky). Samozřejmě platí zásada umístění jištění co nejblíže u zdroje (akumulátoru).
Vestavné jištění (originál) je zpravidla dimenzované na maximální výkon měniče. Naše jištění dimenzujeme na přesný příkon spotřebičů (většinou je známe). Takže třeba na modifikáč 2000W pro pohon fénu a rychlovarky víme, že potřebujeme 2000W/12V=166A čili osazujeme nejbližší pojistku 175A. Pokud nám stačí originál kabeláž (např 1m) tak jištění nedáváme.
Tož tak.
Docela jsem se krotil, tak snad Vás to jednoduchý, snadný a krátký čtení neunavilo, neřku-li nezadřelo,... B). Na druhou stranu po přelouskání tohodle eleborátu si přestanete myslet, že elektrika je jednoduchá.
Nebo je jednoduchá - ale nelze si myslet, že při dostatečný dávce vlastního sebevědomí, potažmo drzosti a ignorantství lze fyziku beztrestně ochcat.
- pokusím se sem průběžně poskládat vobrázky a popisky k nim.
- příště si povíme něco vo sínusákách a to už bude o hodně kratší, nebojte se nic !c.
Protože i mezi elektricky vzdělanými lidmi vládne ještě poměrně dost nejasností, bude tohle vlákno určené především elektrikářům, technikům a lidem, kteří vo elektrice vědí víc než jen to, že kope. Nebo je to zajímá.
Psát to budu na etapy protože to je téma poměrně obsáhlé, pokusím se tam dát nějaký vobrázky a dokreslit problematiku měničů do detailu.
Krom toho si založíme další vlákno jakožto diskuzi o měničích. Tady budeme diskutovat pouze k danému tématu. Páč touha zasyflit odborný vlákno emocema je mamutí a téměř ji nejde ubrzdit. Jasně jsou to naše hračky a my jsme velký kluci :D.
Měniče s modifikovanou sínusovkou
Jak funguje měnič s modifikovanou sínusovkou?
měnič EMOS 75W
Měnič už má roky - jezdil se mnou expedice po Albánii a Balkáně a nabíjel baterku do foťáku když jsem ještě neměl velkej telefon. Několikrát do něj vytekly všemožný kapaliny od oleje až po benzín a vždycky to přežil, tak jsem ho nevyhodil a funguje dodnes.
Měnič má vstup ošetřený trubičkovou pojistkou 10A a za ním jsou Mosfet tranzistory které rozkmitají stejnosměrné napájecí napětí na cca 50kHz.
Všimněte si, že píšu ne 50Hz, ale hodnotu tisíckrát vyšší.
Vstupní výkonové tranzistory - jsou polem (bránou) řízené MOSFET nebo IGBT tranzistory které řídí speciální IO (šváb ) který je vyrobený přímo pro tuto funkci, a je téměř lhostejné, jestli je to měnič 100W a nebo 4000W.
Řízení vstupu - tomuto typu řídicích integrovaných obvodů říkáme "mikrokontrolér". Samozřejmě typů a provedení je celá řada, ale pitvat detaily pro naši aplikaci nemá význam - protože potřebujeme pochopit funkci, nikoliv výrobu.
Provedení měničů je vždy velice podobné a liší se jen ve výkonu přenosové soustavy a spínacích součástek.
Spínací součástky - jsou vždy tranzistory, které na rozdíl od tyristorů umí při tom spínání i efektivně regulovat.
Tyristor - je desítky let stará výkonová součástka která ale umí jen otevřít a zavřít. Čili pro výrobu měničů zcela nevhodná. V dřevních dobách se měniče tyristorama spínané vyráběly, ale bylo třeba obří trafo, případně tlumivka, jinak z toho lítaly špičky a co dělal účiník se sínusovkou? škoda mluvit. Nicméně i tehdy to chodilo. Nějak. A všichni chataři byli vděční za tenhle komfort.
Tranzistor - klasický bipolární tranzistor je známý od padesátých let kdy nosným polovodičem bylo Germanium. Já pamatuju OC 170, 1NU70 a další. Tranzistory byly teplotně závislý, člověk na ně dejchnul a rozjely se, ale to byly začátky. Pak přišly křemíkový polovodiče a to už byla jiná liga: uměly spínat vysoký napětí (běžně 1000V) a relativně veliký proudy (stovky ampér) a tím začaly první regulovatelný svářečky (pro rejpaly: nemyslím Triodynku, která je regulovaná buzením ve stejnosměrným vinutí. Ale klidně se domě pusťte !t můžeme si tu probrat i Ward-Leonardovo soustrojí - nezapomeňte že jsem šachťák).
Nicméně tyto součástky dokázaly v podstatě jen "nějak" spínat a ještě né moc rychle. Což jsou Tyristory a Triaky.
Tyristor - spíná jen jednu půlvlnu a ještě pomalu (pokud obě, musí se zapojit antiparalelně, ale to už je zcela OT)
Triak - umí spínat vlny obě, ale taky pomalu (typické bylo ovládání otáček vrtaček a malých 1f střídavých motorků)
Ale pořád nikdo neuměl vyrobit součástku, která by dokázala veliké výkony "bezeztrátově" regulovat.
Příklad:
Bipolární (obyčejný) tranzistor má např. spínací hodnotu 10V a 1A. Pokud bude chodit v režimu vypnu/zapnu čili plně otevřený nebo zcela zavřený, relativně v pohodě bude v tomto režimu chodit bez chlazení.
Ale pokud budu chtít regulovat proud jím procházející např. od 0,1 do 0,9A bude topit jako kráva, a velice brzo se upeče. To znamená že část regulovaného rozdílu (zjednodušeně) se promění v teplo.
A to jsme v koncích. Protože uregulovat relativně bezeztrátově velký výkony v řádech desítek až tisíců Wattů tím pádem nejde.
Tak.
Zlom nastal v 80. letech minulýho století vynálezem polem řízených tranzistorů (unipolární tranzistor) FET a MOSFET.
Unipolární tranzistory - už se tak nehřejí a umí spínat obří výkony. Např. MOSFET tranzistory na vstupním obvodu našeho měničku umí při ideálním chlazení 60A !!!! (neumím si to představit, páč mechanickej kontakt na 60A by sám o sobě byl velikej jako celý tranzistorový pouzdro - TO220. A tendle mrňavej jebák je schopen uspínat 60A při šílenejch kmitočtech, při kterejch by se mechanickej kontakt utavil v jednom konstantním oblouku,....no prostě pokrok. Asi jako schizofrenní postoj lidí, kteří musí intenzívně odvětrávat baterku, i když ji už dávno nikdo nepřebíjí a doba mechanickejch cívkovejch vybavovačů se zemědělskou vůli 0,5V na každou stranu je už přes 40 let nenávratně pryč,....
Další zlomová vývojová fáze byl vývoj unipolárních tranzistorů IGBT. To jsou tranzistory schopné spínat obrovské výkony a ještě (a to je velmi důležité - obrovsky rychle).
Takže v našich měničích jsou vždy osazeny polem MOSFET nebo bránou IGBT řízené "unipolární" tranzistory.
tolik k polovodivým spínacím prvkům.
