Mediální partner

Partner Caravan24

Náhodné foto

Kalendář

<< Listopad 2017 >>
Po Út St Čt Pa So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30      

Nejnovější galerie

TOPlist

Přihlášení

Jméno

Heslo



Nejste členem?
Klikněte sem

Zapomněli jste heslo?
Klikněte sem.
hvcaravans.cz

Kdo je on-line

· Hosté on-line: 17

· Členové on-line: 1
sakal01

· Registrovaní členové: 10,702
· Nejnovější člen: Elis33

Nástěnka

Abyste mohli napsat zprávu, musíte se nejprve přihlásit.

jetel
24.11.2017 11:27
Sháním plynový gril za dobrou cenu.dekuji jaromir

Jarda a Maru
23.11.2017 16:14
Hansi, přejeme Ti všechno nejlepší a zdravíčko a štěstíčko k dnešním narozeninám Narozky stesti mavam mavam

RudyH
19.11.2017 15:58
Ahoj, vlastní zkušenost s nezpalováním plynu pro lednici jsem poslal na SZ

maxonel
19.11.2017 15:51
Dobrý den,mám dotaz,je možno dát plachtu na karavan tak ,že jí rozbalím na střeše karavanu,unese mě to?

Stenly6
13.11.2017 15:17
Díky moc Standa

Feromont
13.11.2017 09:45
Vše nejlepší k narozkám Jakubovi /semerink/. mavam Ok Lodicka

campi-shop.cz

Nájezdová brzda karavanů s couvací automatikou


Popis konstrukce a funkce
Seřizování, demontáže, montáže, opravy.

Pro mnoho nejasností, co s brzdami, když to, nebo ono, rozhodl jsem se alespoň trochu toto thema zpracovat do srozumitelmého článku. V článku popisuji princip činnosti automatiky, složení mechanismu po demontáži a opravě brzd, a i běžné seřízení brzd. V popisu bude brzda Al-Ko, i když brzdy Knott jsou konstrukcí velmi podobné, mají jen navíc dvojitou úběžnou čelist a místo rozpěrky čelistí rozpírací klín. Princip odbrždění je stejný, pomocí odbržďovacího palce.
Zajímavá je historie firmy Al-Ko, můžeme si ji prohlédnout zadáním                     http://www.e-alko.cz/historie-firmy-al-ko-205673    .  
Stejně bych to sem celé neopsal, ale je to dost zajímavé, doporučuji prohlédnout. Je tam i obrázek první Koberovy nájezdové brzdy na vlečce za traktor.
Foto
Ale zpět k vlastním brzdám. Je potřeba říct, že tyto brzdy nemají automatické vymezování vůle mezi brzdovým bubnem a čelistmi, tak, jak jsme zvyklí na dnešní konstrukce u automobilů  - kde jsou použity bubnové brzdy - tzv. samostav. Seřizování brzd se provádělo naposledy u Škoda MB a Š 100, kde se opotřebení muselo kompenzovat nastavováním vůle (mezery) pomocí excentrů. U brzd Alko a i Knott je na seřizování zarážka, v názvosloví "seřizovací matice", která vlastně zachycuje brzdnou sílu na štít brzdy.
Už z toho je jasné, že nějaký servis brzdy potřebují navíc, naštěstí kilometrový proběh u karavanů je podstatně nižší. Seřizování je velmi jednoduché, ale mám za to, že bude pochopitelnější, když vysvětlím nejprve konstrukci a princip činnosti.

