Po Evropských průsmycích 2012
Milujeme krásy hor, a tomu jsme přizpůsobili letošní dovolenou. Jako vždy dva manželské páry a dvě obytná auta Fiat Ducato. Spali jsme v průsmycích a odtud podnikali tůry.
Odpoledne vyjíždíme z Ostravy směr Český Krumlov. Nejprve jedeme po dálnici D1 a když místo dálnice D1 u Vyškova začíná tankodrom, jedeme raději po okreskách. A udělali jsme dobře, provoz slabý, cesty poměrně dobré, cesta ubíhá. Pozdě večer dojíždíme do Českého Krumlova, kde jsme očekáváni u syna. Další den prohlídka města a zámku a oběd v historické hospodě Šatlava. Stále neskutečné vedro, už abychom byli v horách . Večer u známých, připravujeme grilování, ale náhle se zpustí taková průtrž, že nebylo vidět na krok a bylo po grilování. Ráno máme strach, zda vyjedeme z podmáčeného pozemku. Vše O.K. , jedeme směr Rakousko, největší ledovcová jeskyně na světě, Eisriesenwelt. Rychle na lanovku a dále směr vstup. Konečně zima. Jsme v jeskyni, teplota -2 °C, každý pátý dostáváme karbidku a svítíme si na cestu. Před námi stádo štěbetajících muslimek v lodičkách. Prostory obrovské, jen málo světla, proto průvodce sem tam jeskyni osvětlí hořčíkovými tyčinkami. Po 200 schodech to muslimkám přestalo mluvit a po 300 schodech se pro radost všech vracejí dolů. Musíme 700 schodů nahoru. Méně zdatní to vzdávají, avšak nahoře jsou ty nejkrásnější ledovcové krápníkové skvosty. Pozdě odpoledne scházíme dolů.
Nasedáme do aut a za chvíli parkujeme pod lanovkou na Dachstein. Je nás tam pár obytných aut. Ráno na lanovku a na ledovec. Nahoře na ledovci jsou nejen sjezdovky, ale také běžecké trasy. Nás však dnes zajímá cesta na nejvyšší vrchol. Zařadíme se do průvodu a jdeme. Dnes bohužel je horko, sníh roztátý, boříme se a jde se těžce. Je krásné azurové počasí, a až moc teplo. Přicházíme pod vrchol, vytahujeme lano a mačky a pozorujeme výstup na vrchol. Bohužel dnes je nás tu tolik, že možná odpoledne bychom se dostali na vrchol. Pozorujeme jak někteří to podcenili s výzbrojí a brzdí výstup. Pozorujeme taky několik pádů na ledovci. Raději si dáváme lehkou feratu a vracíme se odpoledne k lanovce, kde dnes vyhrávají bavorské dechovky. Sjíždíme dolů a pod lanovkou se střídá dechovka za dechovkou, aspoň při jídle máme hudbu.
Po jídle a odpočinku odjíždíme a nabíráme směr Švýcarsko. Ještě na placené cestě ukazujeme lístky na lanovku, tím je cesta zdarma. Večer stojíme pod lanovkou na Kützbühl, kde na krásném parkovišti přespáváme. Ráno hřibová vaječina ještě z českých kuřátek, které jsme koupili od trhovkyně u hranic a pak směr překrásný průsmyk pod Silvrettou ve výšce 2000 metrů. Máme čas, dáváme si malou procházku kolem jezera. Stojíme na neznačeném STP, kde je jen horská voda. V noci jen 7°C a ráno úžasné scenérie hor. Pak to zatáhla mlha a konec. Dnes jedeme do Vaduzu, hlavního města Lichinštejnska. Celý stát má míň obyvatel než Opava a hlavní město má jen 5000 obyvatel. Prohlížíme si město, kde na každém kroku je vidět, kde jsou peníze, kde je nejbohatší zastoupení firem. Ani trochu nás to neokouzlilo. Pokračujeme směr Švýcarsko, průsmyk San Gottardo. Krásná cesta a za chvíli jsme opět ve výšce 2000 metrů u jezera. Pozorujeme, co to tady jsou za stavby! Tady jsou navrtané odtahové šachty pro nejdelší tunel, který je pod námi. Večer přijede německé obytné auto a manželé vytáhnou 4. metrové alpské rohy a začnou na ně troubit. I ti svišti se schovali a my bydlíkáři posloucháme. I druhý den trubači nezahálejí a v 7 hodin ráno troubí budíček ! Pak se dovídáme, že v Bavorsku je to běžné !
