Hymer_DakarČlenPřidáno
před 8 letAhoj karavanisté,
rád bych se s vámi podělil o zkušenosti nechtěně nabyté o letošní dovolené v Itálii. Před odjezdem na dovolenou jsem na tomto fóru čerpal zkušenosti jiných krádeží poškozených karavanistů a pomalu si uvědomoval, jak jsme za tím kouskem překližky a hliníku zranitelní. Přídavné zámky a trezorky sice dokáží zloděje zdržet, nikoliv však zastavit. Před odjezdem jsem však do karavanu bezpečnostní schránku namontoval. Dalším klíčovým prvkem zabezpečení byl alarm s detekcí pohybu, se sirénou na střeše a zasíláním výstražné SMS zprávy. Takto vybaveni jsme s určitým pocitem klidu vyrazili do Itálie.
Přespávali jsme na STPL i na parkovištích u benzínek. Všechno probíhalo v klidu a nás se zmocnil pocit, že se svým starším, méně atraktivním bydlíkem nejsme tak nápadní. Při návratu z dovolené jsme se zastavili ve městě Mestre (Benátky) v Intersparu nakoupit dárky. Rozlehlé parkoviště obklopovalo supermarket ze tří stran. Našli jsme si volné místečko až vzadu, kde jsme nikomu nepřekáželi. Moje děvčata bezstarostně vyskočila z auta a vydala se utrácet další peníze za "nepostradatelné" věci. V karavanu zůstaly poházeny výdobytky moderní IT techniky, které jsme dříve pečlivě ukládali do bezpečnostní schránky. Nějak ukolébáni tím, že se nám nic nestalo (a taky asi nestane), jsem tablet a notebook schoval pouze pod matračku sedáku. Vyšel jsem ven a nějak podvědomě se rozhlédl kolem. Normální parkoviště. V některých autech čekali manžílkové, až se jejich polovičky vrátí z nákupu, pracovníci supermarketu ve firemních tričkách sváželi vozíky, a na obrubníku před vchodem zevlovali pravděpodobně běženci. Když jsem přecházel parkoviště, zaujal mě vysoký hodně opálený mládenec, kterému u černé hlavy svítil bílý telefon. Tak si říkám: "Takhle by to asi vypadalo, kdyby dával někomu echo". Vešel jsem do supermarketu, ale nevrhl jsem se ihned do víru nakupování. Zašel jsem do bočního krámku a sledoval, co se bude na parkovišti dít. Černoch s mobilem stále telefonoval, nakukoval a pokračoval za mnou. Aby mě neviděl, zašel jsem na záchod (což jsem měl také v plánu). Po malé toaletě jsem znovu zašel do bočního krámku. Zhlédl jsem parkoviště, ale ani černocha s mobilem, ani nějaký podezřelý pohyb okolo bydlíku jsem neviděl. Vydal jsem se tedy hledat svoji rodinu, která nijak výrazně nepokročila a hned u vchodu vybírala rajčata a papriky. Od našeho vystoupení z karavanu mohlo uběhnout cca. 5 minut. V tom se nám oběma (i manželce) rozezvučelo volání mobilu s informací o vniknutí. Okamžitě jsme vyběhli z obchodu a utíkali ke karavanu. Vzdálenost asi 150m. Když jsem přiběhl blíž, uviděl jsem nastartované auto, které stálo za karavanem tak, aby nebylo od supermarketu vidět. V něm seděl řidič. Když jsme byli od něj vzdáleni asi 20m, dal signál komplici, ten vyskočil z karavanu, naskočil do připraveného auta a ujeli. Stihl jsem si zaznamenat SPZku. Manželka rychle prohlédla karavan a zjišťovala, co se ztratilo. Já volal na italskou policii. Má představa, že když už mám SPZku pachatelů bude jejich dopadení jenom brnkačka, vzala brzy za své. Lámanou angličtinou, jejíž úroveň pouze nepatrně převyšovala úroveň angličtiny telefonujícího karabiniéra, jsem mu vysvětlil, co se stalo a že vím SPZku. Načež mě sdělil, že SPZka není italská a jestli nevím, jakou měla barvu. Tak to jsem bohužel nevěděl a tím „pátrání“ ztroskotalo. Přislíbil jsem mu, že se zastavím na jejich komisariátě, i když už jsem věděl, že ne. Díky tomu, že jsme se stihli vrátit k autu tak brzy, nedali jsme dostatek času zlodějům udělat svoji "práci". Všechny skříňky byly otevřené a sebrali jenom kufřík s kosmetikou, tašku s léky, prázdnou ledvinku a hodinky, které se za den o čtvrt hodiny předbíhaly. Na prohledávání sedáků jim už nezbyl čas, takže drahá IT technika zůstala na svém místě. Z jednání policie jsme byli v rozpacích, a proto jsme zašli alespoň za vedením supermarketu, zda by nám poskytli záběry z bezpečnostních kamer. Bylo nám řečeno, že bezpečnostní kamery na parkovišti nemají a máme se obrátit na policii. Když jsem se vracel zpět ke karavanu, začali mi docházet souvislosti, kterým jsem dříve nepřikládal důležitost: na parkovišti přece byli lidé a ti museli slyšet naši sirénu. Došlo nám, že všichni hráli svoji roli. Byli to komplicové a dělali zeď. Ti co seděli v autech, už nečekali na svoje manželky s nákupem a v klidu odjeli. Pracovníci svážející košíky neviděli, neslyšeli. Běženci dál zevlovali před vchodem. A my jsme si dali dohromady 1+1 a rychle nastoupili, nastartovali a odjeli odtud. Jestli zjistí (a to se co nevidět stane), že odnesli jen bezcenné tretky, mohou se vrátit a .... No nebudu předjímat.