Je potřeba seřídit také ruční brzdu a při té příležitosti také nájezdový brzdič. Vše bude podrobně popsáno.
Couvací automatiku si můžeme představit jako třeba volnoběžku na jízdním kole - v jednom směru zabírá, v opačném se volně protáčí. U karavanu brzdy v jednom směru brzdí, v opačném směru se protáčí, ale naštěstí ne úplně volně jako volnoběžka, takže i dozadu maličko brzdí, ale obávám se, že by to nemuselo stačit, pokud odpojíme karavan proti kopci, zatáhneme ručku, a ten nám pak ujede s kopce dolů. Doporučuji pořádné dřevěné klíny, ne ty, co se ukazují při TK, že je máme. Brzdící účinek dozadu zajišťuje pouze pružina zpětného palce a tento účinek je i trochu závislý na správném nastavení vůle brzdových čelistí. Ale že je seřízení vůle brzdových čelistí velmi potřebné snad tady nevyvrátí nikdo. A ještě jednu věc na úvod: Je jedno, jestli je uvedena brzda do činnosti nájezdovým brzdičem, nebo ruční pákou, neboť síla na brzdy se přenáší jedním a týmž táhlem a týmiž lanovody. Takže lze se zapomenutou zataženou ručkou couvat, ale dopředu neodjedeme.

Brzdový štít je až na drobné prolisy zcela plochý, jen na jednom místě je přivařena masivní válcová objímka, do ní je vložena seřizovací matice a toto místo zachycuje veškerou reakci brzdných sil při jízdě dopředu. Seřizovací matice je válec s ozubenou přírubou, kterou se opírá o objímku. Zoubky slouží k seřizování otáčením matice. Soustředně do matice  je vývrt se závitem, (pravým, ne levým, jak se mi podařilo nakreslit), do kterého je zašroubován opěrný šroub s hlavicí, ve kterém je drážka a do drážky se opírá úběžná brzdová čelist. Touto maticí se vymezuje vůle brzdových čelistí a bubnu. Z druhé strany součásti objímky je třmen, do kterého je otočně čepem uložen odbrzďovací palec, oproti brzdovému štítu rovněž pevně. Palec se může pootočit, ale jen tehdy, když mu uvolní místo seřizovací matice posunem proti směru jízdy (tj. couvání) ve své objímce. Je naznačeno na obrázku.
Foto
Celý systém brzdových čelistí, rozpěrky a seřizovací matice je plovoucí, tzn. že na ničem nedrží, jsou v bubnu skoro volně, a aby to celé nespadlo na zem při sundání bubnu, tak jen čelisti přidržují dvě (čtyři u brzd průměr od 230 mm.) malé pružinky Je to proto, že při couvání se všechna ta "střeva" pootočí dozadu s bubnem, posune se i zarážka (která při brzdění dopředu zachycuje brzdicí sílu), zarážka uvolní místo couvacímu palci, ten jakoby uhne a tím uvolní jednu čelisti. Palec uhýbá trochu ztěžka, brání tomu pružina palce, a to vyvolá ten malý brzdicí účinek dozadu, které auto při couvání lehce překoná. Brzdová lana vstupují přes brzdový štít kolmo přes jakýsi trychtýřek, protože i tato lana se posunou při couvání dozadu. Doufám jen, že vše bude jasné z obrázků, které jsem nakreslil, samozřejmě ne jinak, než od ruky. Jsou přiloženy ještě dvě fotografie z repase brzd na mém přívěsu.

Seřízení vůle brzdových čelistí

Lze seřizovat každou stranu (kolo) zvlášť, seřízení je na sobě nezávislé. Proto můžeme zvednout jen jednu stranu a sundáme kolo. Lépe se pracuje ale, když máme podložené obě strany karaavanu.
Nejprve uvolníne táhlo od brzdiče nejlépe odpojením čepu, který spojuje páku nájezdového brzdiče a táhlo. To proto, aby rozpěrky čelistí byly ve své nejstaženější poloze, zajistí to pak pružina, která stahuje čelisti k sobě. Nebo je možné uvolnit i lana od táhla.  
Zezadu na brzdovém štítu na druhé straně od místa, kde vstupuje lano, je zátka, zakrývající otvor pro otáčení seřizovací maticí pomocí šroubováku, ale lepší je si zhotovit jednoduchou seřizovací pacičku, jakési srdíčko s tupou špičkou z 2 mm plechu. Mladší provedení brzd má ještě jeden otvor asi 90° posunutý, ten je nahlédací, kde je vidět na brzdové obložení náběžné čelisti (a jeho opotřebení). Má-li obložení sílu jen 1 mm, musíme vyměnit obě brzdové čelisti, nejlépe ale všechny čtyři, protože druhá strana nebývá lepší.