Dnes projíždíme malebnou horskou krajinou směr průsmyk San Bernardino. Dojíždíme nahoru a nahoře jen malá, stará budova sanatoria. Je to divné, tak blízko Svatého Mořice. No zklamalo nás to. Dáváme krátkou turu kolem jezera. Pak po mnoha serpentýnách sjíždíme do Svatého Mořice, kde kdys se schovával podnikatel Pitr v přepychovém hotelu Kempinski. Tady jsme už jednou byli, tady je to moc krásné ! Provádíme pomalou prohlídkovou jízdu a točíme směr Itálie. Stojíme v průsmyku Bernina, kde je nádherně vidět ledovec Bernina. Hora Piz Bernina má totiž 4000 metrů. Při zastávce zjišťujeme, že Jirkovi z motoru kape olej. Hladina oleje na minimum, ale nelze nalézti, kde to utíká. Dolíváme olej a po důkladné prohlídce zjišťujeme, že to teče z trubky pro mazání turba. Trubka je sama o sobě nepřístupná a běžně dostupnými klíči nic nesvedeme. Sjíždíme do Italského Tirana a večer hledáme servis. Nacházíme u cesty servis IVECO, parkujeme a jdeme spát. Je v nás malá dušička, jak to ráno dopadne. Ráno se nás ujímá velice sympatický a zručný mechanik a za půl hodiny je trubka vytažená, bohužel je prasklá. V počítači náhradních dílů zjišťuje, že se bohužel už nedodává. A tak zručný mechanik trubku opatrně svařuje tak dlouho, dokud není prasklina zavařená. Pak trubku předává jinému mechanikovi a tomu montáž trvá hodinu a půl. A cena ? Myslíme si, že přijatelná, 80 €
Pokračujeme dál, průsmyk Tonale. Tady je vidět, že Italové se od Vietnamců teprve učí, v průsmyku pravé vietnamské zboží s italským prodavačem. Ceny bohužel s italskou s přirážkou. Až to Vietnamci zjistí, Italové mají po kšeftě. Dnes vařím já, a mám inspiraci, vietnamské nudle s masem. Po nezbytné siestě jedeme směr Madona di Campiglio. Věděli jsme že to je také nobl horské středisko, ale až tak moc, to jsme netušili. S golfovým hřištěm ve výšce 2000 metrů jsme nepočítali a my golfové hole nechali doma ! Vlastně tady ani nešlo zaparkovat, museli jsme popojet pár kilometrů ke klášteru !
Poslední noc v chladných výšinách s motóním deštěm. Ráno sjíždíme k jezeru Lago di Garda. Dojíždíme do vesničky Malcesine, kde je jedno z pár parkovišť, kde může stát obytné auto. Slunce pere jako Slovák cepem a rychle do vody ! Všichni se na nás koukají, neboť voda má asi 20°C, nic naplat, když už jsme tady ! A tak celý den relaxujeme. Večer zajedeme na STP do Gardy, kde je možno udělat celkový servis. Večer na Stellplatzu koukáme jak se všichni se převlíkají do nobl šatů a jdou prožít noc do restaurací ! My, neznalí poměrů sedíme u vína a českého rumu. Ráno v 7 hodin vstáváme, děláme servis a v 8 hodin odjíždíme. Jsme jediní, všichni spí ! Jedeme opět k jezeru, dnes je o hodně teplejší voda, ale zato nesvítí sluníčko.
