Warning: str_repeat(): Second argument has to be greater than or equal to 0 in /srv/www/caravan24.cz/www/maincore.php on line 169 Články: Litva-Lotyšsko-Estonsko léto 2018 - Caravan24.cz
Výkup karavanu! Vykoupíme Váš obytný vůz, nebo karavan za hotové,volejte 606118358 www.vykupkaravanu.cz
Partneři webu:
hykro.cz odak.cz
https://www.cwn.cz/
Prohledávání webu:
Články

Litva-Lotyšsko-Estonsko léto 2018

„Tak kam pojedeme letos? Co takhle zase někam na sever, třeba pobaltské republiky, opráším si trochu ruštinu.  Tam bude zima a hnusně. „ Takhle začínala naše příprava na letní cestu. Nakonec jsem ženu přesvědčil, že to bude skvělé. Vezmeme si teplejší věci na sebe, hlavně dost plynu na topení a co nám může chybět. Jak myšlenka postupně uzrávala, nadšení rostlo, průvodce sliboval krásné památky a přírodu a tak je jasno, jedeme. Jako vždy si připravuji bodový itinerář, abychom měli jasné cíle, co bychom rádi viděli. Je jich vždy víc než se dá stihnout.



„Tak kam pojedeme letos? Co takhle zase někam na sever, třeba pobaltské republiky, opráším si trochu ruštinu.  Tam bude zima a hnusně. „ Takhle začínala naše příprava na letní cestu. Nakonec jsem ženu přesvědčil, že to bude skvělé. Vezmeme si teplejší věci na sebe, hlavně dost plynu na topení a co nám může chybět. Jak myšlenka postupně uzrávala, nadšení rostlo, průvodce sliboval krásné památky a přírodu a tak je jasno, jedeme. Jako vždy si připravuji bodový itinerář, abychom měli jasné cíle, co bychom rádi viděli. Je jich vždy víc než se dá stihnout.

 

22.7. vyrážíme, je neděle a tak se jede bez problémů. Po překročení hranic do Polska v Náchodě asi po 20km se začínají z podvozku ozývat nějaké rány a nervozita stoupá. Před námi je cca 5000km a auto vydává podezřelé signály. Nechce se mi riskovat nějaké problémy a tak volám pana Ryšavého, který má servis u Jaroměře a dělá mi auto. Je na rybách u Rozkoše, ale klidně ať přijedeme, podívá se na to. Takže zpět, u Rozkoše se setkáváme s mechanikem, ale auto jako by nás chtělo naštvat, podezřelé zvuky nějak nechce předvést. Vše prohlížíme, hlavně na přední nápravě, upevní se jeden plastový kryt motoru a nic podezřelého se nenajde. Pan Ryšavý říká, „tak frčte“ to bude dobrý. S úlevou, že bouchal plastový kryt, vyrážíme znovu směr Polsko, ale cca na stejném místě, co jsme se otáčeli poprvé jsou divné zvuky zpět. Ale když mechanik řekne frčte, tak frčíme. Podivné bouchání nás provází celou cestu. Opravou jsme ztratili dost času a tak Polsko už dneska určitě nepřejedeme. Už za tmy hledám místo na spaní, pomůže park4night a spíme na klidném parkovišti kousek od Waršavy 52.04203 20.78184.

 

 

23.7. Polsko není naším cílem, a tak jedem jen průjezdem. Měl jsem trochu obavu ze stavu silnic, ale jedem po S8, což je dálniční silnice (zatím se neplatí) v perfektním stavu, Waršavu projíždíme po obchvatu bez sebemenšího zádrhelu, jedině dva úseky, které jsou ještě ve výstavbě, se jedou pomalu, ale nikde to nestojí. Odpoledne projíždíme hraniční přechod do Litvy na silnici 16, tady to asi 30min. stojí, protože je celý rozkopaný a semafory regulují dopravu. Jsme v Litvě, hned se to pozná na silnicích, jsou asi jako naše silnice III. Cíl je klášter Liškiava P 54.082895 24.06064 u kterého je zajímavý lesní hřbitov. Je už dost pozdě, a tak je zavřeno. Po cestě ke klášteru ještě zastavíme u zajímavé venkovní galerie v parku s jezírkem, kde jsou dřevěné sochy na motivy pohádek.