Takže jsme si na vstupu rozkmitali stejnosměrné napětí 12V přes nějaký rezonanční obvod na střídavých 12V/50kHz. Ty následně pustíme do malého trafa s feritovým jádrem a vytransformujeme v sekundárním vinutí na 220V/50kHz.
Trafo - neuvěřitelně mi vrtá hlavou, jak je tak maličký trafíčko schopný přenýst 75W ? Normální klasický trafíčko podobných rozměrů s jádrem ze skládaných Permaloy C nebo EI plechů by přeneslo max 5-8W. Dobře, jádro je z feritu - ale to přece neznamená že přenese 10x tolik !?!? Jak je to možný?
odpověď bude za chvíli;
Jestliže do města vede 400kV linka - dráty jsou tlustý jako prst a přesto nakrmí celé město: je to jasný - vysoké napětí = elektrony v drátech tečou šílenou rychlostí (napětí 400.000V) tudíž O.K.
Ale jak je to u trafa, kde s napětím pracovat nemůžu?
odpověď je prostá: je to kmitočet, pánové.
Jestliže do trafa pumpuju rychlostí 50 pulzů za vteřinu, jeho hltnost je nějakým způsobem daná.
Jestliže do trafa dokážu pumpovat rychlostí 1000x vyšší což je 50.000Hz (50kHz) jeho hltnost a přenesený výkon je teoreticky 1000x vyšší. To už samozřejmě nezvládne jádro ze skládaných plechů ale monolitický ferit (rozptyl magnetických proudů a jejich činnost tady pitvat nebudeme, páč bych většinu z vás spolehlivě zadřel. I tak to bude většina vstřebávat na etapy :he).
Čili takto z minitrafíčka dostaneme s přehledem 10x větší výkon, aniž by hřálo,rezonovalo,brumělo nebo se jinak bránilo.
Tak. Z trafíčka nám vylezlo 220V, ale s nepoužitelným kmitočtem 50kHz. Tak to napětí zase usměrníme na 220V stejnosměrných, relativně odfiltrujeme elektrolytickými kondenzátory (Elyt 400v) a znovu rozespínáme MOSFET tranzistory na výstupu. Aby tranzistory spínaly na přesných 50Hz (což je důležité) spíná je opět mikrokontrolér řízený oscilátorem.
Oscilátor je obvod řízený krystalem, který spíná na zcela konkrétním kmitočtu a říká mikrokontroléru kolik je 50Hz (dřív se krystaly vyráběly u nás v Hradci Králové a byly proslulé svou kvalitou).
Takže koncové unipolární tranzistory vyrábí modifikovanou sínusovku, kterou všichni známe, nicméně na obrazovce osciloskopu vypadá úplně jinak (obrázek vložím).
Účinnost měniče
Samozřejmě měnič má nějakou účinnost. Většina výrobců uvádí rozmezí 80-90%.
Z toho můžeme zjednodušeně odvodit, že - 100W měnič při plné zátěži 100W bude mít účinnost cca 80%, ale při zatížení 30% (cca 30W) jeho účinnost klidně vzroste na 90% !!!!!
Jak je to možný?
1) trafíčko zvýšenejma proudama topí - topí jak vinutí, tak feritový jádro. Se zvyšující teplotou se zvyšuje odpor a snižuje účinnost zařízení.
2) filtrační elektrolytické kondy jedou v módu cca 320V (aritmetický průměr sínusovky, odmocnina ze dvou) čili taky solidně hřejí (na pouzdře sice mají provozní odolnost 105°C ale ruku na srdce; jak dlouho?)
3) spínací tranzistory taky vyprodukují nějaké teplo. Samozřejmě čím větší proudy spínají, tím více topí.
Takže tady vidíme, že v tom měniči topí úplně všechno.
Chlazení měničů
malé měniče (do 300W)
Většina malých měničů má na primární straně perličkový termistor přilepený k chladiči vstupního MOSFET tranzistoru. Jakmile ten začne topit, ochranný obvod omezuje, nebo vypíná vstupní proud.
Jenže pokud dochází k plynulému ohřevu vysokým proudem například 100W měnič má 100W odběr tak ochrana může zafungovat pozdě.
Stejně tak problém nastává při nedostatečném chlazení měniče. Součástky běžně vydrží provozní teplotu až 100°C a odtud už k zápalný teplotě laků, a součástek není daleko. Zařízení bydlí v dřevěném karavanu takže potrava pro oheň je na zlatým tácku.
Psát tady o provozování měniče v debilním režimu, jako jsou lednice a klimošky je festival ztracenýho času
Někdo tady napsal o 300W měniči Belkin, že je to "plasťáček". To bylo velice trefné. Měnič má sice hliníkový profil uvnitř krabičky, ale jeho oplach venkovním vzduchem a chladicí výkon zásadně omezuje právě zmíněná plastová krabička (protože ho tu mám taky, tak obrázky doplním).
Toto je typický představitel měničů, na který bych se bál pověsit zátěž větší než 150W a už vůbec ne trvale. Což ale vůbec neznamená že je to šmejd. Výstupní sínusovka je identická jako u EMOSího měničku, z čehož usuzuji, že bude použitý podobný nebo stejný mikrokontrolér. U jiných značek to asi nebude jinak.
Emosí měnič - má pasívní chlazení s hlídáním teploty na vstupu, čili není určen k pevné zástavbě.
Jen pro zajímavost - krmil jsem s ním 24" telku (kvalitní, ale starý Samsung na 220V s příkonem 55W) a měniček bez protestů krmil telku asi půl hodiny. Patrně by vyhověl i na trvalejší provoz, ale na delší testování jsem neměl čas ani koule (nechat to běžet v dílně bez dozoru). Takže dedukce, že na 55W telku je potřeba 300W měnič není úplně přesná, ale na 100W měnič bych se ji pověsit asi bál. Navíc láce těch malejch měničů je taková že nemá smysl to řešit.
Belkin má napájení z cigaretové zásuvky, vstupní proud při 75W příkonu (běžný NB ) je cca 6,5A což je hraniční výkon běžné cigaretové zásuvky. Má v sobě termočidlem ovládaný ventilátor, takže jeho zatížitelnost je o dva až tři řády lepší, než u pasivního chlazení.
Takže, pokud bude měnič permanentně hlídán, po ukončení práce vytažen ze zásuvky, nemám s jeho provozem do cca 150W problém.
velké měniče (600-4000W)
Měnič vestavěný někam do skříně - bude pravděpodobně provozován vždy na krátkou dobu (jednotek minut pro provoz mikrowelle, kafostroje, fénu,..). Pokud tento měnič není provozován na hraničních hodnotách (neboť předpokládám že nikdo po přečtení tohodle hroznýho elaborátu nebude takovej ignorant a debil) tak nebezpečí přehřátí v podstatě nehrozí.
Nicméně zajistit chlazení podle selskýho rozumu nutný je. Nezapomeňte, že obestavět měnič hadrama (šatní skříň) znamená, že ventilátor nasaje jemná textilní vlákna a ucpe chladič i desku se součástkama !!!! Vznětlivost superjemných textilních vláken začíná na 100°C !!!!