Když nás to přestalo po obědě bavit, tak nasedáme do aut a směr Dolomity, průsmyk passo Pordoi. K večeru dojíždíme do průsmyku, kde také parkujeme a nocujeme. Večerní koukání na meteosat, ale moc hezké počasí na zítřek nenabízí. Ráno vstáváme do velké mlhy, není vidět na krok. Chvíli čekáme, trochu se to rozfoukává, tak jdeme na lanovku a pak chceme vystoupit na Piz Boe. Vyjedeme nahoru, je vidět na pár kroků, ale cestu znám, tak beru naše dvě ženy a za silného větru jdeme nahoru. Jirka nás bude jistit ze základního tábora restaurace. Cestou musím několik krát hledat špatně značenou cestu. Mlze jsem trochu rád, neboť pod vrcholem je pár maličkých ferat a ženské to aspoň neuvidí. Pod vrcholem jsme se setkali se slovenskou skupinou a za chvíli jsme společně na vrcholu. Příště musím vzít více rumu, jak říkali Slováci, rumem nic nezkazíš ! Našim ženským se na vrcholu nejvíce líbila vzdušná kadibudka pod chatou. Vrchol byl nezajímavý. Čekáme na vyjasnění a stále nic. Rychle se vracíme zpět. Teprve u lanovky se trochu rozjasnilo a je vidět, kde jsme byli.
Zvedá se velice prudký vítr a máme strach, zda bude jezdit lanovka. Chvíli čekáme a pak se, s mírným houpáním rozjíždí dolů dolu. Z hladu se nám už přetáčejí panenky, tak rychle nějakou kalorickou bombu ! Na to je nejlepší guláš ! Navečer jedeme na passo Fedai, na parkoviště u lago del Fedai. Zajdeme ještě na zmrzlinu v místní stylové chatě, odkud nás vyhání silný déšť. Celou noc hustě pršelo, místy kroupy.
Ráno jak vymetené, krásné počasí, jdeme dělat výstup na Marmoládu. Nejprve jedeme úžasnou lanovkou, která je pro dva ve stoje. Dojíždíme k chatě Pian a pak nahoru k ledovci. Je tady spousta lidí před i za námi, všichni chtějí nahoru. Jirka jako vždy zaujal pozici čekajícího a prochází se kolem chaty a kontroluje kvalitu čepovaných nápojů. My stoupáme na ledovec. Tady nasazujeme mačky, navazujeme se a stoupáme na centrální ledovec. Asi po sto metrech se rychle přiřítil bezvýznamný mrak a začala obrovská bouřka. Blesky křižovaly kolem nás, hromy následovaly a začalo krupobití. Najednou všichni turisté leželi na ledovci a mezi přestávkami blesků utíkali dolů se schovat ! Oblečení jsme byli dobře, ale proti kroupám a bleskům jsme nic neměli. Dávám batoh na hlavu, abych zmírnil bolest padajících krup. Místy člověk neví, co dřív, jestli zalehnout, před blesky, nebo utíkat rychle dolů. Šťastně jsme doběhli do chaty, kde už byla hlava na hlavě. Tam jsme přečkali dvě hodiny a na výstup už jsme neměli ani pomýšlení. Po ledovci tekla kroupová řeka a my jedeme dolů. Po odpočinku a českém obědě, pokračujeme na stellplatz do Araby. Je to krásná romantická vesnička, prý s překrásným lyžováním, my tady zítra uděláme servis a pojedeme dál. Mají tady dokonce správně pověšenou českou vlajku ! Jdeme do místní úžasné pekárny, kde to vypadá že jí naše ženy vykoupí ! Takové tam byly dobroty.
