RUSKO - NORSKO 2016
Zažijeme další poměrně vypjatou situací,kdy jsem podcenil tankování a dojel k pumpě patrně pouze na naftové výpary. K pumpě dojíždíme v podvečer a tak za 90 Rb parkujeme v sousedství
na slušném odpočívadle, včetně vody. Pokouším se po několikáté zakoupit automapu , kde by byla trasa na Murmansk, ale bezvýsledně.Neumím si vysvětlit, proč?
Další den po krátké odbočce do malého městečka Segeza,kde kupujeme chleba a několik drobností, platíme kartou a jsme velmi mile překvapeni obsluhou, která nám přeje šťastnou cestu. Kolem poledne vyrážíme do dnešního cíle, kterým je přístav Kem.Výchozí bod na Solovětské ostrovy.
10/6 - 12/7 2016
Delší dobu připravovanou cestu jsem avizoval na stránkách Karavan 24,kdy projevila zájem ještě jedna posádka z Plzně, která posléze ze zdravotních důvodů cestu odřekla. Na našem rozhodnutí to nic nezměnilo,pouze poněkud pozměnilo termín odjezdu ,protože jsme již měli vyřízena víza
s termínem vstupu do Ruska na 20/6.Doma jsme se nějak nemohli dohodnout, kdy vyrazíme,takže jsem do plánu cesty vsunul ještě sousední Polsko a s průpovídkou kdo nesedí, nejede, jsme vyrazili vstříc dobrodružství v pátek 10/6.Ve,, zkratce“ se pokusím popsat trasu a zážitky na cestě.
Polsko jsme začali návštěvou Czenstochowe, prohlídkou bývalé pevnosti a chrámu na Jasné Hoře.
Spousta lidí ,zajímavý komplex,snad poněkud podobný Krakowu,v dané chvíli připravovaný na návštěvu papeže. Následuje Plock , kde přespíme na navigaci řeky Wisly.Krátká prohlídka města
a pokračujeme do dalšího bodu cesty a tou je křižácký hrad Malbork. Myslím, že stojí za to, ho vidět. Zůstáváme na noc na blízkém parkovišti pod věží. Po ránu , v blízkém krámku čerstvé pečivo,snídaně a v poklidu vyrážíme směr Elblag a dále do města Frombork,spojeného se jménem Koperníka.To jsme se již ocitli na pobřeží Baltu.Dostali jsme chuť na čerstvou rybu,ale candát ani nebyl tak dobrý, jak byl drahý.Dalším postupným cílem cesty bylo Hitlerovo Vlčí doupě,
do kterého jsme dojeli přes Branevo - Ketrzyn /partnerské město s našima Zlatýma Horama/.
Vzhledem k tomu,že dojíždíme v podvečer,volíme noc v kempu. Nazvali jsme ho kempem duchů.Přestože již byla sezóna, tak jsme byli v oploceném prostoru sami,než ještě později dorazili dva motorkáři z Německa. K dispozici byla voda a sprcha v budově chatrného hotelu. Opravdu kemp nic moc,ale zato velmi klidný.Dopoledne asi hodinová procházka komplexem bunkru a opevnění /betonová monstrózni torza/. Jelikož mi nedělá problém rozumět polštině, přidali jsme se k výpravě polských studentů, doprovázených průvodcem. Po krátké době jsme byli vyzváni, ať skupinu opustíme, protože jsme si nic nezaplatili. Respektujeme vyzvání,ono ani nic jiného nezbývá a dokončujeme prohlídku samostatně.Máme dost času a tak za doprovodu ochotného Poláka zaparkujeme asi 10 km od kempu u pěkného jezera s velmi čistou vodou.Dáme kávu a pivo,kus řeči a strávíme další pohodový den naší cesty.Nazítří ráno je poněkud zachmuřené a tak raději opouštíme jezero,protože za deště by mohl být výjezd možná poněkud náročnější.Dalším postupným cílem jsou Mazury,konkrétně Mikolajki. Jedeme přes Ketrtzyn – Rýn. Manželce alespoň letmo, za nepěkného, deštivého počasí, ukazuji moje dříve oblíbené místo,kam jsem zajížděl s plachetnicí Pirát.Plachetnice již není,daroval jsem ji ostravským skautům , a tak zůstaly jen vzpomínky.Za deště opouštíme oblast Mazur a v podvečer dojíždíme do města Suwalki,kde
v Kauflandu doplňujeme zásoby.Naše snaha o najití příhodného zaparkování vyšla naprázdno a tak volíme přejezd hranic a cca po 10 km na velkém kamionovém parkovišti přespíme.
Litva 15/6 Lotyšsko 16/6
Náš pobyt v Litvě byl opravdu symbolický. V plánu byla prohlídka Rigy, ale vytipované parkování u obchodního centra nevyšlo, prostě a jednoduše se současnými vymoženostmi techniky nejsem zrovna kamarád. Průjezd centrem Rigy a výjezd byl celkem náročný, místy až pro nás nesjízdný.
Po přejezdu hranic do Lotyšska sm.Valga, zaparkujeme cca po 20km na parkovišti u větší restaurace a čerpadla . Po souhlasu obsluhy restaurace , nocujeme. Počasí nic moc,velmi časté přeháňky,jen málo sluníčka.Ráno pokračujeme po dálnici sm.Valga do Estonska.
Estonsko 17/6 - 20/6
Naším dalším postupným cílem při plánování trasy bylo Čudské jezero. Trasa vedla přes Tartu
na Koosa k pobřeží jezera,kolem kterého hledáme nějaké vhodné místo k zastavení.Typické polorozpadlé vesničky,s ojedinělými upravenými domy,jezero zarostlé rákosem, s úzkými, udržovanými kanály pro rybáře,k tomu stále deštivé počasí,prostě nic moc.Nakonec najdeme malou upravenou pláž u vesnice Nina,kde pozdě odpoledne končíme.