Dimenzování měničů
Pokud je nám známá aplikace a výkony - je návrh měniče vždy jednodušší. Víme jestli osadit modifikáč nebo čistej sínus, víme jaký výkon z něj budeme tahat a jak dlouho.
Běžná domácnost (karavan, obytka) si zpravidla vystačí s modifikáčem, pokud tam nebudou točivý stroje. Dostatečně dimenzovanej modifikáč zvládne moderní TV,Sat,nabíjení NB,Tel,Tablet,.....
samozřejmě rychlovarka,drobný stroje (vrtačka,bruska,pila kotoučová-mafl,řetězová,stavební halogen,a další). Záměrně podtrhávám slovo moderní, protože starší zařízení nemají kvalitní vstupní filtraci a modifikovanou sínusovkou trpí jak spotřebič, tak měnič.
Měnič (mikrokontrolér) si sice umí tu sínusoidu v zátěži "natáhnout" ale na to hřešit nelze. Jedná se hlavně o točivé stroje které se běžně přetěžují na 150% a v rozběhu i na 300%. To mějte vždy na paměti.
Spotřeba měničů naprázdno (StandBy režim)
Moderním měničům (i velkým) dnes stačí 0,3-1A. Malé měniče dnes mají spotřebu okolo 0,3-0,5A což není mnoho, ale v trvalém režimu vybijou baterku v karavanu za tejden.
Jednoduše: 0,4Ax24h=9,6Ah/24h.
Takže je budete vytahovat ze zásuvky. Je to sice vopruz, ale jistota.
Většina měničů (od 75W výše všechny) mají vypinač. I při vypnutém vypinači bere měnič proud. Sice malý, ale bere. Jeden z primárních tranzistorů funguje jako vypinač, protože normální kontaktový vypinač by byl zbytečně velký a drahý. Osadit tam vypinač elektronický je výrazně jednodušší. Protože spotřeba je sice malá ale je, tak já doporučuji u velkých měničů dát odpojovač baterie do aut a karavanů, které v zimě nejezdí, nebo nemají možnost trvalého připojení na 220V. Půl roku je přece jen dlouhá doba a určité riziko vybití baterky tam je. Auta co jezdí v zimě, ten problém neřeší.
Samozřejmě pokud velký měnič má možnost dálkového ovládání (DO) osazujeme ho. Je to věc k nezaplacení.
Pozor u malých měničů - někdy demontáž vypinače a prodloužení kabeláže k němu natolik zvedne odpor obvodu, že tranzistor přestane vypínat. Takže samodělné DO u malých měničů ne vždycky funguje.
Osazovaní měničů v kooperaci se sítí 220V
MODIFIKOVANÉ MĚNIČE NIKDY NEPŘIPOJUJEME DO SÍŤOVÉHO ROZVODU !!!
1) měnič má úplně jinou sínusovku
2) měnič má vždy o trochu jiný kmitočet
3) měnič má vždy o trochu jiné napětí
modifikovaný měnič vyrábí úplně jinou elektriku než je v síti !!!!
Pokud chceme měničové napájení rozvést po karavanu, použijeme vždy samostatný nezávislý zásuvkový obvod. Nejlépe barevně odlišené zásuvky.
Systémy přepínání (reléově nebo manuálně) bytostně neschvaluju a nemontuju je. Pár jsme jich tu léčili (naštěstí vždy po někom) a vždycky to byla sračka na kvadrát.
Důvod je prostý:
1) náběhové špičky spečou kontakty relátka a měnič zahoří jasným plamenem.
2) doběh vyhlazovacích kondenzátorů nezajistí včasné umrtvení měniče, dojde k přeskoku oblouku a zahoření měniče - nezapomeňte, že aritmetický součet obou napětí je cca 650V !!!! A zkuste si to představit pod zátěží (páč uživatel bezpečně při přepínání tu zátěž nevypne, a nám stačí jen saturační nebo náběhový proudy,....)
U svářeček je napětí na prázdno 80V a při sváření 15-30V. A jakej je to voblouček.
Jištění měničů
Všechny měniče jsou jištěné z výroby tavnou pojistkou na primární straně. Někdy jsou pojistky zvenčí přístupné, jindy jsou uzavřené uvnitř na desce plošných spojů a přístupné až po rozebrání krabičky (Belkin). Vždy se jedná o pojistky trubičkové (v konektoru) nebo automobilní ploché. Sekundární strana u malých měničů zpravidla jištěna není, protože proti zkratu zafunguje primární jištění a proti přetížení tepelný obvod osazený na chladiči tranzistorů. Výkonnější typy (300-600W) mají jištěný primár tavnou automobilní pojistkou sekundár tavnou trubičkovou pojistkou v REMOS pouzdře zvenčí na plášti.
Velké měniče (1000-4000W) mají jištění většinou uvnitř, laik se v tom už nemá co hrabat, páč standartně, když mu bouchne pojistka - tak první co udělá je, že tam dá silnější, :o debil.
Že by začal zjišťovat, proč ta pojistka bouchla, se děje jen u osvícených a bohužel menšinových uživatelů. Páč kdyby všichni řešili problém jak mají, tak jsme bez práce a není důvod psát akademii !o:), že.
Ale skanzen je, že to ti bastlíři a matláci dojebou, až si s tím nikdo neví rady, pak to prodají "se slevou" řka, že to je "drobnost" a novej nešťastnej majitel po pár marnejch pokusech u příbuznejch, kamarádů a naposled u autoelektrikářů skončí u nás. Velice oblíbenej postup u němců na mobile.de - kór v poslední době pozoruju vzestup německým kutilem napadenejch aut i karavanů.
Soráč muselo to ze mě ven. Opět opakuju, že jsem těžce profesně deformovanej
My osazujeme venkovní jištění většinou v případě, že prodlužujeme silné přívodní vodiče (umístění dál od baterky). Samozřejmě platí zásada umístění jištění co nejblíže u zdroje (akumulátoru).
Vestavné jištění (originál) je zpravidla dimenzované na maximální výkon měniče. Naše jištění dimenzujeme na přesný příkon spotřebičů (většinou je známe). Takže třeba na modifikáč 2000W pro pohon fénu a rychlovarky víme, že potřebujeme 2000W/12V=166A čili osazujeme nejbližší pojistku 175A. Pokud nám stačí originál kabeláž (např 1m) tak jištění nedáváme.
Tož tak.
Docela jsem se krotil, tak snad Vás to jednoduchý, snadný a krátký čtení neunavilo, neřku-li nezadřelo,... B). Na druhou stranu po přelouskání tohodle eleborátu si přestanete myslet, že elektrika je jednoduchá.
Nebo je jednoduchá - ale nelze si myslet, že při dostatečný dávce vlastního sebevědomí, potažmo drzosti a ignorantství lze fyziku beztrestně ochcat.
- pokusím se sem průběžně poskládat vobrázky a popisky k nim.
- příště si povíme něco vo sínusákách a to už bude o hodně kratší, nebojte se nic !c.
Upravil Fun dne 04.11.2019 13:16, před 4 roky
2 uživatelé reagoval/i na tento příspěvek
RostaD, Kliment
STMaxČlenJe dobré vložit v případě měničového rozvodu 220V (3 zásuvky roztahané po karavanu) hned na výstup z měniče jistič s proudovým chráničem?