Krátkým šroubovákem, nebo "pacičkou" otáčíme přírubou - ozubeným kolečkem seřizovací matice u levého kola ke středu (pomůcka k zapamatování: levá k srdci - pravá od srdce, tj. od středu) a otáčíme bubnem, až ucítíme  ZNATELNÉ  slabé přibrzďování, nyní vrátíme kolečko trochu zpět. Slabé šoustnutí v jednom místě nevadí. nasadíme uzavírací čepičku/y a nasadíme kolo. Přesuneme se na druhou stranu. Na pravém kole pro zmenšení vůle otáčíme kolečkem od středu, práci dokončíme tak, jako u levého kola. Samozřejmě, že můžeme začít kterýmkoliv kolem. Nyní seřídíme páku ruční brzdy. Mezi třmenem, vedoucím od páky a pružinovým členem by v odbrzděné poloze měla být malá vůle, mělo by to trochu "hrkat", vůli lze seřídit maticemi na lanech, posuvný je i kryt s pružinou povolením matice a otáčením táhla oproti krytu pružiny. Aby bylo ručkou spolehlivě odbržděno, seřizuji ji tak, že na první zoubek ještě čelisti nechytají, druhý zoubek brzdí, na třetí nelze odjet, čtvrtý lze "dorvat".

Ještě zbývá seřídit chod nájezdového brzdiče. Při odpojeném táhlu si nejprve vyzkoušíme celou pracovní dráhu brzdiče tak, že se jej budeme snažit zatlačit do oje. Jde to ztěžka, brání tomu tlumič. jakmile přestaneme tlačit, brzdič by se měl vrátit zpět. Jestliže tomu tak není, (nejde ztěžka), je vadný tlumič brzdiče a je nutné jej vyměnit. Ale že je vadný tlumič brzdiče poznáme při jízdě podle nepříjemných nárazů karavanu do auta. Dráhu brzdiče tedy změříme, kolik má mm. Brzdič 161S má dráhu 56 mm. Máme již seřízenou ručku, teď připojíme táhlo a se zataženou ručkou  zatlačíme na brzdič a asi v polovině by měl působit na táhlo, tzn. nejde dál zatlačit, ale vždy by na brzdiči mělo zůstat alespoň 20 mm do konce dráhy. Volný chod brzdiče sice způsobuje určitou prodlevu brzd karavanu, je to cítit, kdy brzdy karavanu zaberou. Zmenšením této vzdálenosti se prodleva sice sníží (seřizuje se povolením matice na táhle u vidlice s podélnými otvory, vidlice je čepem spojena s převodní pákou od brzdiče, seřizujeme otáčením táhla, po seřízení zajistíme přitažením matice. Při malém volném chodu brzdiče ale může přívěs brzdit  pokaždé, když náhle sundáme nohu z plynu, zvláště u benzínových tahounů, kde je brzdicí účinek motoru  větší. Tímto bychom měli brzdu karavanu seřízenou.


Demontáže a montáže

K těmto úkonům přistoupíme např. tehdy, když je nahlédacím otvorem patrné hraniční opotřebení brzd, při výměně hlučných ložisek, nebo také při koupi ojetého karavanu a rádi bychom věděli, jaký je stav brzd, bubnů, ložisek atd. V tomto případě je dobré zvednout a dobře zajistit obě strany karavanu. Používám k tomu tři krátké dvoupalcové desky (správně česky fošny) na šířku karavanu a na každé straně ještě po dvou čtvercích z těchto desek (je to levný odpad na pilách). 

