!Zúčastněte se prázdninové soutěže!

Partner Caravan24

Partner Caravan24

Náhodné foto

Kalendář

<< Říjen 2018 >>
Po Út St Čt Pa So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31        
TOPlist
Mediální partner

Přihlášení

Jméno

Heslo



Nejste členem?
Klikněte sem

Zapomněli jste heslo?
Klikněte sem.
hvcaravans.cz

Kdo je on-line

· Hosté on-line: 26

· Členové on-line: 0

· Registrovaní členové: 11,887
· Nejnovější člen: krenda

Nástěnka

Abyste mohli napsat zprávu, musíte se nejprve přihlásit.

Pepa a Jarka
07.10.2018 18:46
Chtěli bychom tímto poděkovat LÁĎOVI za báječný sraz v Kostelci, všechno bylo super včetně i jídla a snad i pro nás objednat tam nahoře to krásné počasí. Díky Láďo,, zdraví Pepa a Jarka

jarda a danka
07.10.2018 17:44
Prodám našeho mazlíka fiat ducato1.9TD registrace 5/200 s alkovnou spaní pro 5 jízda 4, najeto 108500 cena 295000 tel.702878818

serbik54
30.09.2018 19:28
Poděbrady, prosím, která žena odložila svoji bundu a nechala ji v kempu na lavičce má ji uloženou v restauraci k vyzvednutí.

r73
29.09.2018 23:56
Zdravim, prosím o radu, kde se dá na konci října lyžovat v Rakousku a parkovat hned u sjezdovky. Díky

bydlikemevropou
26.08.2018 11:42
SVIJANSKÝ ÚJEZD Pivobraní ----- Všem, kdo má zájem.... vložili jsme fotky ze srazu na https://jedemeevro
pou.rajce.idnes.cz
/Svijany_2018/ Bobeška a Zdenda

campi-shop.cz

Litva-Lotyšsko-Estonsko léto 2018

„Tak kam pojedeme letos? Co takhle zase někam na sever, třeba pobaltské republiky, opráším si trochu ruštinu.  Tam bude zima a hnusně. „ Takhle začínala naše příprava na letní cestu. Nakonec jsem ženu přesvědčil, že to bude skvělé. Vezmeme si teplejší věci na sebe, hlavně dost plynu na topení a co nám může chybět. Jak myšlenka postupně uzrávala, nadšení rostlo, průvodce sliboval krásné památky a přírodu a tak je jasno, jedeme. Jako vždy si připravuji bodový itinerář, abychom měli jasné cíle, co bychom rádi viděli. Je jich vždy víc než se dá stihnout.

 

22.7. vyrážíme, je neděle a tak se jede bez problémů. Po překročení hranic do Polska v Náchodě asi po 20km se začínají z podvozku ozývat nějaké rány a nervozita stoupá. Před námi je cca 5000km a auto vydává podezřelé signály. Nechce se mi riskovat nějaké problémy a tak volám pana Ryšavého, který má servis u Jaroměře a dělá mi auto. Je na rybách u Rozkoše, ale klidně ať přijedeme, podívá se na to. Takže zpět, u Rozkoše se setkáváme s mechanikem, ale auto jako by nás chtělo naštvat, podezřelé zvuky nějak nechce předvést. Vše prohlížíme, hlavně na přední nápravě, upevní se jeden plastový kryt motoru a nic podezřelého se nenajde. Pan Ryšavý říká, „tak frčte“ to bude dobrý. S úlevou, že bouchal plastový kryt, vyrážíme znovu směr Polsko, ale cca na stejném místě, co jsme se otáčeli poprvé jsou divné zvuky zpět. Ale když mechanik řekne frčte, tak frčíme. Podivné bouchání nás provází celou cestu. Opravou jsme ztratili dost času a tak Polsko už dneska určitě nepřejedeme. Už za tmy hledám místo na spaní, pomůže park4night a spíme na klidném parkovišti kousek od Waršavy 52.04203 20.78184.

