Nerad, ale vzhledem ke spoustě pravd, polopravd a vysloveně škodlivých nesmyslů musím něco k úvodnímu článku dodat. Kompletní vyjádření by zabralo minimálně stejný prostor, proto jen to nejmarkantnější
K principu a vlastnostem - základní dělení podle funkce - trakční(dodávají menší proudy po delší dobu a snáší hlubší vybití, nicméně pod 20% radši ne, nesnáší velké nabíjecí proudy, doporučeno I - nabíjení s ukončením)
Startovací - velké proudy, pro startování, U - nabíjení, u posledních modelů řízeno v autě procesorem
Pro všechny typy olověných aku platí - cyklické nabíjení - vypnutí při 14,4V, trvalé nabíjení 13,6 - 13,8V Desetinky voltů se mohou u různých výrobců měnit podle příměsí - stříbro, vápník apod., nicméně z principu elektrochemických dějů se to nedá změnit, max v mrazu lze zvýšit pro 100%ní nabití na 14,7 .
Vlastnosti nelze jednoduše popsat že Aku škodí teplo, na některých typech neudržíte ruku a je to OK atd
K poslednímu odstavci - akumulátory trpí samovybíjením, u některých typů je vyšší, u některých menší a u některých takřka nulové - mám v motocyklu aku které stálo 3x co doporučované, ale pokles kapacity je 10% za rok.... Tzn nesvětší jim nenabitý/vybitý stav, o důsledcích dále
Nabíječky
chlazení - normální člověk postupuje podle návodu výrobce, takže tento stav je nemyslitelný. Pokud po delším startování naběhne motor, je nabíjecí proud řádově v první chvíli podle stavu nabití a vnitřního odporu aku desítky až stovky ampér, snižuje se velmi rychle, nicméně, zahřeje se spíš ten alternátor, aku má malý vnitřní odpor.
Pro nabíjení hermetických aku, gelových baterií, a baterií s elektrolytem ve skleněném rouně se musí používat nabíječky s automatickým vypnutím, jakmile vzroste napětí nad 14,4-14,8V začíná plynování, což je pro zapouzdřené aku konečná, pokud máte dolévací aku, není to tak zásadní, stačí hlídat hladina elektrolytu.
Tvrzení, že pulzní nabíječkou lze nabít akumulátor rychleji je polopravda a k pochopení stačí fyzika střední školy. Náboj akumulátoru který do něj musíme dostat je pořád stejný, rozdíly jsou malé, důležitý je výkon zdroje - 100Ah akumulátor bych měl nabíjet 10 A 10hodin, nabíjení má účinnost cca 90%, tzn, po 11cti hodinách by měl být aku nabitý, vzhledem k charakteristice aku se tento průběh proudu nedá udržet, nicméně platí, že do půllitru nenaleješ litr ani náhodou.
K zázrakům nedochází, nicméně pulzní nabíjení je šetrné a procesor má čas kontrolovat jeho průběh - u těch lepších nabíječek.
Ekonomika
dnes je většina nabíječek pulzních - pulzní je i jednocestně usměrněné síťové napětí. důležité je vypnutí nabíječky při dosažení konečného napětí, stavebnice odpojovače stojí cca 110 Kč a lze připojit takřka ke každé nabíječce z let minulých.
Za svůj brožovaný život jsem neviděl přehřátý akumulátor, pokud se správně dobíjel
Samovybíjení
Desky jsou vyrobeny nalisováním olověného prachu do mřížky Ten se stárnutím uvolňuje zejména u kladných elektrod, hnědý kysličník olova padá na dno a pokud kaly dosáhnou spodní úrovně desek, samovybíjení se rychle zvětšuje. Na záporných deskách se u vybitých aku vylučují sírany olova, snižují aktivní plochu desek a tím startovací/maximální proud a kapacitu
Jogery jsou vhodné pouze pro některé typy aku, obecně platí že aku má spočítanou životnost na určitý počet cyklů a použitím tohoto zařízení ji snižuji. Nabíječky pomalé - tzv konzervátory - dodávají energii, která se ztrácí samovybíjením, obecně stačí malý zdroj na 13,4 - 13,6V, který přes zimu připojím
Další pasáže nebudu komentovat, proč ne.
Elektrolyt
Desky s chemickými sloučeninami, - viz výše. Chemické sloučeniny olova vznikají až při nabíjení/ formování ve výrobě, nikdo je nenanáší. Akumulátory s tekutým elektrolytem - pokud je nikdo nepřebije a neodfouknou si, neprodukují nic - tedy zapouzdřené. Jediný akumulátor, který jsem viděl roztržený byl na vojně, když opilý vojím dělal se 200Ah akumulátorem blesky a spojil ho nakrátko. Při startování s akumulátorem který je do auta určen se nikdo bát nemusí.
