Španělsko Portugalsko 2006
V únoru jsem začala plánovat trasu, Martin říkal, že je ještě dost času tak ten neplánoval. Tentokrát chceme spát ve stanu a občas v autě. Najednou jsem zjistila že potřebujeme nakoupit spoustu věcí, stan, vařič, skládací stolek…, podle Martina hrozně důležitou navigaci J ….atd. Asi 14dní před odjezdem jsem začala balit a šílet.
Tak po 5 měsících příprav vyrážíme já Marcela a manžel Martin na poznávací dovolenou Španělskem a Portugalskem. Na dovolené 2005 jsme projeli kousek Itálie (Garda, Genova, San Remo), Monaco, Francii (Nice, Saint Tropez, Marseille…), Švýcarsko (Chamonix) spali jsme v autě a byla to nádhera. O Portugalsku sníme už asi čtyři roky ale pořád to na nás bylo hodně daleko. Mnoho rad a inspirace jsem našla na internetu a v průvodcích, akorát těch míst bylo tolik, že se to nějak nevešlo do 16dnů dovolené .V únoru jsem začala plánovat trasu, Martin říkal, že je ještě dost času tak ten neplánoval.
Tentokrát chceme spát ve stanu a občas v autě. Najednou jsem zjistila že potřebujeme nakoupit spoustu věcí, stan, vařič, skládací stolek…, podle Martina hrozně důležitou navigaci ….atd. Asi 14dní před odjezdem jsem začala balit a šílet.
22.6. Čtvrtek
Kolem 15hod. opouštím zaměstnání a jedu ještě nakoupit nějaké potraviny. Doma ještě balím a šílím. Martin dorazil po 17hod.a nakládá auto (Seat Toledo 1,6…jede se podívat domů ) .
Auto je narvané, mimo kufr i na zadních sedadlech a za sedačkami jsou spacáky a vody.
Vyrážíme z Kladna v 18:45h je 23°C a začíná pršet. Ještě jsme nepřejeli hranice a už baštíme řízek, jak jinak . Na tachometru máme najeto 21 980km, ještě ráno jsme tankovali plnou nádrž 55l (ta spotřeba bude mazec, hodně nám to papká) Ve 20:15 jsme v Rozvadově na hranicích. Teď je 21:15, snažila jsem se usnout abych mohla vystřídat Martina ale nějak to nejde. Na tachometru máme pěkných 22 222km, je 21:20 a ne a ne usnout.Martin má v plánu projet Německo. Ve 23:00 zastavujeme na benzínce a dáváme si kávu z termosky, rovnou natankujeme 46l za 63E, máme ujeto 460km (pěkná spotřeba). Tak jsme si dali ještě řízek a ten nás tak zmohl že si jdeme na chvilku lehnout, je 23:32.
23.6. Pátek
Je 1:45 a Martin má vyspáno, startuje a jede, já budu ještě chvilku spát. Ve 3: 30 projíždíme francouzské hranice-nehranice. Jsou 3:40 a jdu řídit, Martinovi se zavírají oči. Po pěti minutách platím za dálnici 2,5E, frantíci jdou na nás pomalu s těmi poplatky. V 6:15 jedu na benzínku Martin tankuje 52l za 71E, rovnou posnídáme. Jsme před Lyone,je 7:00 a platíme za dálnici 22,30E, tak už se rozjeli, je to hnus L. Je 10:22 a po krátkém odpočinku na parkovišti se blížíme k Montpellier cca 22km. Před Montpellier platíme dálnici za 286km 20,90E. Venku je 28°C, v autě příjemných 23°C. V Montpellier jsme podle navigace našli celkem pěknou velkou pláž, jsou tu sprchy a pár lidí. Voda je studená, vlny skoro žádné tak jsme leželi pod stanem asi do 16hod.
Loni jsme po pobřeží Francie dojeli nejdál do Marseille, tam bylo nádherné azurové moře a velké vlny, proto nás to lákalo jet do Monpellier, ale tady nicL. Tak jsem si nasbírala pár mušliček na památku a po 16hod nasedáme do rozpáleného auta a jedeme do Zaragozy. Navigace nás vede přes Barcelonu, je 32°C.160km před Barcelonu tankujeme 49L za 67E(l- 1,37). Je to zážitek jet po francouzské dálnici, frantíci jsou hrozný piloti , pořád blikají levou směrovkou, člověk musí pořád dávat pozor kdy mu frantík vjede do cesty, protože i když jede v pravém pruhu tak pořád bliká. Před Španělskem platíme dálnici 4,2E(jooo tak to jo,začátek a konec dálnice dobrý). Je 18:05 a projíždíme španělské hranice.