 

 

23.7. Polsko není naším cílem, a tak jedem jen průjezdem. Měl jsem trochu obavu ze stavu silnic, ale jedem po S8, což je dálniční silnice (zatím se neplatí) v perfektním stavu, Waršavu projíždíme po obchvatu bez sebemenšího zádrhelu, jedině dva úseky, které jsou ještě ve výstavbě, se jedou pomalu, ale nikde to nestojí. Odpoledne projíždíme hraniční přechod do Litvy na silnici 16, tady to asi 30min. stojí, protože je celý rozkopaný a semafory regulují dopravu. Jsme v Litvě, hned se to pozná na silnicích, jsou asi jako naše silnice III. Cíl je klášter Liškiava P 54.082895 24.06064 u kterého je zajímavý lesní hřbitov. Je už dost pozdě, a tak je zavřeno. Po cestě ke klášteru ještě zastavíme u zajímavé venkovní galerie v parku s jezírkem, kde jsou dřevěné sochy na motivy pohádek.

 

 

 

 

Ještě stihneme navštívit městečko Merkiné, které je branou do NP Dzukijos. Necháme si ho v záloze případně na zpáteční cestu, ale nemineme staré hradiště s krásným výhledem na protékající řeku.

 

 

 

Na noc zase improvizuji a pomáhá park4night, spíme u krásného klidného jezera Mergelés, je tu několik německých karavanů a v jezeru se dá i super vykoupat.

 

 

24.7. Spíme jak zabitý, je tu krásné ticho a klid a po tom dlouhém přejezdu se nám nechce z postele. Program je ale náročný a tak vyrážíme směr Trakai. Je to cihlový hrad, typická turistická památka Litvy, který je ale přestavěný na základech zříceniny ze 14.století, Jeho současná romantická podoba vznikla na konci 19.století, a dokonce poslední rekonstrukce skončila v roce 1987. Přes to je to nejnavštěvovanější Litevská památka. Uvnitř je zajímavá historická expozice, a co je pro nás milé, psaný průvodce je i v češtině. Hrad stojí na ostrovu, je přístupný po mostu, a po okolních jezerech je možné se projet na lodích.

 

 

 

I vlastní městečko Trakai je pěkné, kombinace starých, ještě dřevěných domů, ale i moderních domů a několik kostelů. Určitě je na co se dívat. Kdo by chtěl a měl dost času, okolo jezer vedou cyklostezky.

 

 

 

 

Opouštíme Trakai pokračujeme do nedaleko vzdáleného Vilniusu, hlavního města Litvy. Parkujeme nedaleko centra na placeném parkovišti  P 54.68749   25.29417, cena je 0,9€/hod. Dá se tu i přespat, ale neviděl jsem žádnou možnost servisu. Historické centrum je rozsáhlé, bylo v roce 1994 zapsané do UNESCO, a je opravdu se na co dívat. Nabízí směsici baroka, gotiky a všeho jiného, je to město kostelů a velmi často je možné potkat skupiny věřících poutníků. Má i bohatou historii, kdy se tu střídali ve vládě Němci, Poláci, Rusové. Bylo i významným židovským městem. V roce 1918 byla vyhlášena nezávislost Litvy, ale moc jim to dlouho nevydrželo, v roce 1940 je anektoval SSSR a Litva se stala až do roku 1991 součástí SSSR. Znovu uznání samostatnosti Litvy neproběhlo nijak mírumilovně, sovětská moc se rozhodně nechtěla svého satelitu jen tak vzdát a proběhli i vojenské boje s mrtvými. Historické město je opravdu krásné, je zde vidět snaha vše opravit a zahladit divokou historii, která město často velmi poškodila. A protože skvěle parkujeme kousíček od katedrály, procházíme si široké ulice i uličky a stále je na co se dívat.

 

 

 

 

 

Protože už potřebujeme servis, jedeme na noc do kempu v Kaunas 54.91618 23.83346, platíme 22€ a jdeme spát.

25.7. Kaunas nás nějak moc neláká k prohlídce, přes to že je také určitě zajímavé místo, bylo i v letech 1920 dočasným hlavním městem Litvy. Jedem tedy do asi 20km vzdáleného  Rumšiškés skanzenu  P 54.86649 24.20242, který je etnografickým museem Litevské vesnice. Na ploše 75ha je vystavěno asi 140 budov, návštěvnická trasa je dlouhá 6km a tak nám prohlídka zabere několik hodin. Je tu k vidění jak vesnické stavby, tak i ukázka městského náměstí s kupeckými domy.

