Mediální partner

Partner Caravan24

Náhodné foto

Kalendář

<< Listopad 2017 >>
Po Út St Čt Pa So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30      

Nejnovější galerie

TOPlist

Přihlášení

Jméno

Heslo



Nejste členem?
Klikněte sem

Zapomněli jste heslo?
Klikněte sem.
hvcaravans.cz

Kdo je on-line

· Hosté on-line: 6

· Členové on-line: 0

· Registrovaní členové: 10,697
· Nejnovější člen: Ira

Nástěnka

Abyste mohli napsat zprávu, musíte se nejprve přihlásit.

RudyH
19.11.2017 15:58
Ahoj, vlastní zkušenost s nezpalováním plynu pro lednici jsem poslal na SZ

maxonel
19.11.2017 15:51
Dobrý den,mám dotaz,je možno dát plachtu na karavan tak ,že jí rozbalím na střeše karavanu,unese mě to?

Stenly6
13.11.2017 15:17
Díky moc Standa

Feromont
13.11.2017 09:45
Vše nejlepší k narozkám Jakubovi /semerink/. mavam Ok Lodicka

Zdenek a Irena Lbc
12.11.2017 15:17
Stenlymu vše nejlepší k narozkám a ať Tě úsměv a dobrá nálada neopouští! Narozky stesti Jedu mavam mavam

fun
08.11.2017 14:33

campi-shop.cz

Z Prahy po Gibraltar

Z Prahy po Gibraltar

Letos jsme na letní výjezd vyjeli až třetího července. Pěkně jsme nechali odplynout hlavní nápor na silnicích v klidu se sbalili a vyrazili až v pondělí. Letošní cestu jsem naplánoval až na konec světa. Tedy ten původně známý konec světa, který lidé považovali za skutečný před objeveným Ameriky. Po té jsme ještě chtěli navštívit Lisabon. Dle mých poznatků je to město, které rozhodně stojí za návštěvu. Jenže to byl původní plán, který se ukázal vzhledem ke kratší délce cesty, než je u nás obvyklé, jako nereálný. Ne že by se nedal za 33 dní splnit, ale jsme na dovolené a ne na dostizích a proto jsem nakonec rozhodl, že nejdál na západ letos dojedeme jen na Gibraltar. Lisabon si necháme na příště, až bude trochu více času. Jde o to, že mě koncem srpna čeká ještě kratší výlet do Norska na ryby a tak se potřebuji do Prahy vrátit dříve a proto jen těch 33 dní. Portugalsko na nás počká, až bude více času.


V pondělí třetího července jsem měl ambici dojet na německo-rakouské hranice. Původně jsem plánoval přespat v Garmisch-Partenkichen na souřadnicích 47 2855.1 11 0706.5 To by mělo být stání pro obytky a ideální základna pro výlet do Partnach Gorge. Je to 470 km, vzhledem k tomu, že jsme se vypravili až ve tři odpoledne, tak jsme to nakonec zapíchli asi 70 km před hranicí v jednom městečku za Mnichovem poblíž Aldi a Rewe, protože bylo třeba dokoupit zásoby. Z Čech si vozíme jenom minimum, protože kvalita u nás prodávaných potravin je často příšerná a tak jsem se již dávno odstřihli od nabídky potravin, kterou v ČR nabízí supermarkety a jezdíme si pravidelně co tři týdny nakupovat do Německa. S nadsázkou řikám, že jako pražák mám nejbližší prodejnu potravin vzdálenou od domu 135 km. Jistě dá se nakoupit na trhu a od farmářů i dobrého řezníka lze vyhledat, ale pro ostatní potraviny mě jiná alternativa nenapadá.
Po doplnění zásob vyrážíme až později dopoledne. Obědváme na Italské straně v Brenner. Dál již po dálnici až do outletových vesnic. Začínáme tak běžně, napřed se jedeme obléct a na to je Itálie nejlepší. Děti rostou jako s vody a chtějí být dobře oblečené, no a nám se taky hodí občas obměnit šatník. Dál již po dálnici do Nice a přes Antibe dál do Canes, kde mám naplánované spaní na parkovišti v Geant Casino et drive, 791 Avenue de Frejus v Mandelieu, což je takové předměstí Canes ze západní strany. Známe to tu dobře a při tranzitu využíváme toto parkoviště jako nocleh pravidelně. Ovšem obvykle to neženeme přes dálnici a trvá nám cesta z Itálie déle. Jedeme podél pobřeží Itálie a stavíve v Antibes, které dobře známe. Letos je to s časových důvodů jiné.