Nabíjení - dobíjení
Pokud zcela vybijete aku, je nutné jej do určitého času - dle konstrukce a složení desek nabít, podle typu se jedná o desítky hodin až desítky až stovky dnů, nicméně vybití bez následného nabití snižuje životnost aku. Např. u motocyklové baterie s elektrolytem v rounu jsou to desítky hodin, u mojí gelovky desítky až stovky dnů, ale stojí asi 3x tolik..
uvedená napětí - viz výše, to co je uvedeno je zavádějící a polopravdivé.
Gelový aku
No, gel je tam zejména proto, aby při porušení nevytekla kyselina, je pravda že je citlivý na přebití .- viz výše, viděl jsem krásně nafouknuté gelovky. Obecně dodávaly menší proudy, pokud je elektrolyt tekutý, je vnitřní odpor aku menší, ale jsou i startovací gelovky, mají ale nižší životnost - např v ultralightech.
Tvrzení že jsou při stejné kapacitě menší je nesmysl, mám v GSu nyní gelový18Ah a dřívější s tekutým elektrolytem měl 22Ah, nebavím se o speciálních aplikacích.
Nouzové nabíjení gelovek a všech zapouzdřených akumulátorů
Až je aku teplý, je po boji. Tyto aku můžete klidně nabíjet obyčejnou nabíječkou , pokud nastavíte proud na doporučený, nebo i násobný, tzn např 40Ah baterii můžete klidně nabíjet 20A , ale za předpokladu, že připojíte voltmetr v ceně cca 50Kč a ohlídáte napětí - nad 14V vypnete nabíječku a fertig. Suplujete tím procesor.
Sulfatace
Autor si plete pojem a průjem. Sulfatace nastává zejména při skladování vybitého aku kdy kyselina reaguje s olovem na sírana tvoří krystaly, které se bez zvl postupu nerozpustí). Rychlá smrt je jiná věc - nastává tím rychleji, čím je výroba aku levnější (Nehovořím o nákupní ceně), kladná elektroda se prostě rozpadne, PbO2 zkratuje články apod.
Desulfatace - elektrická
Optimate není jedinou nabíječkou. K režimu desulfatace dochází, když velkým pulzem nabijete a cca 5-10%ním vybijete a tak pořád dokola třeba několik dní. Stačí na to jednocestné usměrnění 5A trafo, paralelně k aku 5W žárovka a desulfatujete, jen je třeba ohlídat uváděná napětí. Skutečně to funguje, ale jen u do určitého stupně sulfatace (velké krystaly síranu olovnatého už nezvládne nic), u aku s tekutým elektrolytem, pokud se desky nerozpadly, vyzkoušeno. U gelovek a zapouzdřených baterií nee, nebo málo.
Desulfatace chemická
Funguje, vyzkoušen ruský přípravek u aku, který otočil motorem jenom jednou. Po kůře a formování fungoval u nového majitele ještě 2 roky, možná déle. Švýcarský výrobce nabízel něco podobného, i tam zlepšení stavu nastalo, ne tak rasantní, asi byl ekologičtější.
Nabíjení starých aku - není to tak jednoduché, můžete mít sebesilnější nabíječku - pokud je automatická, proud závisí pouze na vnitřním odporu aku, pokud zvýšíte u neregulované nabíječky napětí na třeba 18V, pak tam proudy tečou, ale to pak může stříkat ta kyselina. Pravda je, že čím pomaleji nabíjím, tím delší je život aku.
Mám 3 lidlovky, které slouží k plné spokojenosti - 3,8A je na doma dost. Pak Einhel 10A s doplněnou automatikou za 100Kč a žádný aku jsem ani sobě ani nikomu jinému nezničil. Samozřejmě automatický Bosh s různými režimy je pro servis lepší.
Na závěr - pokud máte spojené baterie v obytňáku, nepoužívejte energii ze startovacího aku, ten je na rozdíl od trakčního vůči vybití málo odolný. Pokud jezdíte v zimě, je aku v teple - nad nulou výhra.
U pořízeného obytňáku zkoumám možnost LIFEPO4, vysoká kapacita, možnost při vysoké životnosti vybíjet na 5% kapacity.
Autor nechť promine. Možná jsem se i já pro názornost dopustil drobných nepřesností, ale některé věci byly poněkud zavádějící, takže jsem neodolal.....Ne všechno co je na netu je 100%ní, pokud se někdo zajímá, fy EXIDE má na webu hezky zpracované povídání o aku.