 

  

 

 

Prohlídkou strávíme celé dopoledne, je stále dost horko, a tak pokračujeme směrem na sever do Lotyšska. Kousek za hranicí Lotyšska je městečko Bauska, kde se krátce zastavíme u místního hradu. Parkujeme nedaleko  56.40306 24.17808 a jdeme se podívat, jsou to vlastně dva hrady, jedna zřícenina a k ní je přistavěn nový hrad. Je od něj pěkný výhled na řeky, které o obtékají.

 

 

Hlavním cílem je ale zámek Rundäle, který je vzdálený asi 12km od Bausky. Průvodce píše, že je to nejkrásnější zámek v Lotyšsku a v celém Pobaltí. Zámek navrhl a postavil italský architekt, který je také autorem Zimního paláce v Petrohradu pro vévodu Birona. Válku přežil bez větší úhony, ale péči sovětské vlády skoro nezvládl. Je nově rekonstruovaný a opravdu krásný. Má celkem 132 místností, asi třetina je zpřístupněna. Kolek zámku je nádherná růžová zahrada ve francouzském stylu. Přijíždíme už navečer a parkujeme společně s několika dalšími auty na zadním parkovišti 56.41460 24.02139, odkud je  na zámek výhled, a to hlavně v nočním osvětlení.

 

 

26.7.  Ráno jdeme na prohlídku. Trochu nedočkavě jsme o 30min. dřív, a tak se procházíme krásnou zahradou, sluníčko zase pálí a je se stále na co koukat.

 

 

Procházíme krásné interiéry a v každém pokoji obdivujeme barokní a rokokovou výzdobu a inventář. Ne nadarmo se zámku přezdívá Lotyšské Versailles.

 

 

 

Ve sklepě je pak ještě expozice předmětů z proběhlé rekonstrukce doplněné o dobové fotografie. Prohlídka opravdu stojí za to a zase nám vznikl časový skluz z našeho itineráře cesty. Ale raději vidět něco pořádně, než víc míst povrchně.  Mám v plánu ještě zámek Jelgava 56.65708  23.73354, ale ten si necháváme jako zálohu na zpáteční cestu (stejně jsme ho už nestihli). Dalším cílem je Riga, hlavní město Lotyšska. Mám připraveno několik míst na parkování, ale doprava je hodně silná a všude plno aut. Nakonec jsem našli placené místo na nábřeží nedaleko historického centra 56.94887 24.10125, platíme v automatu kartou parkovné na 3 hodiny 6€ a vyrážíme do města. Jako každé velkoměsto je tu hodně turistů, ale je na co se dívat. A taky se mohutně staví a opravuje. Město si ve svém historickém středu zachovalo středověkou atmosféru, přesto, že bylo hodně poškozeno za 2.sv.války. Některé budovy jsou zcela nově postaveny, třeba dům Černohlavců, který je chloubou města. Na nábřeží je také rižský hrad, který je sídlem Lotyšského prezidenta. Procházíme krásným historickým centrem, všude je vidět snaha, aby bylo vše opravené a čisté. Centrem také protéká kanál řeky, kolek kterého je upravený park a všude spousta lidí, kteří si užívají pohodu.

 

 

Přesto, že je všude spousta lidí, prohlídky nelitujeme, ale už se těšíme do klidnějšího prostředí, které je v dalším bodě našeho plánu cesty. A to je NP Gauja a městečko Sigulda, které je vzdálené asi50km od Rigy. Odjíždíme tedy do přírody. V Siguldě jsme až navečer, a  tak přespíme na prázdném parkovišti 57.16127 24.85494 kousek od hradu.

27-28.7.  Protože se tu plánujeme zdržet, přejedu ráno do kempu 57.15833 24.83678  u řeky Gauja, která je páteří stejnojmenného NP. Na rovinatém Pobaltí je to trochu zvláštnost, protože řeka je zaříznutá do údolí, které bylo osídleno už ve starověku a je tu několik hradů.