Bohužel věci se mění a ne vždy k lepšímu. Na plánovaném parkovišti je nově zákaz stání přes noc. V Canes cestou potkáváme dost lidí, které se dají identifikovat jako uprchlíci, tak jako jsme v minulosti toho byli svědky v jednom městečku nedaleko Mnichova. To nezvyšuje náš pocit bezpečnosti a tak je vlastně dobře, že to tak dopadlo. I když při projíždění kolem ne příliš vzdáleného parkoviště Carefouru, kde jsme viděli stát několik obytek evidentně na noc, což v minulosti nikdy nebylo, takže náhrada by byla, jedeme dál. Projíždíme město Frejus, kde se v minulosti taky dalo přenocovat u Casina, ale již to nelze a jedeme dál směr na Saint Tropez. Stavíme až na noc asi 25 km od Saint Tropez u Carefouru na klidném rozlehlém parkovišti. Jsme tu do rána prakticky sami.


Druhý den ráno doplňujme zásoby, hlavně maso na grill, protože to máme jen pár kilometrů na naše stanoviště, kde chceme tak deset dní relaxovat a denně grilovat, než se vydáme podél pobřeží na západ přes Španělsko až do Gibraltaru. Je pátek a na místo přijíždíme lehce po desáte dopolední. Náš cíl je Bonna Terrasse. Je to krásná pláž vzdálená jen 9,5 km od četnické stanice v Saint Tropez na kole. Vjíždět obytkou do Saint Tropez důrazně nedoporučuji, dlouho se hledá místo na parkování a dlouho trvá, než se tam člověk přes kolonu aut dostane. Aire Bonne Terrasse je přitom téměř na dohled a je to dobré místo pro relax. Já tu budu blnout na člunu. Vozím si nafukovací člun a pětikoňový motor. Projíždím pláže a zátoky, šnorchluju, krmím ryby, někdy lovím. Na člunu a moři čas utíká rychle. Občas se se mnou vydá někdo s dětí, či manželka, nebo vyrazím sám. Žena dává většinou přednost slunění se na pláži. Tady se nic nezměnilo a pobyt si užíváme, každý po svém. Na pláži je několik restaurací a s té nejbližší udělali nový podnik na úrovni. Dle návštěvnosti tam musí i dobře vařit a proto toho využíváme a společně s dětmi a s manželkou tu oslavíme 11.7 dvacet let od svatby. Vaří tu opravdu výtečně. Od STPL to sem k moři máme cca 200m. Pláž je písečná, ale končí skalisky a tak je mnohem zábavnější. Souřadnice STPL jsou 43 211224 6 662219.

17.7 Opouštíme záliv u Saint Tropez. Město jsme nakonec navštívili pouze člunem. Byl to jiný pohled a zajímavý. Suchou nohou z přístavu není poznat jak velký provoz lodí tu je. Vedle těch největších jachet jsme byli na našem člunu, jako pomerančová slupka na vlnách. Pobyt jsme si užili a dovolenkově si odpočinuli. Je čas vyrazit na západ. Ponděli je ve znamení přesunu. Mám v plánu 460 km do Le Mas Dleu- Oysters Leucate na souřadnicích 42. 886186 3.050238. Myslím, že toto místo by neměl vynechat žádný milovník krevet, ustřic a slávek. Je to u jezera, které ústí u moře. Kolem kanálu po obou stranách je celá řada prodejen a restaurací těchto pochutin. Na tom by nebylo nic zvláštního, ale prodávají je zde přímo pěstitelé a na ceně je to znát. Na místo jsem dorazil až 19.20 hod. A tak jsem si koupil mušlí jen po skromnu. Zítra je taky den. 1,30kg slávek a jako zákusek jen čtyři střední ustřice celé to stálo jen 6,- eu. Za tu cenu bych u nás stěží pořídil jen těch pár ustřic. Po nákupu se přesouváme na nedaleký STPL v plné sezoně za 13,50,- eu a vaříme si s dobrot pozdní večeři. STPL je na souřadnicích 42.91265 3.01904. Je to na svahu kopce, ale parcely jsou v relativní rovině s výhledem na vodu a s klubem winsurfinku. Je tu příjemné klima, fouká větřík a k vodě je to kousek. Příjemné místo se zázemím. Relaxujeme tu celé dopoledne. Na oběd se chystáme vrátit zpět cca 5km k prodejnám usttřic a případné koupání na vedlejší pláži. Pak již jen doplníme zásoby mušlí a krevet na cestu a opustíme Francii. Další cíl je vzdálen asi 147km.