Jsme 28km před Barcelonou je 19:12 a platíme 10,50E za dálnici. Kolem 20hod.jsme kousek před Barcelonou a popojíždíme v koloně, platíme opět za dálnici 3,10E a ve směru na Zaragozu jedeme na velké parkoviště kde se najíme a rovnou přespíme. Je tu velká restaurace tak jdeme na kávu. Káva byla výborná, Martin si dal i pene za 7E (už nemůže domácí řízky ani vidět). Po návratu z restaurace parkujeme asi o 20m dál pod střechu kde je větší tma a klid. ÁÁÁ pozor při couvání a následném brzdění nám něco klepe v kole,a to bylo auto den před dovolenou na servisní kontrole,snad nám to kolo neupadne,asi radši nebudeme couvat.
24.6 Sobota
4:30 vstáváme, je příjemné chladno, vaříme kávu do termosky, ranní hygiena atd.Vedle nás parkují češi z Českých Budějovic, jsou to teprve druhý češi které vidíme, ty první jsme viděli na dálnici. Je tu dost Helmutů (ty jsou všude) a muslimů, kteří se tu válejí po dekách mezi autama a modlejí se, líbají deky a tak…děs, člověk má skoro strach projít kolem. V 5:30 vyrážíme do Zaragozy, platíme dálnici 18,70E. Jsme v Zaragoze je 7:30 a 22°C, parkujeme v podzemním parkovišti ze kterého vycházíme na náměstí Plaza del Pilar , které leží mezi starou čtvrtí a řekou. Je tu celkem mrtvo, čistí tu chodníky a krámky jsou zavřené. Na náměstí je velká katedrála La Seo, kde se koná mše tak vše tiše pozorujeme a procházíme, zajímavé.
Otevřeli jeden krámek tak jdu koupit nějaký pohled do alba. Udělali jsme pár fotek a jedeme do Madridu, je 9hod. Za Zaragozou tankujeme 50l za 54E a platíme dálnici 2,1E. Kolem 11hod. stavíme na parkovišti, mají tu děsné turecké záchody ale jinak čisto a klídek. Vytáhli jsme plynový vařič s grilovací deskou a grilujeme flákotky , musíme je rychle sníst, lednička sice chladí, ale ne natolik kolik píšou na obalu flákot. Ve 13:40 jsme před Madridem, platíme pouze 4,70E za dálnici, je tu 30°C. Jsme v Madridu, sedíme v krásném parku u Palacio de Comunicaciones a podle knižního průvodce plánujeme trasu. Vyzkoušíme metro a pojedeme víc do centra. Metro je strašné, puch, špína, bezdomovci spí v podchodech.
Jedeme na stanici Sol ale nikdo nám to ve vagóně neoznámí, musíme si to hlídat a počítat podle mapky která je nalepená nad dveřmi. Naše pražské metro je LUXUS. Vylézáme z metra na náměstí, je tu strašné horko a tak různě chodíme a kocháme se. Jezdí tu krásné červené výletní autobusy bez střechy „Vision Madrid“. Výlet autobusem by nebyl marný protože se nadá dýchat, je tu snad 40°C. Tak nakonec kupujeme v trafice dva lístky a hurá na zastávku. Nastupujeme do autobusu, dostáváme sluchátka a plán (mapku) trasy, jedeme, posloucháme vyprávění a něco jako hudbu ze sluchátek, je to žůžo dobrodrůžo, fotíme, točíme jako správní tůůůůristi. Tak jsme viděli co jsme vidět chtěli a spokojeně odjíždíme podle plánu do Aranjuez který je 48km od Madridu. Cestou do Aranjuez chceme sehnat kemp a poprvé přespat ve stanu.
V Aranjuez nám navigace ukazuje nejbližší kemp 6km. Jsme tu, ale kemp ne, už ho zrušili. Tak další ukazuje v Toledu, je to sice zajížďka (Toledo v plánu nemáme) ale jedem tam. Tady kemp už taky není, je tu jen parkoviště. Další kemp by měl být taky v Toledu tak zkoušíme ještě ten, sláva, existuje a dokonce mají otevřeno. Je to kemp první kategorie a jmenuje se El Greco, jsou tu parcelky pro stany ohraničené thujkovým plotem, klid, poloprázdno. Tak jsme vybalili stan, židličky, stolek. Sice jsme se trochu nemohli dohodnout kde přesně bude stát stan, kde auto a kde budeme sedět, ale nakonec jsme to vyřešili a děláme večeři. Je po 22hod. a jdeme spát, máme toho za dnešek dost. Zítra tu možná ještě přespíme, čeká nás prohlídka Aranjuezu a když už jsme v tom Toledu, tak i prohlídka Toleda, které jsme neměli vůbec v plánu.