Od toho okamžiku jsme při nákupech nikdy neopustili všichni karavan. Začali jsme si i víc všímat a najednou jsme viděli, jak na parkoviště přijelo auto se čtyřmi mladíky. Jeden vystoupil a způsobně nesl obal od ledňáčku do koše. Samozřejmě šel kolem našeho karavanu, a jak viděl vevnitř sedící postavu, nasedl zpět do auta a odjeli.
A pokud jste vydrželi číst mé povídání až sem, dovolím si shrnout jakýsi závěr:
- nikdy nenechávejte karavan zcela bez dozoru ani na krátkou chvíli. Krádež bývá rychlá (rychlejší než byste čekali) a bezohledná – vylomí, vypáčí, rozbijí, zničí
- pokud musíte odejít, nenechávejte v karavanu cenné věci (pasy a peníze už vůbec ne!). Pokud je v karavanu necháte, uložte je do bezpečnostní schránky. Získáte tím trochu času, než se k nim zloději dostanou.
- zloději berou vše, co jim přijde pod ruku - klidně i knihy v češtině, napůl vymačkané zubní pasty a jiné, dle vašeho uvážení, pro zloděje bezcenné věci. Raději berou celé tašky, snáze se to přenáší. Lup si potom přeberou. Vozíte-li věci v taškách, pomáháte jim s balením.
- buďte vnitřně smíření s tím, že kdykoliv může někdo narušit vaše soukromí a tím vám pokazit vytouženou dovolenou. Toto považuji za největší újmu. Nový notebook si koupíte kdykoliv ale stínů v duši se zbavujete těžko. Takže stát se to může, nevykolejí nás to, počítali jsme s tím, jedeme dál, protože cestování karavanem máme rádi.
AsimetrČlenPřidáno
před 8 letani posádka v bydlíku není zárukou ... už jsme měli jednoho opáleného, italského chlapce v noci v autě a ani nepozdravil :-(
99lojzaČlenPřidáno
před 8 letBenátky a jeho okolí je jak mi bylo řečeno jedno z nejhorších míst celé Itálie,zde se schází ty nejhoší tlupy zlodějů,mě před dvaceti lety u Mestre z upravené dodávky mazdy vyřezali z gumy čelní sklo a to věděli že uvnitř spíme,naštěstí jsem se vzbudil takže mě to stálo jen to čelní sklo,ale bylo tím pádem na tři dny po dovolené.
fastikNováčekPřidáno
před 8 letAhoj, tak aspoň, že to dopadlo takhle... Jinak díky za to, jakou formou jsi nepěkný rodinný zážitek popsal. Dám to přečíst přítelkyni, která podobné scénáře popírá a občas jsem podezříván ze zbytečného sejčkování :).
Martin75ČlenPřidáno
před 8 letLetos v Itálii jsme potkali český postarší pár a ti také měli noční návštěvu, když spali kousek od Benátek na odpočívadle u dálnice.
Dost nevím jak to řešit - nákup se dá udělat s tím, že někdo hlídá auto, ale památky, procházky, večeře/oběd ve městě a tak - to všechno na etapy? Dost zvláštní představa, že v každém městě musí auto neustále někdo hlídat.