Jedeme za kultůrou do Figueres do Španělska. Je tam muzeum Salvátor Dalí ze vstupem 14eu na osobu. Předpokládané parkování je na souřadnicích 42. 268704 2.959166. Noc trávíme na hranicích ze Španělskem v městečku Carretera De Franca La Jonguera na parkovišti 42.42348 2.86982. Ráno kupujeme v nedalekém supermarketu dobroty. Je to tu levné a plno nakupujících francouzů, není divu. Je to tu zaměřené na španělské dobroty a ceny jsou velmi příznivé, vyplatí se sem zajet. Celkově je Španělsko cenově dostupnější, 25,60 za litr nafty již jsem dlouho neplatil, tady je to možné.
Figueres je městečko přibližné velikosti Kolína. Naše vygooglované parkoviště jsme asi přehlídli a u muzea je jen parkovací dům pro osobní auta. Jedem dál podle ukazatelů na autobusové parkoviště. Trochu se motáme a nakonec nacházíme útočiště u parku Ronda del Parc Fiagueres. Je to do kopce, ale to není jediná vada místa. Pavle se nelíbí dva mládenci lelkující opodál, kteří si nás prohlíží. Nakonec se dohodneme, že není dobrý nápad nechat tu auto bez dozoru a parkoviště opouštíme. Jedeme výpadovkou na Gerona a hned za městem parkujeme na parkovišti u benzínky, vedle dvou parkujících autobusů. Je to ideální stanoviště na hlavní výpadovce. Kousek od místa, kde končí ulice AV.Perpinyá, která nás po 1,7 km dovede až k muzeu. Proto považujeme toto parkování na souřadnicích 42.27912 2.95211 za ideální stanoviště. Od obytky stačilo jít pořád za nosem až k pěší zoně, tam odbočit do prava, do kopce a byli jsme na náměstí před muzeem. Toto stanoviště využívají i autobusy. Fronta ke kasám se zdá být odrazující. Lístky na internetu dopředu jsme si nekoupili, protože jsme se nechtěli dopředu časově vázat. Stojíme statečně ve frontě. Je čas oběda a tak využíváme zahrádku místní restaurace a na střídačku obědváme. Fronta postupuje celkem rychle a díky tomu jsme po obědě na řadě. Muzeum stojí za návštěvu, užíváme si to.

Odpoledne se přesouváme na noční stanoviště u moře v ulici Carrer De Marti Roger l Crosa 41.85790 3.14087. Po procházce po nedaleké pěkné pláži, koupat se nám dnes již nechce, se vracíme do auta, vařit mušle. Druhý den ráno je zatažená obloha a na koupání to moc nevypadá a tak měníme plány a jedeme do Barcelony. Do města přijedem v poledne. Parkujeme na předem vyhlídnutém parkovišti za 30 eu na den na Placa Del Pare Eusebi Milllan na souřadnicích 41. 36765 2.14687. Již tu parkují dvě obytky. Výhodou je, že tu je k doplnění voda a kolem nedalekého národního muzea se dá sjet z kopce dolů do města. Z nedalékého parku u muzea je krásný výhled na město. Po obědě sjíždíme dolů do města a seznamujeme se s městem. V centru je neskutečné množství turistů, což je trohu unavující a město chvílemi působí díky tomu špinavě. Přesto si s chutí projíždím místní památky na kole a zpět se vracíme až k večeru. Večer trávíme v nedalekém parku, kde probíhá koncert pod širým nebem. Slunce zapadá a je tu příjemně. Točí tu pivo, ale chlapci ho neumí moc natočit, moc jim to pění. Takto nešikovně jsem ho točit neviděl již dlouho, ale je dobře vychlazené a tak ho vypijeme více. Popíjíme ho a posloucháme muziku. Bubny, kytaru a saxofon.