25.6. Neděle
V noci bylo celkem rušno, byla tady nějaká diskotéka a ve stanu vedro. Ležím ve stanu, je už světlo, svítí sluníčko ale nevím kolik je hodin, Martin ještě spí tak ho nechci budit. Dnes má být 34°C a zítra 35°C.Tak jsme vstali v 8:45, posnídali a jeli do Aranjuez, cca 50km z Toleda. V Aranjuezu je 25°C, zaparkovat se dá kdekoliv, nějak to neřeší. V průvodci nás lákali na krásné fontánky,, které paláci Aranjuez propůjčili francouzskou eleganci“ i ta fotka v průvodci je s fontánkou tryskající vodu, ale když jsme tam přijeli tak byli všechny fontánky vypuštěné, smůlaL. Fotky máme pěkné ale bez vody. Je tu celkem dost lidí, na řece Tajo se konají závody kajaků, tak s fanoušky stojíme na mostě a koukáme.
Pak jdeme pomalu k Palaciu Real kde kupujeme lístky (5E/os.) na výletní vláček. Vláčkem jsme projeli celý Aranjuez, cesta trvala 50min a celou dobu bylo na co koukat, jsou tu nádherné parky a zahrady. Ve 14:30 prcháme do kempu, začíná pařák. Celé odpoledne se flákáme v kempu, já píšu do deníku, Martin si čte.Chodíme se sprchovat vlažnou vodou a plánujeme další trasu, zítra je na řadě El Escorial. Ještě dnes večer se půjdeme podívat do Toleda, v průvodci píšou že je město nejhezčí večer tak vyrážíme kolem 20hod. To co jsme nenachodili v Madridu a v Aranjuezu jsme dohnali v Toledu, tady jsme totiž zabloudili, měli jsme sice knižního průvodce sebou, ale mapka Toleda tam byla hrozně malá, jen to nejužší centrum.
Uličky, ve kterých jsme se najednou objevili nebyli na mapce a místní značení bylo katastrofa, tam kam ukazovala šipka tak byli třeba tři uličky a ještě k tomu jak píšou v průvodci s typicky prudkými ulicemi s vysokými zdmi. Martin chtěl fotit při západu slunce, to se nepovedlo protože sluníčko zapadalo když jsme vylézali z podzemního parkoviště, tak alespoň když jsme zabloudili mohl fotit osvětlené noční Toledo, které je mimochodem krásné. Do centra jsme přijeli ve 20:45 a odjížděli ve 23:00. Parkovné stálo 2,9E.
V kempu si ještě mažeme chleba a koukáme na fotky.
26.6. Pondělí
Poslední ráno v kempu EL Greco. Balíme a odjíždíme v 10:44. V průvodci jsme zjistili, že další v plánu El Escorial má v pondělí zavřeno tak jedeme do města Ávila které je obklopené hradbami „a představuje jednu z nejpůsobivějších městských pamětihodností Španělska“ (je to pravda, Ávila byla kouzelná). Při odjezdu nám tak divně chraptí výfuk, asi „špatný“ benzín, ve Španělsku jezdí Seatem hodně málo lidí a ani se jim nedivíme , ale příště si ho koupíme asi znovu, dávají nám velké slevy . Za kemp platíme 35E. Před Ávilou tankujeme 54l za 58E.Ve 13:00 jsme v Ávile, z parkoviště vycházíme u částečně rekonstruovaných hradeb které vypadají přesně jako ve středověku, jsou nádherné je to tady jako v pohádce.
Je tu 88 válcových věží a 9 bran. Odjíždíme kolem 14:30 a platíme parkovné 1,2E. Vyrážíme směrem na Salamancu, cestou se domlouváme že tam tudy jen projedeme a pojedeme až do Portugalska,do Serra da Estrela.V Salamance jsme chtěli koupit pečivo ale podle ukazatelů na Carfure ho nemůžeme najít, tak nakonec jsme našli jiné obchodní centrum. Je 16:00 a potraviny mají stažené rolety je zavřeno. Místo chleba si nakonec kupujeme Big McMenu za 5,7E,a jedeme do Portugalska.
Je 17:24 a právě jsme v autě 33:33min..ujeto 2 858km.V 18:03 projíždíme hranice Portugalska.V Portugalsku je 17:04. Hory-nehory, spíše kopečky porostlé trávou v Serra da Estrela jsme jen projeli.Ve městečku Seia parkujeme u Lidlu a jdeme něco nakoupit. Ještě jsme nevylezli z auta a už k nám běží snědý Portugalce, jestli nechceme přispět na nějakou nadaci, když zjistil že ne tak se nás ptá odkud jsme, jestli z Kazachstánu(asi jako CZ-CaZachstán???), říkáme mu odkud jsme a on se hned začal chlubit že Portugalsko postoupilo na mistrovství ve fotbale (naši asi před třemi dny vypadli).
