Ahoj, v podstatě ano, i když bych raději volil diodu 25 A - 25 A bohatě stačí, takový proud tam nikdy nepoteče, a i kdyby, tak dioda snese krátkodobě přetížení, zvláště, když bude připevněna na nějakém, i třeba jednoduchém chladiči. Poněkud ošementnější je to s napětím, které v závěrném směru snese. Napětí 230 V je
efektivní hodnota, je to geometrický průměr (ne aritmetický!) průběhu jedné půlvlny sinusovky, ale skutečné napěťové špičky jednotlivých půlvln, jak kladných, tak záporných dosahují až k těm 400V, takže tam hrozí proražení diody vysokým (relativně) napětím. Já jsem použil diodový můstek 25 A/1000 V (tak zv. Grätzovo zapojení), ale zapojil jsem jej jednocestně, to je tak, aby nepřevracel zápornou část sinusovky na kladnou a skutečně ořezával půlku proudu. Zapojí se to následovně, lepší by byl obrázek toho zapojení Grätze jednosměrně, ale je k vidění v mém článku o desulfataci akumulátorů. Ale uvedu to zde: Usměrňovač má čtyři vývody, na dvou je značka ~, jsou v protilehlých rozích (té "kostky"
, a v druhých protilehlých rozích je + a - .
Pro jednocestné zapojení se obě svorky ~ propojí, na ně (na obě!) se přivede přívod od pojistky (jističe), tedy fáze, a odvod bude jen z jedné svorky, buď +, nebo - , to je jedno, do topné spirály na jednu svorku.
Na druhou svorku spirály se zapojí pracovní nulák. Tento usměrňovač stál 60 Kč. Je vidět i s chladičem v mé fotog. ....měření zásobní vody. A pokud tento usměrňovač překlenu odpovídajícím vypínačem (16 A), tak když bude vypínač vypnutý, tak top. těleso běží na poloviční výkon, při zapnutí se usměrňovač vyřadí (vyzkratuje) a spirála běží na plný výkon. Všechny moje příspěvky i články píšu "z patra", někdy se vloudí šotek, nebo něco nedostatečně vysvětlím, tedy: Čekám další dotazy. Čáo, Pepa r. a v.