 

 

 

 

Ještě stihneme navštívit městečko Merkiné, které je branou do NP Dzukijos. Necháme si ho v záloze případně na zpáteční cestu, ale nemineme staré hradiště s krásným výhledem na protékající řeku.

 

 

 

Na noc zase improvizuji a pomáhá park4night, spíme u krásného klidného jezera Mergelés, je tu několik německých karavanů a v jezeru se dá i super vykoupat.

 

 

24.7. Spíme jak zabitý, je tu krásné ticho a klid a po tom dlouhém přejezdu se nám nechce z postele. Program je ale náročný a tak vyrážíme směr Trakai. Je to cihlový hrad, typická turistická památka Litvy, který je ale přestavěný na základech zříceniny ze 14.století, Jeho současná romantická podoba vznikla na konci 19.století, a dokonce poslední rekonstrukce skončila v roce 1987. Přes to je to nejnavštěvovanější Litevská památka. Uvnitř je zajímavá historická expozice, a co je pro nás milé, psaný průvodce je i v češtině. Hrad stojí na ostrovu, je přístupný po mostu, a po okolních jezerech je možné se projet na lodích.

 

 

 

I vlastní městečko Trakai je pěkné, kombinace starých, ještě dřevěných domů, ale i moderních domů a několik kostelů. Určitě je na co se dívat. Kdo by chtěl a měl dost času, okolo jezer vedou cyklostezky.

 

 

 

 

Opouštíme Trakai pokračujeme do nedaleko vzdáleného Vilniusu, hlavního města Litvy. Parkujeme nedaleko centra na placeném parkovišti  P 54.68749   25.29417, cena je 0,9€/hod. Dá se tu i přespat, ale neviděl jsem žádnou možnost servisu. Historické centrum je rozsáhlé, bylo v roce 1994 zapsané do UNESCO, a je opravdu se na co dívat. Nabízí směsici baroka, gotiky a všeho jiného, je to město kostelů a velmi často je možné potkat skupiny věřících poutníků. Má i bohatou historii, kdy se tu střídali ve vládě Němci, Poláci, Rusové. Bylo i významným židovským městem. V roce 1918 byla vyhlášena nezávislost Litvy, ale moc jim to dlouho nevydrželo, v roce 1940 je anektoval SSSR a Litva se stala až do roku 1991 součástí SSSR. Znovu uznání samostatnosti Litvy neproběhlo nijak mírumilovně, sovětská moc se rozhodně nechtěla svého satelitu jen tak vzdát a proběhli i vojenské boje s mrtvými. Historické město je opravdu krásné, je zde vidět snaha vše opravit a zahladit divokou historii, která město často velmi poškodila. A protože skvěle parkujeme kousíček od katedrály, procházíme si široké ulice i uličky a stále je na co se dívat.

 

 

 

 

 

Protože už potřebujeme servis, jedeme na noc do kempu v Kaunas 54.91618 23.83346, platíme 22€ a jdeme spát.

25.7. Kaunas nás nějak moc neláká k prohlídce, přes to že je také určitě zajímavé místo, bylo i v letech 1920 dočasným hlavním městem Litvy. Jedem tedy do asi 20km vzdáleného  Rumšiškés skanzenu  P 54.86649 24.20242, který je etnografickým museem Litevské vesnice. Na ploše 75ha je vystavěno asi 140 budov, návštěvnická trasa je dlouhá 6km a tak nám prohlídka zabere několik hodin. Je tu k vidění jak vesnické stavby, tak i ukázka městského náměstí s kupeckými domy.