Nakupujeme jogurty a brambůrky, chleba nevedou, ten kupujeme až cestou v jedné vesničce. Je 19hod. a jedeme do státního kempu Orbitur ve Viseu.V recepci nikdo nebyl a celém kempu bylo asi 5lidí. Kemp zavírají ve 22:00 a otevírají ráno v 8:00, tak se nahlásíme až ráno. Je tu celkem chladno, beru si bundu a kolem 22hod.jdeme spát.
27.6. Úterý
Noc byla děsná, byla mi hrozná zima a pořád jsem se budila. Brána kempu je už otevřená a paní čeká v recepci.V klidu jsme posnídali a začali balit.Martin jde zaplatit kemp, paní se ho ptá jestli potřebujeme doklad o zaplacení, když zjistí že ne tak chce peníze v hotovosti a přesně. Tak si paní vydělala 13,60E. Dostali jsme mapu a ceník všech kempů Orbituru v celém Portugalsku. Teď máme namířeno do Coimbry , rodiště šesti králů a sídlo nejstarší university v zemi. Je 10:36 a jsme v Coimbře, je to tu rozdělené na horní a dolní město, do horního procházíme vstupní branou a šlapeme do prudkých schodů a uliček k „nejstarší a nejslavnější universitě na celém světě“. Všude jsou krámky se suvenýry a před nimi vystavené hrozné kachle. Z oken plápolají Portugalské vlajky (postup na mistrovství světa ve fotbale), nejen v Coimbře.
Z Coimby jedeme do Figueira da Foz kde konečně uvidíme oceán. Jedeme po vedlejších silničkách, kocháme se přírodou a okolními vesničkami, je tu jen 20°C, celkem kosa. Kolem 14:30 přijíždíme do Figueiry, jsou tu kouzlené domečky a na nich nalepené šílené kachle. Míříme rovnou na velkou pláž která je vidět ze silnice. Poprvé parkujeme na neplaceném parkovišti a to hned u pláže. První pohled na oceán je s otevřenou pusou, je to nádhera, pláž je veliká, prázdná a ty vlny, to se musí vidět . Sedíme na pláži a zíráme, fouká sice studený vítr tak to na koupání není ale stačí se jen dívat.
Kolem 16 hodiny jdeme z pláže a dáváme si u jedné „pokachlované“ restaurace výbornou kávičku, Martin byl sice trochu v rozpacích, když si „perfektní“ angličtinou řekl o kávu, chtěl mu barman točit malé pivo , ale nakonec barman pochopil. Po 16hod. vyrážíme podle mapy kterou jsme dostali od paní z prvního kempu Orbituru do kempu Sao Pedro de Muel, který je 22km západně od Leirie kde je malé letovisko s úchvatnou pláží .V kempu dostáváme číslo a legitky. Najít nějaké místo pro stan není těžké, je tu poloprázdno (ještě že zatím nejsou prázdniny). K večeři si děláme Pepu na grilu s bramborovou kaší a po večeří jdeme asi 500m k moři. Už zdálky slyšíme hukot Atlantiku, je zrovna příliv a je to úžasný pohled, skály v moři, obrovská vlna za vlnou.
Stojíme na skále a pomalu (ujdeme vždycky tak dva metry zastavíme se a zíráme) míříme k pláži, která je na levé straně a na pravé straně je maják, tam půjdeme cestou zpět. Nedá se to ani popsat jaký je to hukot a nádhera, zapadá sluníčko, je krásně zlatá pláž. Od pláže jdeme k majáku, podél moře na skále vede dřevěná lávka ze které je vidět na moře. Po ní se dojde až k majáku. Martin nafotil 250 fotek a já natočila 30min. To se nám to bude spát. Zítra jedeme na Óbidos, Lisabon atd.
28.6. Středa
Vstáváme v 9:15 jak je chladněji tak se dobře spí. Balíme a odjíždíme v 10:50, směr Óbidos. Je 19°C a nesvítí sluníčko. Za kemp platíme 17,50E. Před Óbidosem tankujeme 52l za 70E, je to tu stejně drahé jako v Německu (1,34E/l), na nádrž jsme ujeli 713km Je 12:30 a jsme v Óbidosu (platíme parkovné v automatu na dvě hodiny), je to malé městečko na kopci s pěknými domečky obklopující hradby s cimbuřím ze 14.století. Když se král Dinis oženil v roce 1282 s Isabelou Aragonskou dal jí jako svatební dar Óbidos. Je to tu roztomilé, hodně podobné Ávile. Celý Óbidos jsme prošli po hradbách (strážních pěšinkách), ze kterých je úžasný výhled po okolí. Po 13:30 míříme na Lisabon, potřebujeme koupit plynové bombičky do vařiče a nějaké pečivo.