Demontáž je naštěstí velmi snadná. Sundáme kolo, malým (tupým) sekáčem ťukáním opatrně ze všech stran vyjmeme zaslepovací zátku. Pod ní je matice se závlačkou, odstraníme vazelínu, vyjmeme závlačku a matici odšroubujeme. Nyní by měl jít volně, nebo jen s malým úsilím stáhnout brzdový buben oběma rukama. jestli to nejde, tak našroubujeme dva protilehlé kolové šrouby na pár závitů, pod ně očka dvou očkoplochých klíčů, na hřídel dáme malý špalík a zapáčením určitě buben půjde dolů. Vnější kroužky ložisek zůstanou zpravidla v náboji bubnu, u vnitřního ložiska klec s kuželíky stáhne gufero. Očistíme hřídel hadrem. celé ústrojí drží na brzdovém štítu jen pomocí dvou, nebo čtyř malých pružinek. Odstraníme je zatlačením, z druhé strany štítu pak vytáhneme vždy plechovou podložku, která má zářez a dírku. Odtažením čelisti přiléhající k odbrzďovacímu palci a vysunutím celý zbytek brzd a ústrojí spadne na zem. Nezoufejme, montáž bude dobře popsána, složení je patrno i z obrázku.  Je dobré si označit alespoň čelisti, kde která byla (vrch, spodek, vpravo, vlevo), aby po montáži, než se brzdy zase usadí, nebyl snížen brzdný účinek.

Někdy ale čelisti přehodíme záměrně (jen Al-Ko), neboť náběžná čelist může být opotřebována trochu více - je to ta, která přiléhá k odbržďovacímu palci. Pak ale bude brzdicí účinek zpočátku menší, tak, jako bychom namontovali nové čelisti. Vypadne nám na zem i rozpěrka brzdových čelistí, kde do její páky je zakleslé oko brzdového lana, které prochází přes "trychtýřek" kolmo přes brzdový štít. Lano lze lehce vytáhnout, nebo po pootáčení koncovky bowdenu v misce (trychtýřku) kleštěni. Lana je dobré vymontovat, pověsit za oka a nakapat pár kapek (vleze se tam asi 1 kub. cm oleje, injekční stříkačka 5 kubíků v lékárně za 2 Kč) a nechat do rána protéct, určitě to nikdo nikdy nedělal. Konce lana otřeme pak před montáží hadrem. Pokud bowden sám sjede u pověšeného lana po vytažení vzhůru sám dolů, je lano OK++.

Vnější kroužky ložisek (kuželíkových) zůstanou v bubnu, vnitřní kroužky s klecí a kuželíky očistíme hadrem a omyjeme  v techickém benzínu. Prohlédneme dráhy kuželíků i kuželíky, zda nejsou opotřebovány. Musí vypadat jako nové. Vybereme všechnu vazalínu z náboje a důkladně náboje bubnů vyčistíme, aby nedošlo po montáži k znehodnocení nové vazelíny.
Vnitřek bubnu, čelisti a ostatní ometeme smetáčkem od prachu, vznikajívšího při brzdění. Prach nesmíme vdechovat a ani náš pes, prach je zdraví škodlivý.
Po prohlídce brzd. čelistí, lan, pružin a i ostatního - vadné součástky samozřejmě nahradíme novými, ale většinou se opotřebovávají jen čelisti. Velmi dobré je vyměnit gufera, které zde slouží jako prachovky. Za obě jsem dal 84 peněz. Stejně je musíme vyjmout (vypáčit), abychom mohli dobře očistit ložisko i samotný náboj.