 

  

 

 

Prohlídkou strávíme celé dopoledne, je stále dost horko, a tak pokračujeme směrem na sever do Lotyšska. Kousek za hranicí Lotyšska je městečko Bauska, kde se krátce zastavíme u místního hradu. Parkujeme nedaleko  56.40306 24.17808 a jdeme se podívat, jsou to vlastně dva hrady, jedna zřícenina a k ní je přistavěn nový hrad. Je od něj pěkný výhled na řeky, které o obtékají.

 

 

Hlavním cílem je ale zámek Rundäle, který je vzdálený asi 12km od Bausky. Průvodce píše, že je to nejkrásnější zámek v Lotyšsku a v celém Pobaltí. Zámek navrhl a postavil italský architekt, který je také autorem Zimního paláce v Petrohradu pro vévodu Birona. Válku přežil bez větší úhony, ale péči sovětské vlády skoro nezvládl. Je nově rekonstruovaný a opravdu krásný. Má celkem 132 místností, asi třetina je zpřístupněna. Kolek zámku je nádherná růžová zahrada ve francouzském stylu. Přijíždíme už navečer a parkujeme společně s několika dalšími auty na zadním parkovišti 56.41460 24.02139, odkud je  na zámek výhled, a to hlavně v nočním osvětlení.

 

 

26.7.  Ráno jdeme na prohlídku. Trochu nedočkavě jsme o 30min. dřív, a tak se procházíme krásnou zahradou, sluníčko zase pálí a je se stále na co koukat.

 

 

Procházíme krásné interiéry a v každém pokoji obdivujeme barokní a rokokovou výzdobu a inventář. Ne nadarmo se zámku přezdívá Lotyšské Versailles.

 

 

 

Ve sklepě je pak ještě expozice předmětů z proběhlé rekonstrukce doplněné o dobové fotografie. Prohlídka opravdu stojí za to a zase nám vznikl časový skluz z našeho itineráře cesty. Ale raději vidět něco pořádně, než víc míst povrchně.  Mám v plánu ještě zámek Jelgava 56.65708  23.73354, ale ten si necháváme jako zálohu na zpáteční cestu (stejně jsme ho už nestihli). Dalším cílem je Riga, hlavní město Lotyšska. Mám připraveno několik míst na parkování, ale doprava je hodně silná a všude plno aut. Nakonec jsem našli placené místo na nábřeží nedaleko historického centra 56.94887 24.10125, platíme v automatu kartou parkovné na 3 hodiny 6€ a vyrážíme do města. Jako každé velkoměsto je tu hodně turistů, ale je na co se dívat. A taky se mohutně staví a opravuje. Město si ve svém historickém středu zachovalo středověkou atmosféru, přesto, že bylo hodně poškozeno za 2.sv.války. Některé budovy jsou zcela nově postaveny, třeba dům Černohlavců, který je chloubou města. Na nábřeží je také rižský hrad, který je sídlem Lotyšského prezidenta. Procházíme krásným historickým centrem, všude je vidět snaha, aby bylo vše opravené a čisté. Centrem také protéká kanál řeky, kolek kterého je upravený park a všude spousta lidí, kteří si užívají pohodu.

 

 

Přesto, že je všude spousta lidí, prohlídky nelitujeme, ale už se těšíme do klidnějšího prostředí, které je v dalším bodě našeho plánu cesty. A to je NP Gauja a městečko Sigulda, které je vzdálené asi50km od Rigy. Odjíždíme tedy do přírody. V Siguldě jsme až navečer, a  tak přespíme na prázdném parkovišti 57.16127 24.85494 kousek od hradu.

27-28.7.  Protože se tu plánujeme zdržet, přejedu ráno do kempu 57.15833 24.83678  u řeky Gauja, která je páteří stejnojmenného NP. Na rovinatém Pobaltí je to trochu zvláštnost, protože řeka je zaříznutá do údolí, které bylo osídleno už ve starověku a je tu několik hradů.