Do Lisabonu jedeme po dálnici.V Lurdes, kousek před Lisabonem vidíme z dálnice vidíme obchoďák tak jedeme tam. Platíme dálniční poplatek 4,1E . Nakupujeme spoustu věcí, bombičky, meloun, místní sýry, pečivo a vedle v elektru dvě kazetky do kamery. Rovnou jsme i poobědvali mekáče(ten nikdy nezklame). Je 16:15 a jedeme najít kemp Orbituru, měl by být někde u Cabo da Roca. Při průjezdu Lisabonem jsme uvízli v zácpě. Kemp jsme našli, postavíme stan a jedeme se podívat na Cabo da Roca, je to 140m vysoký útes s majákem a označuje nejzápadnější bod evropské pevniny. Na Cabu jsme čekali dvě hodiny v hrozné zimě a větru na západ slunce ale stálo to za to, máme úžasné fotky.
29.6.2006 čtvrtek
Je už půlnoc na 30.6. a do deníku píšu až teď, dřív nebyl čas. Ráno jsme podle průvodce naplánovali okružní výlet do okolí Sintry. Cabo jsme viděli včera tak teď byl na řadě Peninha, kopec vysoký 490m ze kterého je úchvatný pohled na atlantické pobřeží a kousek vlevo byl vidět i náš kemp. Jedeme dál, na řadě je františkánský klášter Convento dos Capuchos založený roku 1560, kde mniši žili v malých kamenných celách obložených korkem. U celkem nechutného pána si kupujeme dva lístky za 7E, pořád se nám snažil vysvětlit (blbě anglicky), že musíme počkat na průvodce a my ho nechápali, tak byl celkem vzteklej. Prošli jsme krátkým parčíkem ke klášteru který hlídají dva obrovské kameny, ale vrata jsou zavřená tak si sedneme na lavičku a přemýšlíme co nám vlastně ten pán říkal.
Přicházejí sem pomalu další lidé a ti také čekají, po 15 minutách přišel průvodce a tak nám to už došlo, prohlídky jsou určitou hodinu a jedině s průvodcem. Prošli jsme všechny místnosti, chodbičky asi 50cm široké(trpím klaustrofóbií) a průvodce vyprávěl jak tu mniši žili o vodě a kořínkách, proto jim stačili malé ložničky a vůbec všechno malinké, protože byli hubení a malinký (což byl zase trochu problém pro nás já měřím 187cm a Martin 190cm, takže jsme se skoro plazili). Zajímavé a jdeme dál. Palácio da Pena, pohádkový palác je podle průvodce krásně žlutý a jahodový, platíme vstup jen do zahrad 7E. Zahrady jsou krásné, k paláci se drncáme místním autobusem který staví pod bránou.
Palác je z dálky nádherný ale z blízka je to velké zklamání ty fasády jsou místo žluté a jahodové flekaté, vyšusované a stropy jsou plesnivé, z toho jedna věž zakrytá plachtou tak se nedá ani fotit. Jinak abych si pořád nestěžovala tak musím říct že je to fakt zajímavá směsice architektonických stylů. Pak následoval palác Monserrate který je trochu dál ale Martin ho chtěl vidět. Parkujeme u paláce a kupujeme dva lístky za 7E. Prošli jsme zahradu pnou exotických stromů, subtropických rostlin, kvetoucích keřů. U zříceniny kaple tu zapustil kořeny obrovitý fíkus, roste tady co se dá a hlavně kde se dá,je to tu trošku zanedbané.Asi po hodině procházky zahradou jsme u paláce,je nádherně meruňkový a jak na něj svítí sluníčko tak úplně září. Ve 14:30 jedeme trošku vyčerpáni do Lisabonu, cestu si na posilněnou kupujeme mekáče. Jsme v Lisabonu, po dobré zkušenosti z Madridu si kupujeme od ukecaného trafikanta(byl milej ale pořád mlel a mlel) lístky na výletní autobus.
Máme toho už dost a tak jdeme pomalu pěší zónou na zastávku autobusu, start trasy je na náměstí Praca do Comércio na které se vchází pod krásným obloukem. Na náměstí mají zastávku i výletní stařičké tramvaje. Projížďka nebyla nic moc, město není až tak zajímavé jako Madrid a hlavně bylo dost zasekané takže jsme pořád stáli v zácpě a když ne v zácpě tak na semaforu. Řidič pořád troubil a zastávka u Torre de Belém proběhla tak, že zastavil u velkého listnatého stromu za kterým byl Belém, po chvilce se otočil a jel pryč takže jsme nic neviděli. Byla to celkem nuda, po hodině a půl jízdy jsme šli hledat atrakci Lisabonu, lanovku. Asi po půl hodině jsme dorazili na místo kde má lanovka jezdit ale byla zrušená, tak to jsme měli dost.