Karel ProkopČlenSTMax: čau Petře, páč ani já to nevěděl jistě, tak po poradě s jedním z mých velkých učitelů Vláďou H. (nick Rimidavl) jasno už máme:
- všechny tři zásuvky propojíš na kolíku zelenožlutým vodičem který ale NESMÍŠ UZEMNIT !!!
- místo jističe můžeš osadit "dvojjistič" BN 10 (BN 16)
- proudový chránič neosazuj, nemá "nulu" s kterou by spolupracoval - ochranný nulový vodič PEN (zelenožlutý) nesmí být připojen na žádný uzel zemnicí soustavy
All:
Přídavná ochrana uvedením na stejný potenciál:
Tuto ochranu uplatňujeme, když z měniče taháme více než jednu zásuvku. Při instalaci měniče s jednou zásuvkou - tato ochrana nemá význam a připojení spotřebiče provádíme dvoužilovou "flexošňůrou" s dvojitou izolací.
Ochrana "uvedením na stejný poteciál" znamená, že přívody k zásuvkám měniče vedeme třížilovým vodičem např. cysy 3x1,5 a všechny zelenožluté vodiče spojíme NEUZEMNĚNÉ do jednoho bodu. Klidně v nějaké elektroinstalační krabici poblíž měniče. Nebo pospojením jednotlivých zásuvek samostatným zelenožlutým vodičem odpovídajícího průřezu.
Prostě platí že: ochranný kolík měniče nikdy nesmíme uzemnit, ani spojit s jakoukoli uzemněnou sítí.
Ale: naopak zemnící svorka (osazená hlavně u některých velkých měničů) se přizemnit může; jedná se o zvýšenou ochranu pospojením neživých částí.
výstup z měniče (oba dva fázové vodiče) můžeme osadit "dvojjističem" v elektrikářským označení BN 10 nebo BN 16 (číslovka je ampéráž), kde spínáme oba vodiče. Nevím jestli se dělá i nižší ampéráž např. BN 6. My jištění proudovým chráničem neosazujeme.
Ještě jednou děkuju Vláďovi za odbornou pomoc, páč to je pravej elektro-guru, ne já. Vláďa mi samozřejmě výslovně zakázal se o něm zmínit, natož mu veřejně poděkovat, ale mě to nejde: Važme si takovýchto lidí = ti jsou opravdovým přínosem. Já jsem jen taková prodloužená tužka.
:_ Karel
- všechny tři zásuvky propojíš na kolíku zelenožlutým vodičem který ale NESMÍŠ UZEMNIT !!!
- místo jističe můžeš osadit "dvojjistič" BN 10 (BN 16)
- proudový chránič neosazuj, nemá "nulu" s kterou by spolupracoval - ochranný nulový vodič PEN (zelenožlutý) nesmí být připojen na žádný uzel zemnicí soustavy
All:
Přídavná ochrana uvedením na stejný potenciál:
Tuto ochranu uplatňujeme, když z měniče taháme více než jednu zásuvku. Při instalaci měniče s jednou zásuvkou - tato ochrana nemá význam a připojení spotřebiče provádíme dvoužilovou "flexošňůrou" s dvojitou izolací.
Ochrana "uvedením na stejný poteciál" znamená, že přívody k zásuvkám měniče vedeme třížilovým vodičem např. cysy 3x1,5 a všechny zelenožluté vodiče spojíme NEUZEMNĚNÉ do jednoho bodu. Klidně v nějaké elektroinstalační krabici poblíž měniče. Nebo pospojením jednotlivých zásuvek samostatným zelenožlutým vodičem odpovídajícího průřezu.
Prostě platí že: ochranný kolík měniče nikdy nesmíme uzemnit, ani spojit s jakoukoli uzemněnou sítí.
Ale: naopak zemnící svorka (osazená hlavně u některých velkých měničů) se přizemnit může; jedná se o zvýšenou ochranu pospojením neživých částí.
výstup z měniče (oba dva fázové vodiče) můžeme osadit "dvojjističem" v elektrikářským označení BN 10 nebo BN 16 (číslovka je ampéráž), kde spínáme oba vodiče. Nevím jestli se dělá i nižší ampéráž např. BN 6. My jištění proudovým chráničem neosazujeme.
Ještě jednou děkuju Vláďovi za odbornou pomoc, páč to je pravej elektro-guru, ne já. Vláďa mi samozřejmě výslovně zakázal se o něm zmínit, natož mu veřejně poděkovat, ale mě to nejde: Važme si takovýchto lidí = ti jsou opravdovým přínosem. Já jsem jen taková prodloužená tužka.
:_ Karel
Upravil Karel Prokop dne 18.12.2017 14:14, před 6 let
adalbertČlen
Přidáno před 6 letV návodu na instalaci invertoru Votronic SMI 1200 ST je ochranný kolík zásuvek rozvedených od invertoru připojený na kostru.
adalbert Připojili následující obrazek:
Obrázek nebyl nalezen
rimidavlČlenTo je v poradku, pokud ma menic vyveden jeden pol tak, ze je mozne jej spojit s PE svorkou, je mozne provest zasuvkovy rozvod v soustave TNS a to 3-vodicove, za predpokladu splneni podminek ochrany pred nebezpecnym dotykem pro tuto soustavu. Presne tak jak je to uvedeno na obrazku.
STMaxČlenOK a díky, si to přečtu tak 5x abych to všechno do hlavy vůbec pobral. Zemnit vývod z měniče na společnou zem se stávajícím rozvodem se nesmí. A co se může stát pokud to tak bude, takových všelijakých samodomo zapojení jsem už viděl spousty ale nevěděl jsem že spojení je nežádoucí a nijak jsem to neřešil. Co těm majitelům takto zapojených měničů hrozí za nebezečí? Sešlo se mi tu totiž pár takhle pokoutně zapojených aut a zvažuju jestli jim to celé v rámci servisu nepřekopat.
rimidavlČlenVstoupim do Karlovy akademie a pokusim se objasnit hlavne ochranu pred nebezpecnym dotykem v souvislosti s menici.
Modelovy pripad 1 - menic, ktery nema svorku oznacenou PE a jehoz vystupni zasuvka nema ochranny kolik:
Pokud pripojime do teto zasuvky dalsi pevne namontovane zasuvky v karavanu, musi byt rozvod proveden dvouvodicove slanenymi vodici s nalisovanymi dutinkami, vyvod musi byt jisten dvoupolovym jisticem a ochranne koliky techto zasuvek musi propojeny zelenozlutym vodicem, ktery se dale jiz nikam nepripojuje, ani na kostru ci PE vodic privodu. Je to z duvodu zabraneni nebezpecneho dotyku pri dvoupolovem zkratu na kostru dvou spotrbicu najednou.
