Spojlere střešní, povstaň hrdě ze zapomnění!
Při jízdě se spojlerem je znatelné snížení jízdního odporu, při jízdě po rovině mi připadá, jako bych řídil auto sólo. Spojler velmi pomůže, když se jede trvale proti silnému větru, nižší účinek je, když je boční vítr, ruší samozřejmě obtékání vzduchu okolo soupravy.
Střešní spojler, který si můžete prohlédnout na přiložených obrázcích za celou dobu jeho užívání prodělal několik změn a úprav.
Byl zakoupen před karavanistickou sezonou v roce 1985 v Praze 1 v Žitné ulici č. 3, kde mělo krámek výrobní družstvo DISK Říčany.
Několik změn prodělal rám spojleru, sloužící k připevnění na vozidlo. Původně byl zakoupen pro montáž na Škodu 100, na okapní žlábek střechy, pak jsem jej podobným způsobem upevňoval na stodvacítku, až se zakoupením Formana, který má pevné lyžiny - hagusy, rovněž tak Ford Mondeo BNP (kombi) RFN (přeplňovaný diesel 1753 ccm), tak tam
upevňovací system je diametrálně změněn. Na obrázcích je samozřejmě až ta poslední verze, neboť jej používám i nyní, kdy tahám TEC 500, který má alespoň trochu šikmou čelní stěnu.
Původně byl ale zakoupen pro tahání obyt. přívěsu vlastní výroby, tedy přímo mnou, kde čelní stěna je naopak přikloněna do směru jízdy. Na to jsem přišel naprosto nepochybně, když jsme jeli hned po otypování s nově přidělenou SPZ okusit první pobyt v r. 1984 v ATC Přehrada v Mostkovicích (Plumlovská přehrada, 25 km), a všichni, co stáli frontu u recepce se nesmáli jen pitoresknímu tvaru přívěsu, ale i dílem proto, že po vypnutí zapalování a vystoupení z "vozu" motor běžel dál pět minut jako motor detonační, a ne zážehový. Pozn: Fotografie jsou v profilu, více o prvním přivítání v kempu v čl. Jak jsem se stal karavanistou.
Při konstruování upevnění na hagusy jsem si vytkl jednoduchou montáž s nejmenším počtem kroků upevňování, bez nářadí, spolehlivost upevnění a aerodynamickou čistotu, tj aby nikde nic navíc netrčelo.
Na obrázcích 1 - 3 je vidět konstrukční provedení upevňovacího rámu, na obr. č.4 je způsob upevnění. Vidlice na obou stranách rámu přesně zapadnou mezi hagusy s malou vůlí, když je vidlice svisle, a to je tehdy, když spojler je zakloněn dozadu.V této poloze se nasazuje vyosen z podélné roviny (trochu šikmo přes střechu), je možno jím pak pohybovat podélně vpřed a vzad, umísťuje se samozřejmě co nejvíc dozadu. V požadované poloze se překlopí dopředu do funkční polohy a vidlice, obložené plastovou hadičkou (ocel prům. 10) sevřou podélník hagusu a ještě zbude cca 10° úhel vpředu na trubce na dotažení a v této poloze se trubka s lůžkem na podélník aretuje. Původně jsem to dělal šňůrkana do botů, delšíma, několikanásobný úvaz, protože třeba jachtaři všechno knutlujou šňůrkama, a lankama z konopí (teď PES) a nikdy se to neodváže. Později jsem přešel na kožené řemínky, obojky pro pejsky délky 40 cm, jsou na obrázku. Je to rychlejší. Nikdy jsem nezaznamenal po příjezdu na místo, že by se upevnění povolilo.
Při jízdě se spojlerem je znatelné snížení jízdního odporu, při jízdě po rovině mi připadá, jako bych řídil auto sólo. Spojler velmi pomůže, když se jede trvale proti silnému větru, nižší účinek je, když je boční vítr, ruší samozřejmě obtékání vzduchu okolo soupravy. U přívěsu KAPR byly horní hrana spojleru a horní hrana přívěsu od sebe vzdáleny asi 80 cm, tam byl účinek nepochybně největší, a bez spojleru také největší.
Dotazy zodpovím, když, tak veřejně, nebo SZ.
Všechny zdraví Pepa Doskočil z Tróbek.
Prosím Přihlásit se nebo Registrace volit.