Podle mapy jsme našli další, naštěstí kousek od té první. Paráda, jezdí.Tak vycuclí za ten celý den jedeme ještě autem na prohlídku věže Belém, která byla postavena v letech 1515-21 jako pevnost a výchozí bod mořeplavců, kteří se vydávali objevovat obchodní cesty. Přijíždíme akorát na západ slunce, věž je od sluníčka krásně zlatá. Večer si v kempu vaříme maďara s kolínkama a jdeme spát. Zítra frčíme na Algarve.
30.6. Pátek
10:10,18°C odjíždíme z kempu Guincho u Lisabonu kde jsme byli dvě noci, platíme 35E a jedeme na Algarve.Cesta bude docela dlouhá ale už se těšíme,jedeme po dálnici do Albufeira.
Do Albufeiri přijíždíme kolem 14hod. a míříme do velkého obchodního centra které je vidět z dálnice, vypadá jako zámeček. V obchoďáku kupujeme pečivo k večeři. K obědu nás nemůže minout mekáč a malé kafíčko. Po malém odpočinku pokračujeme dálnicí na Sagres, tam dálnice končí, pak budeme pokračovat po normální silnici do Sagresu poblíž Cabo de Sao Vicente kde je další kemp Orbituru. Ve středověku byl mys Cabo de Sao Vicente, nejjihovýchodnější cíp Evropy považován za konec světa.Jsme v kempu, je tu pár lidí, mysleli jsme že to tu bude plné, tak to je super Sprchy a umyvadla jsou hrozně malinká ale opět čisto.
Večer se jedeme podívat na nejbližší pláž v Sao, je úžasná , je to taková větší zátoka, všude dokola vysoké útesy do kterých jsou od mořských vln vymleté hluboké jeskyně, jsme tu asi dvě hodinky.Když jsme přicházeli k autu tak jsme si všimli staršího manželského páru jak na nás upřeně koukají, seděli tu už když jsme šli na pláž. Začali jsme dávat věci do auta, pán k nám přišel a říká, dobrý den já su z Moravy ,Brna, a už jsem myslel že na žádného Čecha nenarazíme .
Tak to potěší . Povídal že jedou taky poznávací cestu, ale opačným směrem a že si máme dát pozor na Španěle, na parkovišti u dálnice si odskočili na záchod a někdo jim rozbil okénko a ukradl kabelku. Zítra jsem pojedeme na celý den. Večer při sprchování tekla jen studená voda, tak to byl horor, venku jen 17°C a já se chtěla ve sprše ohřátL
1.7. Sobota
Dnes se doma vdává Klárka!!! Ráno jsme zjistili proč teče jen studená voda, na střeše jsou solární panely, tak že kdo dřív přijde ten dřív mele. Ještě než půjdeme na pláž tak se jedeme podívat na ten konec světa. Z kempu jsme jeli po celkem nové silnici cca 2km, minuly asi dva domy a najednou skončila silnice před majákem na ohromné skále(parkovišti). Maják má dosah 95 km a je prý nejvýkonnější v Evropě. Je celkem brzo ráno a už tu staví stánky s jídlem a suvenýry, asi je tu během dne rušno, fotíme,natáčíme a u jednoho stánku kupuji pohled.
Vracíme se asi 1km zpět na tu pláž co jsme viděli včera.Parkujeme na útesu u silnice, z parkoviště je vidět na pláž, jsou tam asi 4 lidi. Na pláž se jde po schodech vytesaných do útesu, dolů se jde dobře ale nahoru to bude mazec. Je to tu moc hezký, hlavně klídek, budeme se tu válet celý den, ráno jsem namazala bagetky tak hlady neumřeme. Z pláže odcházíme kolem 17 hodiny, v televizi dávají fotbal Portugalsko-Anglie, tak je vylidněno. Sedíme v kempu a trpíme, jsme spálený jako každý rokL, tak se mažeme a naříkáme. Portugalsko vyhrálo na penalty(Martin volal do Čech, aby zjistil co se děje že tu pořád řvou gól), je tu veselo. Večeříme kolínka s vepřovým na žampiónech z konzervy a je to pěkně hnusný. Jdeme spát ještě za světla, všechno nás pálí, to je taky hnus.
2.7. Neděle
Dnes jsme se probudili tak kole 7hod. a mazali spálená těla, pak jsme ještě usnuli a probudili se v 8:30. K snídani si dáváme kávu a sušenky pak začneme balit. V 10:30 odjíždíme z kempu v Sagresu a platíme za dvě noci 32,90E. Jedeme se podívat na dvě pláže v Lagosu, první je Praia de Dona Ana,podle průvodce nejhezčí pláž a druhá Ponta de Peidade výběžek chránící lagoský záliv z jižní strany, s řadou krásných skalních útvarů a jeskyň, které omývá průzračná voda. U Ponta de Peidade lezu ze skály po schodech až k moři kde parkují výletní lodičky, jsou tu fotky z výletu, zajímala by mě cena výletu ale tu tady nenajdu, asi je to podle ksichtu nebo národnosti.