 

 

Kemp není žádný přepych, je to vlastně vodácký kemp, na řece se jezdí podobně jako u nás voda. Naproti kempu je lanové centrum a světe div se, i sjezdovka a lanovkou. Vyrážíme na jednu z mnoha tras v okolí, pěšky, protože kolo má zničenou duši náhradní je taky na prd (při odjezdu musím koupit novou duši). Ale nelitujeme, jdeme podél řeky až ke hradu Turaida, přes louku plnou žulových soch. Po cestě u řeky procházíme i dvě tábořiště, na kterých ba se dalo taky stát, ale bez servisu.

 

 

 

Na zpáteční cestě ještě procházíme kolem jeskyně Gütmana, největší v Pobaltí, je 19m hluboká a 10m vysoká. Po stěnách jsou do pískovce vyryté nápisy i 150let staré. Pro lepší atmosféru v ní hraje dědula na saxofon.

 

 

 

 

V kempu jde udělat servis, tedy napustit vodu a vylít WC, jak vypustit vodu jsem nezjistil. To jsme nakonec vyřešili na parkovišti do kanálu v dalším městě, což bylo Cesis  57.31438 25.28051.  I odtud lze navštívit další část NP, ale na to už nemáme tolik času, škoda.  Ve městě je středověký hrad a k němu přistavený nový hrad. Jdeme na prohlídku, v nové hradu je expozice musea, ve staré hradu si musíme vzít na prohlídku věže lampu se svíčkou, je to zajímavé zpestření .

 

 

Po cestě do Cesis stihneme ještě navštívit vesničku Äraiši,  57.24987   25.28012  kde je na ostrůvku uprostřed jezírka zrekonstruovaná dřevěná jezerní pevnost z 10.století, hned v sousedství je ukázka starobylého sídliště a větrný mlýn holandského typu z 19.století.

 

 

Opouštíme Lotyšsko a první zastávka v Estonsku je universitní město Tartu. Změnu, kterou v Estonsku ihned zaznamenáme je kvalita silnic. Zatím v Litvě a Lotyšsku jsou silnice mimo hlavní tahy dost mizerné, v Estonsku jsme za celou dobu „nepotkali“ díru v silnici. Celkově je vidět, že Estonsko je z Pobaltských zemí ekonomicky silnější. V Tartu parkujeme zase kousek od centra na nábřeží 58.378961, 26.727706, je už 18hod a tak ani nic neplatíme. Centrum je jako všude pěkné historické město, kde na náměstí mají zajímavost šikmý dům na radničním náměstí, který se opravdu zřetelně naklání. Je postaven 1790 na zbytcích hradeb a částečně na pilířích, které se propadly. Tím se dům naklonil. Na nábřeží je několik barů, kde kalí mladí, asi studenti z místních univesit.

 

 

Městem protéká řeka, kde kotví čluny a nad centrem na katedrálním vrchu jsou universitní budovy a ruiny katedrály ze 13. století z červených cihel. Po prohlídce města pokračujeme rychle na místo na spaní, počasí se trochu uchladilo a dokonce asi hodinu prší, jedinkrát za naší cesty.

 

 

Za mírného deště dojíždíme k Čudskému jezeru (estonsky Peipsi Pikhva), pátého největšího jezera v Evropě. Jeho rozloha je 3555km2, je hraniční plochou s Ruskem. Připomíná spíš moře, protože na druhý břeh není vidět. Spíme na tábořišti s pláží 58.55272 27.21972 u vesničky  Kolkja. Spolu s námi tu jsou ještě dva němci. Jdu se vykoupat, voda je teplá, ale čekal jsem že bude čistější, trochu je cítit rybina, ale osvěžení po parném dni to rozhodně je.