Modelovy pripad 2 - menic, ktery ma vyvedenu svorku PE:
Zde pravdepodobne bude vzdy zasuvka s ochrannym kolikem. Doporucuji merenim overit, zde je opravdu kolik zasuvky se svorkou PE spojen a zda je jeden pol vyvodu menice (N) spojen tez se svorkou PE. Pokud se z teto zasuvky budou pripojovat dalsi zasuvky, je nutne postupovat v souladu s CSN 33 2000-4-41 ed.2 a CSN 33 2000-7-721, svorka PE musi byt spojena se svorkou PE privodu 230 V. Dale musi byt do vyvodu vlozen nejlepe proudovy chranic s vybavovacim proudem 30 mA a s integrovanym jisticem max. 16 A. Privod musi byt proveden trivodicove slanenymi vodici s dutinkami. Barvy vodicu budou cerna (hneda, seda), svetle modra a ochranne koliky budou propojeny zelenozlutym vodicem, ktery bude pripojen na svorku PE menice. Viz obrazek Adalberta.
A nakonec trochu moralizovani. Jakykoliv zasah do elektroinstalce 230V karavanu muze provadet pouze osoba s elektrotechnickym vzdelanim a kvalifikaci podle Vyhl. c.50 a podle CSN 33 2000-6 ed.2 je [b]povinnosti[b] kazdeho zhotovitele takoveto upravy provest vychozi revizi, kterou muze provest revizni technik, ktery overi funkcnost ochrany pred nebezpecnym dotykem a to hlavne spojitost ochranneho vodice a funkci proudoveho chranice a celkove provedeni. Zapis o teto revizi by mel obdrzet provozovatel karavanu. Na zaver chci pripomenout, ze kazdy i ten nejmensi menic je schopen dodat proud cca 0,1 A a to je proud, ktery, pokud projde lidskym telem, tak spolehlive zabiji a proto je vhodne ochrane pred nebezpecnym dotykem venovat pozornost.
Modelovy pripad 1 - menic, ktery nema svorku oznacenou PE a jehoz vystupni zasuvka nema ochranny kolik:
Pokud pripojime do teto zasuvky dalsi pevne namontovane zasuvky v karavanu, musi byt rozvod proveden dvouvodicove slanenymi vodici s nalisovanymi dutinkami, vyvod musi byt jisten dvoupolovym jisticem a ochranne koliky techto zasuvek musi propojeny zelenozlutym vodicem, ktery se dale jiz nikam nepripojuje, ani na kostru ci PE vodic privodu. Je to z duvodu zabraneni nebezpecneho dotyku pri dvoupolovem zkratu na kostru dvou spotrbicu najednou.
Modelovy pripad 2 - menic, ktery ma vyvedenu svorku PE:
Zde pravdepodobne bude vzdy zasuvka s ochrannym kolikem. Doporucuji merenim overit, zde je opravdu kolik zasuvky se svorkou PE spojen a zda je jeden pol vyvodu menice (N) spojen tez se svorkou PE. Pokud se z teto zasuvky budou pripojovat dalsi zasuvky, je nutne postupovat v souladu s CSN 33 2000-4-41 ed.2 a CSN 33 2000-7-721, svorka PE musi byt spojena se svorkou PE privodu 230 V. Dale musi byt do vyvodu vlozen nejlepe proudovy chranic s vybavovacim proudem 30 mA a s integrovanym jisticem max. 16 A. Privod musi byt proveden trivodicove slanenymi vodici s dutinkami. Barvy vodicu budou cerna (hneda, seda), svetle modra a ochranne koliky budou propojeny zelenozlutym vodicem, ktery bude pripojen na svorku PE menice. Viz obrazek Adalberta.
A nakonec trochu moralizovani. Jakykoliv zasah do elektroinstalce 230V karavanu muze provadet pouze osoba s elektrotechnickym vzdelanim a kvalifikaci podle Vyhl. c.50 a podle CSN 33 2000-6 ed.2 je [b]povinnosti[b] kazdeho zhotovitele takoveto upravy provest vychozi revizi, kterou muze provest revizni technik, ktery overi funkcnost ochrany pred nebezpecnym dotykem a to hlavne spojitost ochranneho vodice a funkci proudoveho chranice a celkove provedeni. Zapis o teto revizi by mel obdrzet provozovatel karavanu. Na zaver chci pripomenout, ze kazdy i ten nejmensi menic je schopen dodat proud cca 0,1 A a to je proud, ktery, pokud projde lidskym telem, tak spolehlive zabiji a proto je vhodne ochrane pred nebezpecnym dotykem venovat pozornost.
sipadanČlenCitovat
rimidavl napsal: Doporucuji merenim overit, zde je opravdu kolik zasuvky se svorkou PE spojen a zda je jeden pol vyvodu menice (N) spojen tez se svorkou PE.
Ahoj všem,
chápu-li správně, tak pro správnou funčnost ochrany (bod 2) je zásadní mít aktivní zemnící můstek. Jinak řečeno v případě Votronicu je to kousek 4 mm2 zelenožlutého vodiče, který dost neprakticky vykukuje vně (viz. obrázek), narozdíl např. od Waeca, kde tuto funkci zajišťuje šroub, který se šroubuje dovnitř měniče, což je bezpečnější.
Předpokládám tedy, že v případě Votronicu je dobré tento můstek kontrolovat, jelikož pokud dojde k přerušení vedení, je po ochraně.
Je to tak ?
4.114683,118.628756
sipadan Připojili následující obrazek:
Obrázek nebyl nalezen
rimidavlČlenSipadan napsal : Předpokládám tedy, že v případě Votronicu je dobré tento můstek kontrolovat, jelikož pokud dojde k přerušení vedení, je po ochraně.
Je to tak ?
Pouze částečně.
Protože nebude spojen jeden pol výstupu měniče (svorka N) s PE svorkou, tak v případě zkratu mezi kterýmkoli pólem výstupu z měniče na kostru spotřebiče, nedojde k vypnutí předřazeného jištění před proudovým chráničem (RCD) a na kostře (svorce PE, kovové kostře karavanu i na ochranných kolících zásuvek napájených ze sítě) se objeví napětí, které bude odvislé od svodového a kapacitního proudu rozvodu za měničem. Toto napětí při dotyku pravděpodobně nebude nebezpečné (bude záviset i na stavu rozvodu nízkého napětí z kterého je karavan napájen). Proudový chránič (RCD) za měničem bude i nadále funkční, takže v případě, že by došlo k dotyku a dotykové napětí by bylo nebezpečné, tak v dostatečně krátkem čase (řádově desítky mS) RCD vypne a zároveň omezí proud lidským tělem na </= 0,03A (smrtelný proud je cca 0,1A).
Nakonec ještě připomínám, že kontrola výše uvedeného propoje je důležitá.
Vláďa
Je to tak ?
Pouze částečně.
Protože nebude spojen jeden pol výstupu měniče (svorka N) s PE svorkou, tak v případě zkratu mezi kterýmkoli pólem výstupu z měniče na kostru spotřebiče, nedojde k vypnutí předřazeného jištění před proudovým chráničem (RCD) a na kostře (svorce PE, kovové kostře karavanu i na ochranných kolících zásuvek napájených ze sítě) se objeví napětí, které bude odvislé od svodového a kapacitního proudu rozvodu za měničem. Toto napětí při dotyku pravděpodobně nebude nebezpečné (bude záviset i na stavu rozvodu nízkého napětí z kterého je karavan napájen). Proudový chránič (RCD) za měničem bude i nadále funkční, takže v případě, že by došlo k dotyku a dotykové napětí by bylo nebezpečné, tak v dostatečně krátkem čase (řádově desítky mS) RCD vypne a zároveň omezí proud lidským tělem na </= 0,03A (smrtelný proud je cca 0,1A).