Další dva dny trávíme na pláži u 40.82876 0.73888(supr doporučené místo Moře je teplé a tak nám nevadí, že počasí je stále polojasné, sluníčko se prakticky ukazuje až k večeru. Ve Španělsku je levně i pro nás z části Evropy v minulosti postižené komunistickým morem. V neděli parkujeme ve Valencii na souřadnicích 39. 4519540 0.3440710 což je boční slepá ulice u největšího evropského akvárka. Trávíme tam zbytek dne. Od Valencie se na večer přesouváme k vytipované pláži, ale byl to jenom můj odhad, přes google. Místo u vody není vhodné pro spaní a tak spíme v boční ulici nedaleko Lídlu kde jsme předtím nakoupili. Další den se přesouváme z pláže na pláž, např. 38.78479 0.17458 Všude jsou tu krásné a moře je teplé jako vana. Projíždíme městem Maria Altea ve městě kde je jezero s plameňáky. Ve Francii jsme za nimi absovovali výlet do rezervace, ale tady je v nemalém množství lze sledovat z ulice města, nebo z projíždějícícho camperu. Na noc parkujeme nedaleko pláže na souřadnicích 38.49684 0.25872, kde před spaním relaxujeme na pláži s vínkem a grilovanými kretami.

Spíme kousek od tohoto stanoviště, je zbytečné ho značit, prostě stačí vyhledat klidnější ulici, nebo parkoviště opodál. V úterý se chci přesunout cca 380 km na pláž k souřadnicím 36.745521, -2.125960. Dle googlu se mi tato oblast zdá jako pěkné místo. Plánuji odpolední až večerní poflakování u vody, jenže plány jsou jedna věc a skutečnost věc druhá. Věci se ten den pěkně zkomplikuji.


Projíždíme krajinou, která nám ze všeho nejvíce připomíná jižní Utah, kde jsme cestovali touto dobou přesně před rokem. Rozlehlá údolí sevřená vysokými horami. Vegetace po skromnu spíše taková polopoušt a kamení. Dálnice se prořezává přes skalnaté masivy, prudké klesání střídá prudká stoupání. Auto začíná ztrácet rychlost a při stoupání tancují otáčky, něco není v pořádku. Problém se naplno projevil při stoupání do kopce před městečkem Nijár 38 km před cílem naší dnešní etapy. Stěží vyjedu na vrchol a z motoru se line nelibí zápach. Na horizontu propadá spojkový pedál a auto se stává nepojízdné jen několik metrů od výpadovky k místnímu hotelu a benzínce. Odtlačíme camper na kraj odstavného pruhu, abychom tolik na dálnici nepřekáželi. Dle navigace by měl za hotelem být servis. Posílám tam Pavlu, ať to omrkne a zatím otevírám kapotu motoru. Od převodovky se kouří, to nevypadá moc dobře. Pavla se vrací za chvilku s jakýmsi pánem na mopedu. Sice mu nerozumíme, ale posuňky se domluvíme, že nám pomůže. Prohlíží si auto a pak volá kamarádovi, který auta opravuje. Gesty nám naznačuje, že to bude v pohodě, že jeho kamarád nám pomůže. Když přijede tranzit s jeho přítelem, tak ten ani nevyleze z auta, po tom co si nechá popsat závadu. I mě jako laikovy je jasné, že toto nelze opravit na místě a že se nejedná o banální závadu.