Po chvilce přišel Martin a sedáme do lodičky s německým párem.Byla to nádhera to se nedá ani popsat, zajížděli jsme do různých jeskyněk s tyrkysovou barvou moře, okolo pláží a skal. Pán co řídil loďku byl tak úžasný, pořád do nás strkal ať se podíváme tam a pak zase tam aby nám něco neuniklo, když jsme pluli okolo nudistické pláže tak byl úplně v tranzu a šťouchl do nás ať si ty naháče vyfotíme a natočíme, tlumil se jak malej kluk. Na konci výletu, pět metrů od břehu platíme, naskočil k nám chlápek, sednul si na předek lodi a čekal až zaplatíme, asi abychom neutekliL Teď jedeme nakoupit nějaké potraviny jak jinak než mekáče do obchoďáku v Albufeiře.
Pomalu se vracíme domů, jedeme do Španělska. V 15:10 projíždíme hranice, za hranicemi je 16:10, to nám to letí . Je tu 27°C, máme ujeto kolem 4 500 km, celkem jsme v autě 61:15, je 16:50 a Sevilla 80km před námi. Sevillou jen projíždíme a míříme do Cádizu. Podle navigace jedeme do prvního kempu u Cádizu. Kemp není je zrušený, tak jedeme do druhého, ten je i dobře značený. Kemp se jmenuje Las Dunas, první kategorie, tři hvězdičky, čekám na Martina v autě až vyřídí doklady. Tak máme vjet do kempu k první závoře a tam nám pán ukáže kam můžeme postavit stan. Jede před autem na skútru mezi hrozně zastavěné místo a ukáže na jeden plácek mezi hromadou stanů. Je to strašné, to jsme ještě nikde neviděli, zlatý portugalský Orbitur. Stan stavíme vedle ještě černějších Španělů než jsou normálně, je jim asi 18 let a stan mají pouze jako feťácké doupě, muzika nechybí.SUPER,SUPER,SUPER.
3.7. Pondělí
Noc byla děsivá, asi do 4 hodin bylo stále živo. Ochranka chodila napomínat feťáky a ty pořád řvali. Vstávám v 7:45 a budím Martina, chci rychle pryč. Celý stan, auto a vyndaný stolek jsou pokrytý mrtvými muškami a pokapaný nějakou smůlou, neustále kape ze stromů které jsou všude. Kapalo to i včera večer ale to jsme nevěděli co to je, vypadá to že to co kape ze stromů zabíjí ty mušky. Ještě že jsem vařila večeři když už byla tma, protože v tom hrnci bylo asi i dost mušekL Tak místo snídaně čistíme stan, okénka u auta a rychle balíme, byl to děsný zážitek. Odjíždíme v 8:45 a za tu hrůzu platíme 17,40E. Cestou do Cádizu se stavujeme kolem 9hod. v obchoďáku pro něco k snídani a na kávu ale mají zavřeno, jak jinakL.
Tak jedeme nevyspalí a hladoví do Cádizu, v podzemních garáži parkujeme v 9:50. Cádiz nás totálně odrovnal, bordel, smrad, bobky od psů, sem tam nějaké rozšláplé. Po hodině a půl chození po tuctovém Cádizu si jedeme spravit chuť na Gibraltar. Možná se na to město musí člověk dobře vyspat, což se nám nepovedlo tak snad se sem ještě někdy podíváme, přeci jenom je to nejstarší evropské město a od roku 1820 to bylo na čas i hlavní město Španělska . Cestou na Gibraltar tankujeme 54l za 58E + už potřebná myčka za 3E. Kolem 13hod. zastavujeme u jednoho obchoďáku protože už šilháme hlady. Kupujeme pečivo, šunku, mléko, rajčata, máslo a platíme 6,70E. Jíme na parkovišti u obchoďáku , je 30°C, ojíždíme ve 13:40.
V 15 hodin projíždíme hranice na Gibraltaru, celníkovi ukazujeme pas, je to zvláštní pocit, najednou se tu mluví anglicky, benzín natankujete jen v librách (mají tu cenu i za barel). Je tu celkem rušno, pořád jsem proudí turisti, je to tu jako v Monacu, malé ale roztomilé, kocháme se a nezapomeneme vyfotit Afriku. Při výjezdu z Gibraltaru stojíme pěknou frontu na hranice, teda fronty jsou tu celkem čtyři a jeden ceník to celé řídí a postupně pouští. Celkem tu dost kontrolují kufry, asi tak každé páté, ještě že nás celník nekontroloval, to by se divil co všechno vezeme. Za hranicemi si dáváme mekáč (je všude) a kafe. Vyrážíme směrem na Málagu a tam někde najdeme kemp. V 17:12 platíme dálnici 2,65E , je 36°C. V 18:00 jsme projeli Málagu a je pořád horko, často vidíme že na kopcích hoří.