Nakonec ještě připomínám, že kontrola výše uvedeného propoje je důležitá.
Vláďa
Karel ProkopČlendíky Adalbertovi za plánek, dovolil jsem si ho otitulkovat česky, pro lepší pochopení ostatních čtenářů.
Upravil Karel Prokop dne 11.02.2018 18:49, před 6 let
Karel Prokop Připojili následující obrazek:
Obrázek nebyl nalezen
magicNováček
Přidáno před 6 letZdravím všechny, jelikož vidím, že o proti jiným skupinám se zde docela vyznáte, měl bych jenom upřesňující dotaz.
Mám samostatný solární systém, u něj připojený obyčejný měnič s modifikovanou sin Carclever 12V/230 (1600W/3200W), chci si udělat rozvod zásuvek. Žádný jiný zdroj energie není, pouze 230V z měniče. Nevím ale, jak bezpečně zapojit zásuvky skrz zemnící kolík. Nemám je vůbec řešit, a nezapojovat? nebo všechny přes svorkovnici propojit mezi sebou a následně do měniče?
Zapojení bude takové, že z měniče povede plně osazený kabel přes jistič (stačí jistit fázi ? ) každý vodič zvlášť do rozvodné svorkovnice, od tam se cysy 3x1,5 potáhne na další místa, kde bude zapojena 4zásuvka.
Jak tedy prosím zapojit ochranný vodič, aby bylo vše zcela bezpečné.
Děkuji
link na měnič : https://www.romma...612-v11240
Mám samostatný solární systém, u něj připojený obyčejný měnič s modifikovanou sin Carclever 12V/230 (1600W/3200W), chci si udělat rozvod zásuvek. Žádný jiný zdroj energie není, pouze 230V z měniče. Nevím ale, jak bezpečně zapojit zásuvky skrz zemnící kolík. Nemám je vůbec řešit, a nezapojovat? nebo všechny přes svorkovnici propojit mezi sebou a následně do měniče?
Zapojení bude takové, že z měniče povede plně osazený kabel přes jistič (stačí jistit fázi ? ) každý vodič zvlášť do rozvodné svorkovnice, od tam se cysy 3x1,5 potáhne na další místa, kde bude zapojena 4zásuvka.
Jak tedy prosím zapojit ochranný vodič, aby bylo vše zcela bezpečné.
Děkuji
link na měnič : https://www.romma...612-v11240
LakyČlen
Přidáno před 6 letV odkazu nad tvým máš podrobný schemat , pokud ti to nestačí tak doporučuji odborníka , jinak těch 1600W se ti sníží o délku vodičů .
Žijeme jen jednou.
magicNováček
Přidáno před 6 letna schéma jsem koukal, ale nevím, jestli v případě, kdy nebudu napojen na síť jen vynechám propoje zemního vodiče s ní a zbytek bude stejný, nebo je v něčem rozdíl? protože pokud zemnící vodiče všechny propojím a i s měničem, který uzemněný není, tak nevím, jestli to bude mít nějaký efekt. V diskuzích jsou názory protichůdné.
sipadanČlenCitovat
magic napsal:
na schéma jsem koukal, ale nevím, jestli v případě, kdy nebudu napojen na síť jen vynechám propoje zemního vodiče s ní a zbytek bude stejný, nebo je v něčem rozdíl? protože pokud zemnící vodiče všechny propojím a i s měničem, který uzemněný není, tak nevím, jestli to bude mít nějaký efekt. V diskuzích jsou názory protichůdné.
Ahoj,
zde máš základní typy instalací ...... případně se podívej na verzi NVS, která má synchronizaci .....
EN: http://www.votronic.de/images/Manuals...3183_e.pdf
DE: http://www.votronic.de/images/Manuals...3183_e.pdf
:_
P.S.: Alespoň kup ten měnič od Votroniku, když už Ti radí jak to máš udělat ;)
4.114683,118.628756
Upravil sipadan dne 22.05.2018 16:44, před 6 let
fidoČlenAhoj,
chtěl bych se zeptat zda bude ok, když si měnič http://www.hadex.cz/g539-menic-12v230...vkacarspa/ připojím do stávajícího zásuvkového rozvodu tak, že před dvoupolový chránič dám vidlici a tu budu zapojovat do měniče nebo do kabelové zásuvky, která bude spojena s venkovní přípojkou. Vodiče mezi venkovní přípojkou budou přerušeny právě tou zásuvkou a vidlicí. Pak budu mít možnost používat zásuvky jak z měniče, tak z venkovní připojky. Jen to musím růčo přehodit. Je na tom něco špatně? Díky za rady.
chtěl bych se zeptat zda bude ok, když si měnič http://www.hadex.cz/g539-menic-12v230...vkacarspa/ připojím do stávajícího zásuvkového rozvodu tak, že před dvoupolový chránič dám vidlici a tu budu zapojovat do měniče nebo do kabelové zásuvky, která bude spojena s venkovní přípojkou. Vodiče mezi venkovní přípojkou budou přerušeny právě tou zásuvkou a vidlicí. Pak budu mít možnost používat zásuvky jak z měniče, tak z venkovní připojky. Jen to musím růčo přehodit. Je na tom něco špatně? Díky za rady.
Fido&Fidorka
CuchNováček
Přidáno před 6 letCitovat
fido napsal:
Ahoj,
chtěl bych se zeptat zda bude ok, když si měnič http://www.hadex.cz/g539-menic-12v230...vkacarspa/ připojím do stávajícího zásuvkového rozvodu tak, že před dvoupolový chránič dám vidlici a tu budu zapojovat do měniče nebo do kabelové zásuvky, která bude spojena s venkovní přípojkou. Vodiče mezi venkovní přípojkou budou přerušeny právě tou zásuvkou a vidlicí. Pak budu mít možnost používat zásuvky jak z měniče, tak z venkovní připojky. Jen to musím růčo přehodit. Je na tom něco špatně? Díky za rady.
Nevím jestli to je úplně správně, ale mám to tak taky. Pak se nemůže potkat napětí měniče s napětím venkovní zásuvky. Prakticky celý přívod karavanu ještě před původní rozvodnicí s trafem mám napojený do vidlice. Pak jen přehazuji zásuvku od venkovní zásuvky, nebo zásuvku od měniče s tímto zásuvkovým proudovým chráničem https://www.mount...y-2ele1015 . Měnič napájí celý karavan včetně původní rozvodnice s jističi a trafem. Má to výhodu, že karavan jede celý a vše funguje včetně všech zásuvek, ledničky a pod, nevýhodu, že trafo samo o sobě odebírá i když není nic zapnuté nějakou energii. U mě to je kolem 1,5A. Mám ale solár 270Wp, tak mě to zase tak moc netrápí a v zimě nejezdím. Navíc měnič zapínám velice málo, prakticky všechno používám na 12V. Mám ho spíš jen na ohřev bojleru 300W před umýváním nádobí, nebo když potřebuji výjmečně něco zapojit na 230V.