 

 

Kemp není žádný přepych, je to vlastně vodácký kemp, na řece se jezdí podobně jako u nás voda. Naproti kempu je lanové centrum a světe div se, i sjezdovka a lanovkou. Vyrážíme na jednu z mnoha tras v okolí, pěšky, protože kolo má zničenou duši náhradní je taky na prd (při odjezdu musím koupit novou duši). Ale nelitujeme, jdeme podél řeky až ke hradu Turaida, přes louku plnou žulových soch. Po cestě u řeky procházíme i dvě tábořiště, na kterých ba se dalo taky stát, ale bez servisu.

 

 

 

Na zpáteční cestě ještě procházíme kolem jeskyně Gütmana, největší v Pobaltí, je 19m hluboká a 10m vysoká. Po stěnách jsou do pískovce vyryté nápisy i 150let staré. Pro lepší atmosféru v ní hraje dědula na saxofon.

 

 

 

 

V kempu jde udělat servis, tedy napustit vodu a vylít WC, jak vypustit vodu jsem nezjistil. To jsme nakonec vyřešili na parkovišti do kanálu v dalším městě, což bylo Cesis  57.31438 25.28051.  I odtud lze navštívit další část NP, ale na to už nemáme tolik času, škoda.  Ve městě je středověký hrad a k němu přistavený nový hrad. Jdeme na prohlídku, v nové hradu je expozice musea, ve staré hradu si musíme vzít na prohlídku věže lampu se svíčkou, je to zajímavé zpestření .

 

 

Po cestě do Cesis stihneme ještě navštívit vesničku Äraiši,  57.24987   25.28012  kde je na ostrůvku uprostřed jezírka zrekonstruovaná dřevěná jezerní pevnost z 10.století, hned v sousedství je ukázka starobylého sídliště a větrný mlýn holandského typu z 19.století.

 

 

Opouštíme Lotyšsko a první zastávka v Estonsku je universitní město Tartu. Změnu, kterou v Estonsku ihned zaznamenáme je kvalita silnic. Zatím v Litvě a Lotyšsku jsou silnice mimo hlavní tahy dost mizerné, v Estonsku jsme za celou dobu „nepotkali“ díru v silnici. Celkově je vidět, že Estonsko je z Pobaltských zemí ekonomicky silnější. V Tartu parkujeme zase kousek od centra na nábřeží 58.378961, 26.727706, je už 18hod a tak ani nic neplatíme. Centrum je jako všude pěkné historické město, kde na náměstí mají zajímavost šikmý dům na radničním náměstí, který se opravdu zřetelně naklání. Je postaven 1790 na zbytcích hradeb a částečně na pilířích, které se propadly. Tím se dům naklonil. Na nábřeží je několik barů, kde kalí mladí, asi studenti z místních univesit.

 

 

Městem protéká řeka, kde kotví čluny a nad centrem na katedrálním vrchu jsou universitní budovy a ruiny katedrály ze 13. století z červených cihel. Po prohlídce města pokračujeme rychle na místo na spaní, počasí se trochu uchladilo a dokonce asi hodinu prší, jedinkrát za naší cesty.

 

 

Za mírného deště dojíždíme k Čudskému jezeru (estonsky Peipsi Pikhva), pátého největšího jezera v Evropě. Jeho rozloha je 3555km2, je hraniční plochou s Ruskem. Připomíná spíš moře, protože na druhý břeh není vidět. Spíme na tábořišti s pláží 58.55272 27.21972 u vesničky  Kolkja. Spolu s námi tu jsou ještě dva němci. Jdu se vykoupat, voda je teplá, ale čekal jsem že bude čistější, trochu je cítit rybina, ale osvěžení po parném dni to rozhodně je.

 

 

29.7. Projíždíme podél jezera, zastavujeme na několika místech v rybářských vesničkách a překvapuje mě, že na břehu je velké množství mrtvých rybek, je to i cítit a tak, když potkám babku s rybářským prutem, dozvídám se, že v jezeru je nezvykle teplá voda a ryby hynou. Říká, že tak horké a sucho počasí nepamatuje. U silnice ještě kupuji super vyuzeného okouna, který je úplně skvělý. Lituji, že jsem si jich hned nekoupil víc.