 

 

29.7. Projíždíme podél jezera, zastavujeme na několika místech v rybářských vesničkách a překvapuje mě, že na břehu je velké množství mrtvých rybek, je to i cítit a tak, když potkám babku s rybářským prutem, dozvídám se, že v jezeru je nezvykle teplá voda a ryby hynou. Říká, že tak horké a sucho počasí nepamatuje. U silnice ještě kupuji super vyuzeného okouna, který je úplně skvělý. Lituji, že jsem si jich hned nekoupil víc.

 

 

Přijíždíme do Narva nejvýchodnějšího místa naší cesty. Parkujeme na náměstíčku 59.37616 28.19461  před přechodem do Ruska a kousek od hradu Herman s museem, který je na břehu hraniční řeky s Ruskem, kde na druhé břehu už je pevnost Ivangorod v Rusku. Tady končí EU. Do Petrohradu je to cca 200km a litujeme, že nemáme víc času a ruská víza.

 

 

Odtud se už vlastě vracíme zpět domů. Jedem po severním pobřeží, kde leží několik nevzhledných průmyslových měst a jedno z nich pro nás čechy slavná Kunda. Po nezbytné zastávce na foto a prohlídce motorkářského kundího deníku, který je schovaný hned vedle značky, pokračujeme směr NP Lahemaa. Po cestě se zastavíme ještě u vodopádu   Ontika-Valaste 59.443556 27.33563, ale opravdu je horko a sucho a voda vůbec neteče. Po několika zastávkách a prohlídce útesů přijíždíme na tábořiště 59.56277 26.09625 Oandu RMK u jezera Altja, kde budeme spát. Je tu jeden bydlík z Anglie a přijíždí ještě jeden Francouz se stanem. V Estonsku je síť RMK tábořišť https://rmk.ee/ , která jsou udržovaná a připravená pro přespání turistů. Jsou na nich přístřešky a ohniště, často je připravené dřevo a i suchý záchod, který ale často bývá nepoužitelný. Je to skvělý projekt a i pro bydlíkáře velmi prospěšný. Kousek od tábořiště je i Ičko.

 

 

30.7. Vyrážíme na kolech na okružní jízdu po NP a pobřeží, přes starou rybářskou vesničku Altja, přístav Vergi, lázeňské městečko Vösu zpět k autu, nádherná cesta převážně lesem.

 

 

 

 

Odpoledne jdeme na nedalekou stezku, která vede bezzásahovým lesem po chodníčku a dřevěných lávkách, je to skvělý relax oproti předchozím velkým městům, za celý den potkáváme jen několik lidí.

 

PetrM 16. September 2018 6460 přečtení 4 komentáře 4 hodnocení Tisk

4 komentáře

Zanechat komentář

Přihlaste se, abyste mohli zveřejnit komentář.
  • pilinis
    pilinis
    Super hezky napsané i s GPS to se cení Honza
    - 16.09.2018 18:31
    • Honza Palasek
      Honza Palasek
      Tleskám... Popisky, GPS, fotografie... Výborná práce...
      - 19.09.2018 15:44
      • C
        Cestaci - Eliska a Jaroslav
        Hezké počteníčko, paráda, děkujeme...
        - 30.09.2018 08:37
        • Jarda a Maru
          Jarda a Maru
          Moc pěkné počteníčko a inspirativní. Byli jsme zde kdysi dáááávno "Vlakem družby" a stále mě to láká znovu ...LikeLike
          - 21.01.2019 08:54

          Hodnocení je k dispozici pouze členům.

          Prosím Přihlásit se nebo Registrace volit.
          Skvělý! (3)75 %
          Velmi dobrý (1)25 %
          Dobrý (0)0 %
          Průměrný (0)0 %
          Špatný (0)0 %

          Copyright © 2023

          Powered by PHPFusion. Copyright © 2024 PHP Fusion Inc.
          Released as free software without warranties under GNU Affero GPL v3.

          Theme by PHP Fusion Inc
          43,023,350 unikátních návštěv | Vygenerované za: 0.13326 sekund | Průměrně za: 0.13326 (0) sekund | Dotazy: 48 | Použitá paměť: 1.66MB/2MB