Naštěstí má kartu ADAC a ochotného španěla zásobuji plzeňským a žádám ho o pomoc s překladem při telefonováním a hlavně s popisem závady. Máme ne zrovna pozitivní zkušenost při zajišťování asistence ADAC v ČR. Tenkrát nám Němci vysvětlovali, že problém není na jejich straně, ale na české. Nikde jinde po Evropě nejsou takové problémy, jako v ČR. Češi stále vše chtěji potvrzovat i věci, které vyplývají ze smluv. Vše jsme museli několikrát vytelefonovat, jak čechům, tak němcům a na pomoc jsme čekali čtyři hodiny. Španěl se ochotně nabízí a mizí s Pavlou na mopedu k benzínce, která je nadohled od nás z výjezdu z dálnice. V tu chvíly příchází na scénu baťůřskář Mateusz z Polska. Jde ke mně a ptá se co mám za problém. Ukazuji prošláplou spojku. Snaží se mi uklidnit, že to může být lanko, ale je mi jasné, že tak snadné to nebude. Za tu dobu co zde stojím vyteklo ze spojky dost oleje a při otevření kapoty motoru se z ní pěkně kouřilo. Polák nechává rozměrný baťoh u auta a vrací se pro přítelkyni Kseniu s kterou stopují a mají stejný cíl, jako my Gibraltar a na tomto místě uvízli, tak jako my, protože se lidé prý bojí brát stopaře a nikdo je nechce svézt.


Vrací se Pavla. Španěl nejen, že nepomohl přeložit popis závady, ale naopak začal být oplzlý. Měl jsem na sebe vztek, že jsem se nechal opít a věřil mu. Voláme na ADAC a doufáme, že se tam s někým dorozumíme a že to nebude představovat takové komplikace, které známe z ČR. Naštěstí ve Španělsku služby ADAC fungují, tak jak mají a nám se dostává pomoci od asi 2 kilometry vzdáleného servisu. Je to velký servis s několika odtahovými vozi a početným týmem zaměstnanců. Anglicky mluví jen jedna paní a tak se nás ujímá. Přestože mají plno a na pořadí bychom přišli až za týden, tak vše podřídí naší situaci. Přes ADAC nám zajistí dva pokoje v hotelu vedle benzínky, nedaleko které jsme uvízli a od středečního rána se pustí do práce s tím, že se pokusí do večera vůz opravit. Loučíme se z mladým párem z polska s příslibem, že pokud auto zprovozníme dříve, než si seženou stop, tak je do Gibraltaru odvezeme. Zatím sami v úterý večer nevíme co nás čeká... Středa proběhla lenošením v klimatizovaném hotelu, brouzdáním po internetu a grilováním na terase a s pevnou vírou doufáme, že vše dopadne dobře. V půl osme večer nám volají ze servisu, že si můžeme přijít pro auto. Padl nám kámen ze srdce.


Necháváme děti na hotelu a vydáváme se pěšky do servisu. Auto je zprovozněné. Trochu horor nastal při placení. Vzhledem k nečekanému výdaji jsem potřeboval uhradit účet přes kartu. Obvykle používám kreditní kartu, protože při jejím používání mám od banky benefit. Banka si pak jednou měsíčně strhne z účtu utracenou částku a tím nic navíc neplatím. Naopak mi pár set vrátí, dle výše útraty, zato že jsem použil jejich kreditní kartu. Proto klasickou kartu nepoužívám a pin mi zapadl kamsi hluboko do paměti. Takže zadávám platbu kreditní kartou a platba je zamítnutá, přestože vím, že limit mám dostatečný. Paní ze servisu nás doveze do města na hlavní třídu k bankomatu, ale ani tam se nám částka nepovede vybrat. Pavla zkouší svojí kartu a tu nám bankomat rovnou sebere. Zkouším svojí, ale správný pin si ne a ne vybavit. Zkoušíme znova kreditní a vybíráme na třikrát 200 eu, víc nám bankomat nevydá. Zkoušíme další banky, ale neúspěšně. Nakonec jsem si v nouzi vybavil pin klasické karty a vše se vyřešilo, ale rozepisuji se kvůli jiné věci. Svými pokusy jsme vzbudili pozornost u marokánců. Ulice je najednou plná černochů, kteří kolem nás krouží a jako supi a vzdálenost mezi námi neustále zkracují. Když jsem přišli byli tu dva, tři. Teď se jich v naší blízkosti motá 10-15, nepočítám je, ale vzdálenost mezi námi se neustále tenčí. Jediná ústupová cesta je přes silnici, naštěstí tam na nás čeká auto. Ať mi žádný sluníčkář nevypráví, jak je vše zalité sluncem, když budeme do EU importovat kohokoliv a že to nezhoršuje bezpečnost. Je mi srdečně jedno z které uprchlické vlny ti co se zajímali o naší hotovost pocházejí. Je jedno zda z hlavní vyvolané merklovci, nebo některé předchozí. Výsledek je stejný. Bezpečnost se zhoršuje a bude díky levicovým idealistům, kteří už v minulosti napáchali mnoho zla, stále horší. Jako potvrzení mého názoru poslouží naši polští stopaří. Voláme jim, ale oni již v okolí nejsou. Šli vystrašení pěšky. Přepadla je podobná skupina, kterou jsme zaujali, když jsme se motali kolem banky. Dál již se v Nijár zůstat báli. Policie jen krčila rameny, což dokazuje, že náš pocit při výběrech z bankomatu byl oprávněný. Nocujeme ještě jednu noc v hotelu, který je stranou od města přes dálnici a druhý den po tel domluvě nabíráme naše stopaře ve městě Málaga.