 

 

Přijíždíme do Narva nejvýchodnějšího místa naší cesty. Parkujeme na náměstíčku 59.37616 28.19461  před přechodem do Ruska a kousek od hradu Herman s museem, který je na břehu hraniční řeky s Ruskem, kde na druhé břehu už je pevnost Ivangorod v Rusku. Tady končí EU. Do Petrohradu je to cca 200km a litujeme, že nemáme víc času a ruská víza.

 

 

Odtud se už vlastě vracíme zpět domů. Jedem po severním pobřeží, kde leží několik nevzhledných průmyslových měst a jedno z nich pro nás čechy slavná Kunda. Po nezbytné zastávce na foto a prohlídce motorkářského kundího deníku, který je schovaný hned vedle značky, pokračujeme směr NP Lahemaa. Po cestě se zastavíme ještě u vodopádu   Ontika-Valaste 59.443556 27.33563, ale opravdu je horko a sucho a voda vůbec neteče. Po několika zastávkách a prohlídce útesů přijíždíme na tábořiště 59.56277 26.09625 Oandu RMK u jezera Altja, kde budeme spát. Je tu jeden bydlík z Anglie a přijíždí ještě jeden Francouz se stanem. V Estonsku je síť RMK tábořišť https://rmk.ee/ , která jsou udržovaná a připravená pro přespání turistů. Jsou na nich přístřešky a ohniště, často je připravené dřevo a i suchý záchod, který ale často bývá nepoužitelný. Je to skvělý projekt a i pro bydlíkáře velmi prospěšný. Kousek od tábořiště je i Ičko.

 

 

30.7. Vyrážíme na kolech na okružní jízdu po NP a pobřeží, přes starou rybářskou vesničku Altja, přístav Vergi, lázeňské městečko Vösu zpět k autu, nádherná cesta převážně lesem.

 

 

 

 

Odpoledne jdeme na nedalekou stezku, která vede bezzásahovým lesem po chodníčku a dřevěných lávkách, je to skvělý relax oproti předchozím velkým městům, za celý den potkáváme jen několik lidí.

 

 

Estonsko má několik NP a svého přírodního bohatství si určitě cení a chrání si ho, třeba i tvorbou tábořišť, kde se dá bez problémů přespat. Večer zvažujeme, že tu přepíme ještě jednu noc, ale pak se přeci jen přesuneme na jiné místo, 59.64732 25.50846 Juminda RMK. Je to na špičce malého poloostrovu, kde je památník obětem 2.sv.války, kdy v této oblasti bylo potopeno několik lodí, které prováděli evakuaci obyvatel Talinu a zahynulo mnoho desítek tisíc lidí.

 

 

 

Pobřeží je krásné a konečně se trochu ochladilo, takže spíme jak na obláčku.

31.7. Pokračujeme podél severního pobřeží směr Tallinn. Po cestě ještě ale navštívíme nejvyšší  vodopád Jägala   59.44914 25.17911, je 8m vysoký a určitě je to zajímavé místo. 


 

Hlavní město Estonska Tallinn je asi nehezčí z těch, které jsme viděli, ale také nejvíc přeplněné turisty. Je to ovlivněno i tím, že je to přístav a spojnice s Finskem a Helsinky jsou vzdálené pouhých 85km. Parkujeme na parkovišti v přístavu 59.44319 24.75840. Historická část Tallinnu je právem zapsaná v UNESCO, je plné středověkých památek a obehnáno hradbami a 19ti dochovanými věžemi z původních 66ti. Je tu mnoho gotických kostelů jeden s věží vysokou 124m, pravoslavný chrám Aleksandra Něvského, historické domy z 15.století. Množství historických památek také odpovídá zájem turistů, který je v uličkách opravdu hodně. Ale je to zážitek.