Karavan Fendt Saphir 470, jeden dospělý a dva svišti (15 a 7 let)
Upravil Cuch dne 23.05.2018 06:33, před 6 let
Karel ProkopČlentak nevím, jestli mám začít vyvádět, nebo bejt shovívavej :x
Zásuvky měničového rozvodu NESMÍ být spojeny ochranným vodičem PEN s kostrou karavanu.
Zásuvky měničového rozvodu MUSÍ být propojeny PEN vodičem pouze mezi sebou.
tzv. ochrana uvedením na stejný potenciál.
Je to jasně popsané a nakreslené na obràzku o pár příspěvků výše !c,:x
Fidor: pokud chceš mít měnič v karavanu = MUSÍŠ mít samostatnej zásuvkovej obvod (nejlíp zásuvky barevně rozlišený).
Fidor, soráč :) jak říká jeden z mých učitelů Rimidavl: je to marný, je to marný, je to marný,.....
Jen jsem to pověsil na Tebe.
Fidor je osvícenej muž a radši se zeptá, většina zručných a šikovných bastlířů volá (nepřijede) až když je to v prdeli,....
Páč lidi technicky nezruční nebo osvícení přijedou rovnou a nenervujou mě tak, jako dva případy níže popsaný. A to je jen za jeden den, páč ty starší si nepamatuju,....
All: povyprávím Vám dva příběhy ze fčerejška:
příběh č.1:
volá náš klient, že mu nejde elektrika v maringotce. Pán je zručný technik, ale ani neví jak vypadá výkonová pojistka. Načež po telefonu není schopen ani základní diagnostiky (najděte pojistku, a řekněte mi jestli je prasklá). Všechna instalace vč. baterky je na jednom místě :|. Po příjezdu zjišťuju, že mu řachla primární 150A pojistka. Nemaje jinou - vezmu kus ocelovýho drátu na test měniče (nic jinýho tam nemám) a samozřejmě po zapnutí 5000W modifikovanýho měniče pojistka zfleku shoří. Měnič modifikáč co si koupil sám (kombinace - porada prodavače + láce). Super výkonnej měnič mu vydržel několik let, než mu patrně indukční zátěží (mrazák a lednice) vyschly kondy a zařval. Tavná 150A pojistka vypla a bylo.
Pán má naspěch, takže nemůže jet se mnou pro pojistku. Manželka je sice doma, ale taky "nemůže". Na dvoře dvě auta. Doporučuju osadit sínusovej 3000VA Phoenix a novou 150A pojistku. Starou mu vyndám a dávám s sebou aby ji koupil a vyměnil. Obvod nechávám rozpojenej s vědomím, že pojistku si dokáže bez potíží vyměnit sám. Pán odjede do Prahy, tam si koupí něco jinýho (ani nevím co, 3000W - ale prej to bylo za půlku), pojistku nesežene, tak to vítězně proklemuje tím ocelovým drátem co tam po mě zbyl :o a jde spát. Ráno ve 4,30 ho vzbudí smrad z tavicího se pojistkovýho pouzdra. Tak mi ve 4,35 ráno píše rozzuřenou zprávu, že málem vyhořeli. A že měnič je určitě dobrej a že ten novej koupil zbytečně. Všimněte si, že tady je diagnistika okamžitá, přesná, jasnà a bez potřeby měření čehokoli.
Takže kokot jsem já !!!
Ubezpečuju Vás, že toto je skanzen.
Servisák je VŽYCKY ten kdo za to může.
Dnes tam pojedu, srovnám to a bude po mým. Bez výhrad.
Samozřejmě primární příčina je vždycky stejná; pocit, že při dostatečné dávce sebedůvěry a vlastní drzosti lze fyziku beztrestně obejít,....
Ale proč to dycky musí dojít tak daleko?
Samozřejmě chápu duševní pochody zoufalýho majitele ve 4 ráno. Nemám mu to za zlý, a ani mě to nepřekvapuje.
příběh č 2:
volá mi kolega z expedice, že si koupil dodávku a že si do ní udělá vestavbu. Ve volným čase dělá auta a je velice šikovnej; jak si mám udělat propojení baterií, soláry, vodu, plyn? Je z Moravy a ke mě nepojede. Ani jinam, je rozhodnutej dělat si to všechno sám. po 1,15 h !!!! trvající JALOVÝ diskuzi mu říkám: to nedáš, přivez to.
Víte jaká byla jeho odpověď?
Ty vole, dyť sou to jenom dva fousy,....
moje odpověď je fcelku standartní a lehce předvídatelná: no jasně ty kreténe; tvoje Audi A6 má taky "jen dva fousy". A napadlo by tě se do tý instalace srát ? S tvejma vědomostma vo elektrice?
Protože kolegu mám opravdu hodně rád, tak jsem v tom ubíjejícím rozhovoru vydržel hodinu patnáct.
Začali jsme ve 21,00 večer. Skončili jsme ve 22,15.
U neznámých volajících po ránu (když nejsem smrtelně vyčerpanej 50-80 hovorama denně) vydržím i několik minut,....
a teď se mi zkuste divit, že jsem po 27 letech podnikání v oboru tak neurotickej
jen doplním: "schizofrenních" diskuzí tohoto typu absolvuju ve "výživných" dnech i několik. Tak až zas někdo u táborovýho ohně bude bulet, že jsem hrubej a neurvalej a já nevím co ještě, vzpomeňte si jen na tydle dva příběhy ze fčerejšího dne. Starší příběhy vytěsňuju, páč by ta schizofrenie spolehlivě dohonila mě,.....:D
tož tak.
s láskou
:_ Karel, Váš servisák v aktivní službě.
Zásuvky měničového rozvodu NESMÍ být spojeny ochranným vodičem PEN s kostrou karavanu.
Zásuvky měničového rozvodu MUSÍ být propojeny PEN vodičem pouze mezi sebou.
tzv. ochrana uvedením na stejný potenciál.
Je to jasně popsané a nakreslené na obràzku o pár příspěvků výše !c,:x
Fidor: pokud chceš mít měnič v karavanu = MUSÍŠ mít samostatnej zásuvkovej obvod (nejlíp zásuvky barevně rozlišený).
Fidor, soráč :) jak říká jeden z mých učitelů Rimidavl: je to marný, je to marný, je to marný,.....
Jen jsem to pověsil na Tebe.
Fidor je osvícenej muž a radši se zeptá, většina zručných a šikovných bastlířů volá (nepřijede) až když je to v prdeli,....
Páč lidi technicky nezruční nebo osvícení přijedou rovnou a nenervujou mě tak, jako dva případy níže popsaný. A to je jen za jeden den, páč ty starší si nepamatuju,....
