Citovat
Raději se zařadím do řad normálních lidí se zdravím úsudkem(dle tebe"nevěřících Tomášů"),než podléhat mnoha fobiím o kterých zde píšeš.Je to úsměvné. :)
Nevysává tě také televizor jako ve filmu Akumulátor od Svěráka.
Nechtěl jsem reagovat, protože tahle oboustranně, jednoduše pojatá, pavlačová forma mě ničím nepřitahuje, ale když dojde na "řazení se do normálnosti" tak mě to úplně chladným nikdy u ničeho nenechá a těch pár žbleptů si prostě neodpustím.
Co to je normální člověk ? Člověk řízený normou nastavenou civilizačním procesem, definovaný "lidskou" etikou (ptáčkovi pomoz, kuře sněz) a programovaný médii (dobrovolně zakoupenými a tedy bytostně žádoucími) ?
Je přeci nad jakoukoliv pochybnost, že vše co se řídit dá je řízené a co není, na tom se ve dne v noci usilovně pracuje aby bylo. Je v podstatě jedno kolik obětí a financí tomu padne a v jaké situaci se nalézá zbytek společnosti či planety. Je to dáno z podstaty smyslu života člověka - ovlivňovat, míti moc a stát se ve vztahu k okolnímu světu a dění nadřazeným. Z nadřazenosti mít posléze společenský, politický nebo finanční profit který je generátor štěstí toho daného jednotlivce i určité užší množiny společnosti.
Fobie se z určitých věcí stává proto, že ve spoustě věcí je téměř nemožné klasickými prostředky jedince přijít na pravou podstatu věci. Nikdy nic není tak jednoznačné a nemá jednoduché řešení k vyslovení jasného a nezpochybnitelného závěru. Aneb jak se v tajných službách s pobavením říká, to, že je někdo paranoidní neznamená, že skutečně není sledován a to je myslím naprosto dostačující impuls k všeobecnému zamyšlení o čemkoliv spojeného s lidským životem.
Jakýkoliv lidé hlásající něco, co není v souladu s dobovým myšlením, kdy jsou tedy v rozporu se zařaditelností do "normálního" vidění světa, byli, jsou a budou vždy terčem posměchu a nepochopení. Většinou "dojedou" na slabé až zprofanované vstupní argumenty a vyvolají spíše nepochopení a úsměv (v neposlední řadě i útoky) než hlubší zamyšlení a hledání případných důvodných souvislostí.
Drobné zamyšlení by stačilo například při hlubším zajímání se o život a práci Nikola Tesly, věřím, že mnohým, kteří znají jen jeho jméno, by to přineslo naprosto nevšední zážitek a zároveň i trochu útěk od současných "pseudostarostí". Navíc vhodně spojeným s
cestováním, jeho rodný dům i muzeum leží ve vzdálenostně dostupném Smiljanu poblíž chorvatského Gospiče.