 

 

Po prohlídce města přejíždíme k dalšímu významnému cíli naší cesty, a to ostrov Saaremaa. Na ostrov se dostaneme trajektem z města Virtsu 58.57240  23.51193, který jede každou hodinu. Plavba na 7km vzdálený ostrov Muhu trvá asi 30min a stojí 14€. Z ostrova Muhu na ostrov Saaremaa vede 3km dlouhá sypaná hráz. Na ostrově na stejnojmenný NP Saaremaa. Hlavním městem je lázeňské město Kurressare  58.24415  22.48198, je zde vodní hradní pevnost a několik pěkně upravených lázeňských domů. Spíme v kemp-maríně Köiguste 58.37143 22.97990 10€ (servis). Po příjezdu mi do hnědá opálený majitel říká, co kde je, stát můžeme kde chceme a běžte se vykoupat do moře, má 27°C. Říkám, že si určitě dělá srandu, ale bohužel ne. Moře je opravdu tak teplé, že ani moc neosvěží.  Od Baltu jsem očekával teplotu vody úplně jinou. Vzduch je ale přeci jen o poznání chladnější a tak vytahujeme židličky, pivečko a užíváme si krásného relaxu. Taky se tu poprvé potkáváme s Čechy, rodinku z HK. Vyměníme si zážitky a dojmy z navštívených míst, ale cesty máme opačné, oni jedou na východ a my se už vracíme. V maríně kotví několik jachet a tak i prostředí je skoro exotické. Spíme při šumění moře a jak na obláčku.

 

 

1.8.  Ráno uděláme servis a vyrážíme na prohlídku ostrova. První místo je Kráter Kaali  58.37201  22.67324, místo které vzniklo po dopadu meteoritu před asi 7500ci lety a je široký 110m. V okolí je ještě dalších 9 menších kráterů. Pokračujeme až k majáku Sääre 57.91144  22.05592, který je nejjižnější místo ostrova. Původně to byla vojenská základna a pozůstatky jsou patrné stále. Maják je 52m vysoký a vede na něj 248 schodů. Výhled je impozantní. Další zajímavé a nádherné místo jsou útesy Panga 58.56977 22.29005, které jsou na severu ostrova. Táhnou se v délce 2,5km a vysoké více něž 20m. Hledáme, jak se dostat dolů pod útesy a asi 500m po cestě najdeme zavěšené lano, po kterém se dá sestoupit k moři. Útesy jsou vápencové, a tak dole nacházíme velké množství obtisků fosilií a zkamenělých škeblí. Vůbec se nám od tu nechce. Ale čas běží, a tak popojedeme k dalšímu tábořišti u pobřeží 58.59954  22.77334, kde přespíme.

 

 

Kurressare, Maják Sääre, Kráter  Kaali

Útesy Panga

 

 

2.8. Ještě se zastavíme u skanzenu větrných mlýnů  58.52546  22.70098 a starém kostelu Karja kirik u vesnice Angla, 58.52336 22.73253 a jedem zpět na trajekt z ostrova.

 

 

Dál frčíme zpět, opouštíme Estonsko a Lotyšsko projíždíme obchvatem kolem Rigy. Té se vyhýbáme obloukem, ale stejně uvízneme v zácpě způsobené opravou silnice. Vracíme se do Litvy a přijíždíme k poutnímu místu Hora křížů 56.01384 23.40786. Je večer a tak na parkovišti přespíme, stejně se tu platí 3€.

3.8.  Ráno jdeme na prohlídku, je to místo, které ateista asi nepochopí, přesto působí mystickým dojmem. Poutní místo vzniklo na nevelkém pahorku již 1850 a stalo se postupně významným cílem věřících z celé Evropy. Sovětská moc se snažila pravidelně místo likvidovat a kříže ničit, ale tradice zůstala. V roce 1993 sem zavítal i papež Jan Pavel II, dnes je tam kaple, postavená pro jeho návštěvu. Počet křížů nelze spočítat, jsou veliké od drobných několik cm až po několika metrové. Jsou jich desetitisíce.  Mezi kříži se dá procházet po úzkých cestičkách.