První kemp který nám ukazuje navigace samozřejmě neexistuje, jsou tam postavené nové domy. Druhý kemp jsme našli kousek od Torroxu, jmenuje se El Pino, druhá kategorie, hned platíme na jednu noc 14,70E, můžeme si postavit stan kde chceme a je tu poloprázdno. Postavili jsme stan a udělali večeři je 20:30, 29°C. Dobrou.
4.7. Úterý
Dobře jsme se vyspali, posnídali a budeme se flákat,dnes tu ještě jednu noc přespíme, jedeme na asi 1km vzdálenou pláž, cestou kupujeme kafe za 1,70E ( už nám došlo). Parkujeme zadara přímo u pláže, celý den ležíme na prázdné pláži, je nám děsný vedro a je to celkem nuda. Už se těšíme domů na zvířátka, tohle je naše první dovolená na které jsme více než týden pryč. Z pláže odjíždíme kolem 17:30 rovnou do kempu. K večeři máme kolínka s maďarem, plánujeme zítřejší trasu.
5.7. Středa
Je 7:45 a začínáme balit, už to máme celkem vychytané kdo co zabalit a kam dát. Dnes máme v plánu pohoří Sierra Nevada, horský masiv s nejnovějším národním parkem Španělska (1999), je celoročně obtížně dostupný, klikatá cesta z Granady do Sierry má nejvyšší nadmořskou výšku v Evropě. Podle průvodce si uděláme výlet autem do Las Alpujarras, tento výlet bude okruh krajinou Alpujarras na jižním úpatí pohoří Sierra Nevada. Ještě než vjedeme do hor tak tankujeme 36l za 38,70E + chlazenou vodu na pití za 1E. Projíždíme vesničkami, domky mají ploché střechy a kopce = hory jsou porostlé trávou, je to tu zvláštní, no Alpy to nejsou. Zastavujeme na různých vyhlídkách, fotíme, natáčíme.
V jedné vesničce kupujeme tři bagetky a rovnou se najíme v autě, k dobru přišly české paštiky. Výlet končíme v Granadě, tam se jdeme podívat na palác Alhambra který je v současnosti nejpřitažlivější turistickou atrakcí Španělska. Přijíždíme na parkoviště k paláci, jsou tu tři velké parkoviště a všechny narvaná, vstupné 10E/osoba, 33°C. V průvodci píšou že kvůli mimořádné popularitě Alhambry se v hlavní sezóně budeme muset vyhýbat velkým skupinám s průvodciL, tak to sedí, je tu strašných lidí různých národností, nelze přehlédnout Japonce s nataženýma rukama jak fotí, muslimky zahalené od hlavy až k patě, nechybí ani češi (jsou slyšet tak radši šeptám).
Alhambra se skládá ze čtyř částí : vojenské pevnosti Alcazaba (nejstarší část), nádherného Nazridského paláce (představuje vrcholné dílo architektury) ale tam jsme se nedostali, protože se tam chodí přesně na čas a naše návštěva by byla až za 4 hodiny, dále letního paláce Generalife a renesančního paláce Karla V. Mezi nimi je úžasná zahrada, vysoké živé ploty stříhané do různých tvarů, fontánky, a spousta kytiček Prohlídka byla náročná protože bylo strašné vedro, cestou na parkoviště jsem málem omdlela, přitom jsem se snažila hodně pít. Platíme parkovné 2,9E. Je 16:45 a míříme do Barcelony, cestou se stavujeme v Alicante pro něco k večeři, v Plusu platíme 4,50E. Jedeme domů, už se moc těšíme, ve Valencii tankujeme 53l za 61E. Za Valencií platíme dálnici 12,50E, je 22:13, kolem 23 hodiny zastavujeme na parkovišti, už se nám chce spát.
Powered by PHPFusion. Copyright © 2024 PHP Fusion Inc.
Released as free software without warranties under GNU Affero GPL v3.
Theme by PHP Fusion Inc
43,894,475 unikátních návštěv | Vygenerované za: 0.12380 sekund | Průměrně za: 0.1238 (0) sekund | Dotazy: 54 | Použitá paměť: 1.76MB/2MB
Prosím Přihlásit se nebo Registrace volit.
Členové online 0
Nejnovější člen: AttilaVenchich