Ráno za svitu sluníčka a modré oblohy děláme servis a pokračujeme přes passo di Campolongo směr passo di Falzarego. Obloha azuro, tak se rychle oblékáme a jdeme na Lagazuoi. Za hodinku a půl jsme nahoře, kocháme se pohledy na okolní štíty, hlavně na Tofanu di Rozes, kde jsme byli posledně a dnes je pokryta sněhem. Tam by se dnes nešlo dobře. Po dokochání a nezbytných fotografiích si jdeme prohlídnout komplex tunelů, střílen a ubytovacích prostor z 1. světové války. Co to bylo za úsilí zde natahat tolik zbraní a ještě nesmyslně válčit. Po sejíti dolů a zjištění meteorologické situace, kde hlásí 3 dny azuro, pokračujeme na Tre Cime. Projíždíme Cortinou, ale nezastavujeme, toto snobské město nemusíme. Přes Monte Cristalo a Misurinu jsme na mýtnici kde platíme 33 € a jedeme nahoru. Konečně opět v oblacích , jsme ve výšce 2320 m, to se bude dobře spát ! Večer ještě vypouštíme teplovzdušný balón alias létající přání a po dobrém víně jdeme spát.
Ráno na obloze vymeteno, balíme a děláme okruh kolem tří hrotů k chatě A. Locatelli a zpět. Po cestě potkáváme mnoho turistů, hlavně hlučných Italů, vybavených včera v obchodě. Dnes by chtěli slésti s dětmi ty největší vrcholy za velkého křiku a lamentování ! Pak se na feratě zastaví a nejde to ani nahoru, ani dolů. No a nezklamali nás Japonci, ještě nebylo místo, kde bychom je nepotkali ! Večer utrmácení se vracíme zpět. Ráno vyrážíme na poslední místo naší cesty, Tarvisio a oblast Julských Alp. Opatrně sjíždíme z Tre Cime na dvojku po velice prudké cestě do Misuriny a směr Tarvisio. Odpoledne dojíždíme do horského městečka Tarvisia, kde si děvčata neodpustí místní trh s oblečením. My doplňujeme zásoby italského šampaňského. No nekup to, celý balík za 8 € Pak v poklidu dojíždíme k našemu oblíbenému místu u jezera Lago del Predil. Malebné místo schované v lůně hor u jezera se studenou vodou. Měříme teplotu vody, má 18 °C Je to na tři tempa ve vodě a zpět. Na svazích u jezera pozorujeme ofouklé ušaté myši, jak kradou lidem potraviny. Večer přijel na parking italský manželský pár ve WV T4, kochali se přírodou a při tom si zabouchli auto. Stále běhali okolo, mysleli jsme si, že je to nějaká hra, a až za hodinu nám to řekli. Drát v autě máme vždy, tak za chvíli to měli otevřený. Dostali jsme po láhvi výborného vina, a to dnes jsme chtěli prohibovat. Ráno pod mrakem, mlhy, takže místo výjezdu na Sella Nevea a túry odjíždíme domů. Směr Vídeň. Večer dojíždíme do Vídně, kde se zastavujeme do jedné oblíbené vídeňské restaurace na vídeňský řízek a hranolky. Když jsme vešli do restaurace, tak se spustil obrovský liják. Večer vyjíždíme z Vídně a noc přečkáváme před obchodem pro karavany. Ráno dokupujme různé náhradní díly a věci do obytky.
Ceny stejné jak u nás, možná nižší, ale tady to člověk vše vidí. A jedeme směr Česko. Když jsme přejeli hranici a u prvního stánku nám nabízeli broskve za 100 Kč, tak už jsme věděli, že jsme opravdu doma v česku a dovolená definitivně končí ! Ještě přejet kousek tankodromu D1 a jsme doma v Ostravě. Ahoj hory.
Powered by PHPFusion. Copyright © 2024 PHP Fusion Inc.
Released as free software without warranties under GNU Affero GPL v3.
Theme by PHP Fusion Inc
44,375,538 unikátních návštěv | Vygenerované za: 0.14644 sekund | Průměrně za: 0.14644 (0) sekund | Dotazy: 56 | Použitá paměť: 1.64MB/2MB
Prosím Přihlásit se nebo Registrace volit.
Členové online 0
Nejnovější člen: PetrHermi