Asi bude v "nové Evropě" brzy ostrý vlčák nepostradatelnou výbavou karavanisty, jinak to nevidím. Co mi pomůže SMSka, když budu půl hodiny pěšky od auta a siréna nikoho nezajímá? :-(
SapukiČlenPřidáno
před 8 letTo je teda smutný příběh. Vzhledem k tomu, že jsme každý rok v Itálii, tak mám z toho taky vítr. Ale ono se to asi netýká jen Itálie, vykradení hrozí všude. I doma. Zajímalo by mě, jak vlastně zabezpečit auto. Jestli přídavné zámky by ty šmejdy odradily, nevím. Zabarikádovat se na noc je taky na nic. Co kdyby hořelo, tak než se dostanu ven...
pedaČlenPřidáno
před 8 let....no a třeba i proto jsme letos v léťě vyrazili do Ruska, Běloruska, na Ukrajinu...
Polovička měla trochu z těchto zemí strach ohledně vykradení, což se vůbec naštěstí neudálo.
Upřímně jsem se v těchto zemích cítil mnohem bezpečněji než třeba právě v Itálii, Francii, Chorvatsku...
Mnoho km bez jakýchkoliv problémů !!!
Brrr... Když si uvědomím, že jsme takto taky v klidu celá rodinka nakupovali. Jinak spíme raději v kempech i při přejezdech.
AsimetrČlen Přidáno
před 8 letNe nadarmo se říká, že Itálie začíná až pod Římem ... všechny zde uvedené příběhy se staly na "vyspělém" severu na jihu můžete být v klidu :-)
mekieČlenPřidáno
před 8 letTaky bych řekl,že to bude o něco níž, než Řím. Dělali jsme letos Itálii od Orvieta dolů a východním pobřežím zpátky a ještě v Neapoli a Pompejích jsem měl dost smíšené pocity a říkal jsem si, že to je jako v Bronxu, ale jižněji to už bylo opravdu jiné. Rozhodně lidé, se kterými jsme se dali do řeči byli milí a vstřícní. Itálie asi nikdy nebude můj šálek kávy, ale byla to pěkná dovolená. Sever je ale děs a hrůza.
mirek a hana, VW t5, samodomo vestavba druhá v pořadí
ivanoČlenPřidáno
před 8 letVeľa ľudí sa ma pýtalo pred a po našej ceste na východ Rusko-Kazachstan-Mongolsko, to sa nebojíte? Nie je to nebezpečné? Človek sa môže len pousmiať. Za tri mesiace a 23 tis. km sme nemali jediný raz pocit nejakého nebezpečia, konfliktu, ľudia milí, keď mohli pomohli, dali sa do reči, pokecali. A to nebola naša prvá cesta na východ.
A je veľmi smutné, že v našej civilizovanej Európe máme strach, bojíme sa nechať auto pár minút bez dozoru, zlodeji sa vlámu do auta aj v noci, v mestách sa potulujú tmavé socky, do niektorých štvrtí sa nedá ísť vôbec. A lepšie to nebude, nie som v tomto optimista.
AsimetrČlen Přidáno
před 8 letomlouvám se, už jsem asi zapomněl na průjezd Neapolí :-) ... máte pravdu bude to níže .. určitě i pod Pompejemi
zemanekpetrČlenPřidáno
před 8 letAhoj H Dakare zajímalo by mně jak se zloději(u nás tuneláři) dostali do tvého auta.Předními či bočními dveřmi,vylomený zámek atd.Teď cestuju po balkáně dva měsíce a prozatím žádný náznak lumpárny,v Makedonii nám naopak donesl nezištně místní sadař tašku jablek .Ano všechna ta drahá pískátka a sdělovátka jsou podle mne nanic ani je nemám jen na plyn.Akce zlodějů se v našem případě (obytky) nepočítají na minuty ale vteřiny.Tvoje sdělená zkušenost nás ostatní poučí ale také přesvědčení že policie pomáhá a chrání je třeba se rychle zbavit.Dík Petr.
SvondČlenPřidáno
před 8 letAhoj,
My byli letos v Albánii a musím říci, že předsudky o tom že co přijedeš hranice, tak z tebe nezbude nic jsou opravdu mimo, cítili jsme se tam bezpečněji než v "civilizované evrope", byli jsme tedy pouze autem bez karavanu, spali jsme nekolik dní u známého v bytě, kde bylo auto zaparkované na staveništi a nikdo se ho ani nevšiml. Zbytek cesty jsme spali v autě, spali jsme v Albánii, Makedonii, Srbsku před obchoďáky, na loukách... A úplně v pohodě.. Takže "kam spějes vyspělá Evropo?"
ivan64Člen
HollasNováček