Odpoledne již projíždíme celnici v Gibraltaru. Za celnicí, když naše pasy zkontrolovala pohledná celnice a upozornila nás, že spaní na divoko se na britské straně v camperu netoleruje, stojíme na červenou před letišní plochou, která protíná hlavní silnici. Právě přiletělo letadlo, takže silnice patří letecké dopravě. Pak již se kolona rozjede a my parkujeme na souřadnicích 36.132638, -5.351384, na parkovišti u lanovky na horu Gibraltar. Na kopci fotíme výhledy, opice a poněkuď zamlžený kontinent Afriky, který pouhým okem lze spíše tušit, ale díky optice i vidět. Noc trávíme pod horou na španělské straně u pláže na souřadnicích 36.154880, -5.340737.

Druhý den v pátek trávíme část dne na nedaleké pláži, pak tam dobíráme vodu a Gibraltar opouštíme. Gibraltar byl nejzápadnější bod naší letošní cesty. Jedeme do Granady a parkujeme zdarma na souřadnicích 37.169272, -3.582320, nedaleko od vstupu do zahrad Alhambry. Oblast v Sierra Nevada nám teplotou ze všeho nejvíce připomíná loňskou návštěvu americké Nevady. Teplota atakovala čtyčicítku i v deset večer. Měli jsme na paměti, jak špatně se nám díky tomu minulý rok v Las Vegas v obytce spalo a proto se rozhodujeme pro noční přesun do příjemnějšího klimatu. Spíme na parkovišti u hotelu několik stovek kilometrů severněji, kde teplota byla příjemných 26° C. Neděli již trávíme ve městě Biarritz u Atlanského oceánu, parkujeme na parkovišti u pláže na souřadnicích 43.461657, -1.576349. Je pod mrakem a na pláži u plavčíka vlaje modrá vlajka. Oceán je plný lidí, blbnoucích ve vysokých a poměrně silných vlnách. Přidáváme se a s překvapením zjištujeme, jak je voda teplá. Mnohem teplejší, než u Gibraltaru. Skáčeme do vln, které nás vozí až několik metrů, bavíme se. Je to tu supr místo, kde se dá strávit pár dní na cestě. Nedaleko je i STPL za 13 eu. My odpoledne jedeme dál do krásného městečka Auxerre, kde jsme nocovali mezi ostatními obytky zdarma na souřadnicích 43.461657, -1.576349. Pěkné městečko s katedrálou vonící francií. Dál jedem přes Lucembursko, kde tankujeme za stejně pěknou cenu na kterou jsme si zvykli ve Španělsku. Jedeme do Koblenze za příbuznými a pak domů. Cestou do Prahy jsme na dálnici na české straně viděli tak draho prodávat naftu, jako jsme viděli jen v Itálii i když i tam se dalo natankovat levněji.


Celkem jsme za měsíc ujeli 7620 km. Výlet byl kratší, než obvykle, ale rozhodně ne na ujeté kilometry, protože nás čeká koncem srpna ještě Norsko.

Komentáře

#1 | Vlasta49 dne 14.08.2017 15:20
Pěkně napsané, dokonalý popis cesty, hlavně i s ubytováním a souřadnicemi.
Výborné pro inspiraci.
Není třeba vymýšlet vymyšlené :-)
Díky
#2 | Vasu dne 29.08.2017 21:55
No a prozradíš, co to byla za závada na převodovce ?

Přidat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlaště senebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
Vygenerované za: 0.26 sekund
150,578,233 návštěv