Nyní složíme brzdové ústrojí. Nejprve nastrčíme lanové táhlo okem přes misku do štítu. Nesmíme zapomenout jej také prostrčit závěsem pod podlahou (závěs, aby neviselo dolů).
Teď doporučuji tento postup, abychom nemuseli v afektu celý karavan roztřískat na malé kousíčky, protože celé ústrojí je plovoucí a stále nám chybí další ruka.
Čep ze seřizovací matice vyšroubujeme, nesmí nikde drhnout, obtížně by šla vymezit vůle čelistí, v tom případě je možné opravit - protáhnout závit závitníkem a očkem. Závit maličko zamastíme vazelinou, rovněž tak povrch matice, vložíme matici do objímky. Na čep palce můžeme kápnou malým šroubováčkem nepatrnou kapku oleje, dovnitř se časem rozleze.

Spojíme obě čelisti pružinou a jednu čelist vložíme do palce, nebo seřizovací matice a připravenou přídržnou pružinkou a klínkem tu jednu čelist přichytíme. Nyní vezmeme rozpěrku, montujeme ji vždy čepem páčky k palci, to proto, že v této poloze má lano v misce větší dráhu pro plovoucí pohyb, navlékneme oko lana do páčky rozpěrky, rozpěrku zaklesneme do již připevněné čelisti, zaklesneme do rozpěrky i druhou čelist, mírně napneme (rozevřeme čelisti od sebe) a zaklesneme do palce, nebo matice. Teď je čas na nasazení druhé upevňovací pružinky. Pokaždé není brzda situovaná tak, jak je na obrázku, bývá někdy o 90° pootočena a seřizovací matice, pokud je svisle dolů, tak vypadává, pak začneme montáž čelistí u seřizovací matice.

Nyní si připravíme buben. Je dobré si předem vyzkoušet, jak vnitřní kroužky ložisek drží na hřídeli. Měly by jít nasadit mírně ztuha rukou, kroužek se ale nesmí na hřídeli protáčet. Mě se na větším průměru jeden protáčel, nebylo to úplně zlehka, ale přesto jsem hřídel jemně nadůlčíkoval asi 7 důlků na 1 cm2. Ale neříkám, že je to metoda zrovna košér.
Do důkladně vyčistěného náboje bubnu naneseme vazelínu (plastické mazivo), zaplníme celý vnitřní prostor kromě prostoru pro hřídel, naneseme ji i na dráhy ložisek. Vnitřní, velké ložisko s kleci promažeme důkladně vazalínou, vložíme polovinu ložiska dovnitř, naklepneme gufero, přidáme ještě vazelíny, očistíme náboj od potřísnění vazelínou v okolí gufera. Nyní čistým hadrem, namočeným do benzínu pro jistotu ještě očistíme ochytané obložení čelistí a brzdovou plochu bubnu a buben opatrně nasadíme na hřídel. Promažeme malé - vnější ložisko, vtlačíme ještě vazelínu dovnitř, vložíme ložisko a rukou našroubujeme matici co nejdále, abychom měli jistotu, že je správně v závitu.

Nyní nástrčkovým klíčem pomalu dotahujeme matici a stále otáčíme bubnem tam a sem. Dotáhneme až cítíme malý odpor, je to citelné i na otáčení bubnu (ale nesmí jít ztěžka). Nyní matici povolíme o čtvrt otáčky a zkusíme, zda náboj nemá vůli, nehrká a volně se otáčí. Jestli vůli ucítíme, matici o 1/6 přitáhneme. Hřídel je opatřen dvěma otvory po 90°, matice má šest zářezů pro závlačku. vždy lze nalézt vhodnou polohu. Pokud najdeme polohu s provozní vůlí, ale bez hrkání náboje, zajistíme matici novou závlačkou. Nyní vymezíme vůli mezi čelistmi a bubnem tak, jak je popsáno v odstavci o seřizování. Máme li hotové obě strany, připojíme lana přes vahadlo k táhlu. Po zatažení ručky musí být vahadlo kolmo k lanům a táhlu, když není, podíváme se ještě na vůle čelistí, mohou být nestejné na obou brzdách, zbytek doseřídíme na lanech. Nyní seřídíme páku ruční brzdy a nájezdový brzdič tak, jak je uvedeno výše v oddíle seřizování. Je dobré provést zkušební jízdu cca 20 km, než se vydáme někam daleko.