All: povyprávím Vám dva příběhy ze fčerejška:
příběh č.1:
volá náš klient, že mu nejde elektrika v maringotce. Pán je zručný technik, ale ani neví jak vypadá výkonová pojistka. Načež po telefonu není schopen ani základní diagnostiky (najděte pojistku, a řekněte mi jestli je prasklá). Všechna instalace vč. baterky je na jednom místě :|. Po příjezdu zjišťuju, že mu řachla primární 150A pojistka. Nemaje jinou - vezmu kus ocelovýho drátu na test měniče (nic jinýho tam nemám) a samozřejmě po zapnutí 5000W modifikovanýho měniče pojistka zfleku shoří. Měnič modifikáč co si koupil sám (kombinace - porada prodavače + láce). Super výkonnej měnič mu vydržel několik let, než mu patrně indukční zátěží (mrazák a lednice) vyschly kondy a zařval. Tavná 150A pojistka vypla a bylo.
Pán má naspěch, takže nemůže jet se mnou pro pojistku. Manželka je sice doma, ale taky "nemůže". Na dvoře dvě auta. Doporučuju osadit sínusovej 3000VA Phoenix a novou 150A pojistku. Starou mu vyndám a dávám s sebou aby ji koupil a vyměnil. Obvod nechávám rozpojenej s vědomím, že pojistku si dokáže bez potíží vyměnit sám. Pán odjede do Prahy, tam si koupí něco jinýho (ani nevím co, 3000W - ale prej to bylo za půlku), pojistku nesežene, tak to vítězně proklemuje tím ocelovým drátem co tam po mě zbyl :o a jde spát. Ráno ve 4,30 ho vzbudí smrad z tavicího se pojistkovýho pouzdra. Tak mi ve 4,35 ráno píše rozzuřenou zprávu, že málem vyhořeli. A že měnič je určitě dobrej a že ten novej koupil zbytečně. Všimněte si, že tady je diagnistika okamžitá, přesná, jasnà a bez potřeby měření čehokoli.
Takže kokot jsem já !!!
Ubezpečuju Vás, že toto je skanzen.
Servisák je VŽYCKY ten kdo za to může.
Dnes tam pojedu, srovnám to a bude po mým. Bez výhrad.
Samozřejmě primární příčina je vždycky stejná; pocit, že při dostatečné dávce sebedůvěry a vlastní drzosti lze fyziku beztrestně obejít,....
Ale proč to dycky musí dojít tak daleko?
Samozřejmě chápu duševní pochody zoufalýho majitele ve 4 ráno. Nemám mu to za zlý, a ani mě to nepřekvapuje.
příběh č 2:
volá mi kolega z expedice, že si koupil dodávku a že si do ní udělá vestavbu. Ve volným čase dělá auta a je velice šikovnej; jak si mám udělat propojení baterií, soláry, vodu, plyn? Je z Moravy a ke mě nepojede. Ani jinam, je rozhodnutej dělat si to všechno sám. po 1,15 h !!!! trvající JALOVÝ diskuzi mu říkám: to nedáš, přivez to.
Víte jaká byla jeho odpověď?
Ty vole, dyť sou to jenom dva fousy,....
moje odpověď je fcelku standartní a lehce předvídatelná: no jasně ty kreténe; tvoje Audi A6 má taky "jen dva fousy". A napadlo by tě se do tý instalace srát ? S tvejma vědomostma vo elektrice?
Protože kolegu mám opravdu hodně rád, tak jsem v tom ubíjejícím rozhovoru vydržel hodinu patnáct.
Začali jsme ve 21,00 večer. Skončili jsme ve 22,15.
U neznámých volajících po ránu (když nejsem smrtelně vyčerpanej 50-80 hovorama denně) vydržím i několik minut,....
a teď se mi zkuste divit, že jsem po 27 letech podnikání v oboru tak neurotickej
jen doplním: "schizofrenních" diskuzí tohoto typu absolvuju ve "výživných" dnech i několik. Tak až zas někdo u táborovýho ohně bude bulet, že jsem hrubej a neurvalej a já nevím co ještě, vzpomeňte si jen na tydle dva příběhy ze fčerejšího dne. Starší příběhy vytěsňuju, páč by ta schizofrenie spolehlivě dohonila mě,.....:D
tož tak.
s láskou
:_ Karel, Váš servisák v aktivní službě.
CuchNováček
Přidáno před 6 letCitovat
Karel Prokop napsal:
tak nevím, jestli mám začít vyvádět, nebo bejt shovívavej :x
Zásuvky měničového rozvodu NESMÍ být spojeny ochranným vodičem PEN s kostrou karavanu.
Zásuvky měničového rozvodu MUSÍ být propojeny PEN vodičem pouze mezi sebou.
tzv. ochrana uvedením na stejný potenciál.
.......
Pokud vezmu klasický přívod 230V od karavanu co normálně strkám do zásuvky v kempu a strčím ho do měniče s proudovým chráničem, který je položený vedle karavanu s baterií. Je na tom něco špatně?
Karavan Fendt Saphir 470, jeden dospělý a dva svišti (15 a 7 let)
fidoČlenKarle díky moc za odpověď, udělám tedy samostatný okruh. Jak píše Cuch a což jsem si v dané chvíli neuvědomil, na ten rozvod 230V je připojená ještě lednice a nabíječka. Takže blbej nápad zavrhuji a udělám to tak jak říkáš. Stejně se mi jedná jen o nabíjení elektrokol + případně nějakej spotřebič co nejde na 12V.
Fido&Fidorka
Vy můžete zobrazit všechny příspěvky v tomto fóru.
Vy nemůžete začít nový diskusní příspěvek v tomto fóru.
Vy nemůžete odpovědět v této diskusi.
Vy nemůžete začít v anketu v tomto fóru.
Vy nemůžete na tomto fóru nahrát přílohy.
Vy můžete stáhnout přílohy v tomto fóru.
Vy nemůžete začít nový diskusní příspěvek v tomto fóru.
Vy nemůžete odpovědět v této diskusi.
Vy nemůžete začít v anketu v tomto fóru.
Vy nemůžete na tomto fóru nahrát přílohy.
Vy můžete stáhnout přílohy v tomto fóru.
Uživatelé, kteří se účastnili diskuse: Karel Prokop, Garda, WiFi, Likobr, PetrDubi, Aluman, Koubic, ScooterMarty, kasuh, bob7373, Jakub Satek, JiPe Highlanders, matorsk, Roman Marsala, PeterL, sipadan, rimidavl, STMax, adalbert, magic, Laky, fido, Cuch, JardaK2, Discoverfun, ajdaho2, Coralek, allfa, pilinis, Capo56, hasky, Bery, Zdenek a Alena, Pilotek, dandyk, MilanF, kutil1, Ondra T2, JAREK112, kamilio, ViTaSeK, Vasu, karlic
Přihlášení
Uživatelé online
Hosté online 16Členové online 1
Bob
Celkem členů: 15,949
Nejnovější člen: Sylva
Nejnovější člen: Sylva
Nejnovější komentáře
Copyright © 2023
Powered by PHPFusion. Copyright © 2024 PHP Fusion Inc.
Released as free software without warranties under GNU Affero GPL v3.
Theme by PHP Fusion Inc
43,584,818 unikátních návštěv | Vygenerované za: 0.21604 sekund | Průměrně za: 0.21604 (0) sekund | Dotazy: 143 | Použitá paměť: 2.42MB/4MB