 

 

Po prohlídce a plni zvláštního dojmu pokračujeme na raketovou základnu Plokštine  56.02937 21.90605, http://coldwarsites.net/country/lithuania/plokstine-missile-base-museum-of-cold-war-plateliai/ pozůstatek působení sovětské armády na Litvě, kde je dnes museum studené války.  Celý objekt je ukrytý hluboko v lesích a cesta k němu je děsná, štěrková hrbolatá a prašná, prostě něco pro naše mazlíky. Zážitek je ale silný, když si člověk uvědomí, co všechno je vytvořeno na to, abychom se vzájemně pozabíjeli ve jménu nějaké ideologie. V objektu jsou umístěny 4 odpalovací sila pro balistické střely R12 s jadernou hlavicí, vysoké 23m, zaměřené na západní státy.

 

    


Opouštíme tuto depresivní atrakci a míříme k poslednímu cíli naší cesty, a to na Kuršskou kosu, kam přejedeme trajektem z města Klaipeda - 55.68820 21.14065. Trajekt jezdí prakticky nepřetržitě od 8-22hod. a stojí 24€ (počítají nás jako autobus). To ale není všechno, na kose je NP, kam je vjezd přes mýtnici, a to 30€. Pokud by jsme si mysleli, že tím je vše zaplaceno, není. Podle návštěvního řádu se nesmí parkovat a spát v autech mimo kemp v Nide, a tak přesto že je tam spoustu parkovišť u pláží, asi by to večer vybrali. My jsme přijeli večer a tak jsme museli zkusit ten kemp. Tak přeplněný kemp jsem v životě neviděl a tak jsme přespali na placeném parkovišti 55.30108 20.98958 za 15€ na 24hod. Kdybych to věděl, přespali bychom na pevnině a na kosu jeli až ráno.

 

4.8.  Nasedáme na kola a jedem si prohlédnout tuto turistickou fabriku. Celkem je Kosa dlouhá 97km a široká 0,4-3,8km, ale asi na dvě poloviny se Litva o Kosu dělí s Ruskem. Zhruba v půlce je hraniční přechod. Prakticky celá délka směrem k moři je jedna velká 25-70m široká pláž oddělená dunovým pásem. Velká část je zalesněná borovicovými lesy, kterými vede centrální silnice a síť cyklostezek a cest pro pěší. Kosa je letovisko s možností koupání na krásných plážích, moře je u pobřeží mělké a v době naší návštěvy teplé jak někde u Jadranu. Další atrakcí jsou písečné duny nad Nidou. Když se po nich procházíme, je to skoro jak na poušti. Na kole objedeme městečko Nida a přilehlé maríny a pláže. Je plná sezona a všude plno lidí, nic pro nás. Přes můj odpor k takovému masovému turistickému průmyslu se nám místo líbí, ale stačilo.

 

 

Odjíždíme z kosy a míříme znovu do Kaunasu, a jedem rovnou do už pro nás známého kempu, kde přespíme, uděláme servis a  druhý den vyrážíme na zpáteční cestu přes Polsko domu. Jede se náramně, nikde se nezdržíme a tak dojedu až ke Krakovu, kde jen přespíme a další den v poledne jsme doma.

Cestu končíme 6.8., jsme plni krásných zážitků, počasí bylo horké a suché, najeli jsme 5160km  při spotřebě cca 11l/100km.

A ještě to bouchání, které nás vyplašilo na začátku, byly to suchá listová péra zadní nápravy, stačilo zmoknou  a zvuk zmizel. Raději jsem je ale doma trochu promazal. Tak zase někdy někam a všem šťastnou cestu a návraty z nich.

Petr a Jitka

Galerie Caravan24: https://www.caravan24.cz/fotogalerie.php?fotogaleri_id=25129&rs=0

Komentáře

#1 | pilinis dne 16.09.2018 19:31
Super hezky napsané i s GPS to se cení Honza
#2 | Honza Palasek dne 19.09.2018 16:44
Tleskám... Popisky, GPS, fotografie... Výborná práce...
#3 | cestaci dne 30.09.2018 09:37
Hezké počteníčko, paráda, děkujeme...

Přidat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlaště senebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
Vygenerované za: 0.38 sekund
177,019,767 návštěv