 Teď už nám chybí jen celkové shrnutí, jak se tato brzda chová v jednotlivých situacích. Brzdění při jízdě, tzn. ve směru jízdy je takové, jako u všech bubnových brzd. Pokud tažné vozidlo začne brzdit, a u vozidel se zážehovým (benzínovým) motorem už kolikrát i při ubrání plynu - je tam brzdící účinek motoru, nasouvá se karavan určitou silou na tažné vozidlo, tato síla začne zasouvat nájezdový brzdič proti směru jízdy, tedy dovnitř ke karavanu, vzápětí těleso brzdiče začne působit na dvojzvratnou páku, která začne napínat přes ocelové táhlo lana, lana pak pomocí rozpěrek v každém brzdovém štítu přitlačí obě čelisti k brzdovému bubnu a přívěs brzdí.  Čelist je zapřena o nadoraz zasunutou seřizovací matici v objímce matice, která zachycuje brzdový kroutící monent a ta svou druhou stranou stejnou silou tlačí na odbržďovací palec a tím jej drží vzpřímený tak, že je vzepřena i druhá čelist,  (je možno znovu prohlédnout na obrázku).
   

Jiná situace nastane při couvání, kdy se také nejprve  přitisknou čelisti k brzdovému bubnu, ale všechno uvnitř se hned pootočí spolu s brzd. bubnem opačným (couvacím) směrem, protože opačně čelisti už na ničem nedrží, pootočí se  celý mechanizmus na brzdovém štítě, čelisti vč. seřizovací matice, za seřizovací maticí - v objímce - se tím uvolní prostor, a odbržďovací palec, dosud pevně vzpříčený o zadní stranu matice, najednou ochabne, zvrátí se, čelist, která přiléhá k tomuto palci se uvolní, tím se uvolní celý mechanizmus, obě brzd. čelisti, vypadá to, jako by praskla najednou obě lana, ty se prověsí a brzda dozadu nebrzdí. A v této poloze už ale musí nájezdový brzdič narazit na svůj doraz, dál dozadu se už nesmí posunout a proto dál již není schopen potáhnout táhlem a napnout lana, aby se brzd. čelisti znovu mohly přitisknout na brzdové bubny, no a proto teď už dozadu nebrzdíme. Jakmile se ale přívěsem popotáhne několik cm dopředu, celý mechanizmus se pootočí zpět, okamžitě "skočí" zpět do polohy pro brzdění při jízdě vpřed, jsou tam na to schválně pružinky, a je schopen při jízdě dopředu zase brzdit.

 

Tak, a jak je to teď s tou parkovací brzdou? Kam nedosáne nájezdový brzdič - nesmí, pak by to brzdilo i dozadu! - tak tam ale pohodlně - ale s výhradou - dosáne třmen "ruční" brzdy který má tolik místa, že může táhlo s lany dále napínat.
   

Teď si to vysvětlíme a i tu "výhradu".

 

Samozřejmě brzdový mechanismus na štítě brzdy se nemůže v protisměru otáčet stále a tím stále odbrzďovat do nekonečna. Jednou musí dojít k situaci, k poloze, že brzdový palec už nemá kam uhnout, je na svém opačném dorazu, a dalším napnutím táhla s lany dojde nakonec pomocí rozpěrky k pevnému přitisknutí čelistí na buben a karavan se nehne ani dopředu a ani dozadu.
   

A teď ta výhrada u té "ručky". Je to důležité pro majitele, kteří koupí starší karavan a není k němu žádný manuál a tato "maličkost" jim může uniknout. Jestliže dojedeme na místo, zatáhneme ručku způsobem tak, jak jsme zvyklí z osobního auta, tak karavan po zatlačení dozadu určitě pojede. To proto, že zafunguje couvací automatika. Ručku je tedy potřeba zatáhnout tak, aby se ještě znovu napnulo při popojetí dozadu táhlo a lana do polohy, kdy palec v brzdách už nemá kam uhnout. A právě k tomu slouží pružina na táhle, a proto až za tuto pružinu zabírá třmen ručky, a právě tuto pružinu je potřeba předepnout - ještě o dva zuby - a ta pružina za nás popotáhne táhlo při pohybu karavanu dozadu, a tím jej zabrzdí. To platí pro starší provedení brzd karavanů. Novější karavany tento pružinový expander na táhle již většinou již nemají, a ručku za nás přitáhne pružinová, nebo plynová vzpěra, která je přímo na páce ruční brzdy, která po pojetí karavanu dozadu znovu přitáhne ještě o dva zuby páku ruční brzdy za nás.


Článek je napsán především pro ty, kteří se těší na to, až budou moci si něco na karavanu vylepšit. Je napsán i pro ty, kteří se sice netěší, ale přesto si takové věci dělají sami, protože není nad to, když se na nás hrne zezadu 1,5 tuny rozběsněné hmotnosti a já vím, že je všechno OK. Číst mohou i ti, kteří jen chtějí vědět, jak to vlastně všechno funguje a jak to Mistr Lojzík Koberů dobře vymyslel.
Teď, před odesláním článku jsem podle fotografie zjistil, že není správně nasazena pružina na spodní čelisti. Takže zase (zbytečná) prácička. Není nad fotodukumentaci.

Dobré pořízení přeje všem -  Pepa Doskočil z Tróbek.




-> Brzdové ústrojí pravé
-> Díly couvací brzdy




Komentáře

#1 | Robert dne 18.03.2011 17:42
Chtěl bych poznamenat, že vadný tlumič nájezdovky se za jízdy nemusí projevit vůbec (vyzkoušena jízda bez tlumiče). Zato při prudším brzdění - neskutečný zážitek. Připadal jsem si jako uvnitř pneumatického kladiva.
Jinak kladně hodnotím tvoji trpělivost při vzdělávání členů fora. umiumi
#2 | ladin dne 19.03.2011 18:54
Smekám, obdivuji trpělivost s podrobným psaním článku. Ještě by nebylo od věci napsat kde se dají koupit brzdové čelisti a co má člověk v obchodě chtít. Jinak brzdy kontroluji rozebráním u každého karavanu, který mám (11. v pořadí Smile ), vůbec mi nestačí, že projdu na technické. Zatím naštěstí stačilo vždy rozebrat, vyčistit, namazat. Nic jsem nikdy nemusel měnit. Přiznám se, že nemám představu, jak bych sháněl čelisti.
#3 | MR dne 20.03.2011 21:38
Děkuji srdečně za tento vzdělávací článek a za chuť a trpělivost polopaticky vše vysvětlovat nejen zde o brzdách, ale i dříve ve článcích o chlazení.
#4 | Doskocil dne 26.03.2011 15:08
Brzdové čelisti Al-Ko jsou značeny takto:

č. 47 = malá sada, tzn. jen čelisti, pružiny hlavní a upevňovací vč. klínků na nápravu 1635 (1636/7), tj. vnitř. prům. bubnu 160 mm, šířka obložení 35 mm.
č. 45 velká sada, tj. k malé sadě +odbrzd. palce vč. pružin, seřizovací matice, rozpěrky na prům. 200, šířka čelistí 50mm (náprava B 1200)
č. 48 prům. 200/50, jen malá sada
č. 49 malá sada prům.230 mm, šířka čelistí 60 mm
č. 46 totéž, velká sada 230/60
Čao,ples

Přidat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlaště senebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Výborné Výborné 100% [10 Hlasů]
Chvalitebné Chvalitebné 0% [Žádné hlasy]
Dobré Dobré 0% [Žádné hlasy]
Dostačující Dostačující 0% [Žádné hlasy]
Nedostačující Nedostačující 0% [Žádné hlasy]
Vygenerované za: 0.29 sekund
150,829,541 návštěv