Vzhledem k tomu, že můžeme do Ruska až v pondělí 20/6 , chtěli jsme strávit dva dny u jezera
a do Narvy přijet až v pondělí. Ráno jsme kousek popojeli a našli jsme si pěkné parkování, včetně pláže a vyhlídkové věže v Kallaste. Celý den foukal velmi silný vítr, takže byly velké vlny, proložené dešťovými přeháňkami. Další den žádná změna, takže měníme program a přejíždíme
přes Kauks do Narvy. Vytipovaný STPL na pobřeží zálivu se nám moc nezamlouval a tak večer končíme na velkém parkovišti za OD Maxim, kde v poklidu nocujeme. Parkoviště je kousek od hraničního přechodu. Večer si ještě jdeme prohlédnout příjezd k přechodu a těšíme se na „balšoje Rusko.To ještě netušíme,co nás zítra čeká.
Narva 20/6.2016
Den, na který budeme dlouho vzpomínat. Probouzím se po klidné noci ve 2.45 do plného azura,vstáváme v 4.45 a to je slunce již nad obzorem.V poklidu snídáme,balíme a v 6 .00 vyrážíme k přechodu.Najíždím do prázdného prostoru a čekám , až se otevře brána celnice. Omyl!
Přichází vojáček/možná celník/ a vysvětluje mi na podávaném letáku, že se musíme nejdříve zaregistrovat,což se provádí na opačném konci města ,které není úplně malé.Ještě ,že celkem slušně vládnu ruštinou.Pokusím se nastavit cíl cesty do navigace se souřadnicemi,ale končím cca 500 m
u soukromých garáží.Po kratší době konečně nacházím obrovské parkoviště,kde mi při vjezdu kontrolují pasy a doklady k vozidlu.Po zaplacení 4.5 EUR a po upozornění na velkou světelnou tabuli,kde by se měla objevit naše SPZ/to bylo asi 7.15/ mezi 11 – 12 hod . budu odbaven.
Mezitím se plocha parkoviště zaplňuje desítkami dalších obytek , většinou s německými SPZ.
K našemu překvapení nás po chvíli vyhledala paní z jednoho auta- Češka provdaná do Švýcarska.
Velmi milé setkání a rozhovor,ve kterém nám byl vysvětlen onen počet aut.Jednalo se
o organizovaný zájezd po trase Talin – Narva -Petrohrad -Murmansk a zpět,tedy stejná trasa jako část té naší. Domlouváme setkání v kempu v Petrohradě a pokorně sledujeme displej.Všechna auta jsou již pryč jen my stojíme a stojíme.V 11.30 konečně zablikají naše čísla,opět kontrola dokladu
a vysvětlení ,že můžeme vyrazit na přechod,ale po udané trase.Dojíždím k přechodu a stavím se opět pokorně do fronty čekajících,kteří byli zkontrolováni/2x/ před námi.To ještě nebyl konec!
Po téměř hodině mi blikne zelená,než nastartuji auto, stojí přede mnou napříč autobus.Nu což ,říkám si ,tak tě objedu.Než dokončím manévr,autobus zmizí za branou a na mně vyběhne „drobounká“ celnice/odhadem 120 kg/ a zběsile mě vyhání pryč k registraci.To jsem již nevydržel a tak jsme se do sebe pustili.Chvíli to trvalo ,než pochopila,že se mnou nehne,otevřela bránu,vzala si registrační kartu a ukázala mi na ni ,že mám ještě 10 min.času k odbavení.Jen pro silné nervy a ty mi pozvolna začaly odcházet.Po další krátké chvilce se k nám vrátila,prolezla auto,zkontrolovala doklady/potřetí/ a propustila nás dál k mostu,který spojuje Narvu s Ruskem. Opět závora,most odhadem 250m byl plný a tak čekáme co bude dál.Ještě ,že policajtka byla pěkná a slušná.Za 20 min. najíždím do fronty,abych se konečně dostal do Ruska.
Nebudu dále prodlužovat popisováním velmi podobných procedur jako na estonské straně , pouze se omezím konstatováním ,že nám celý přechod do Ruska trval 8,5 hodiny.Jen několik drobných poznámek pro Ty ,kteří hodlají touto trasou do Ruska :mít v nejlepším pořádku doklady,pokud dojedete do Narvy později odpoledne, bylo by vhodné zaregistrovat si termín přechodu a potom hlavně udržet nervy na uzdě.Je to při nejmenším složitá záležitost,na kterou již nejsme v našich končinách příliš zvyklí,ale co není, může opět být.
Přejezd do Petrohradu probíhal vcelku pokojně, cca 160 km ,až do samotného Petrohradu. Patrně máme smůlu,protože je zde na nějaké konferenci sám „baťuška“ Putin a tak je celá trasa do smluveného kempu ostře hlídaná.Nakonec zjišťujeme ,že kemp sousedí s hotelovým komplexem, tradičním místem pobytu Putina.Ve zdraví se dostáváme na velké asfaltové parkoviště cca 500 m od kempu a hotelu,kde jsou již naskládány všechny obytky s kterými jsme se potkali v Narvě.U prostřených stolů a harmoniky čekají poslušně na noční odjezd Putina,aby mohli do kempu. Nenecháme se rušit a po večeři jdeme spát.Máme toho dnes plné zuby a tak až ráno registrujeme prázdné parkoviště.
U snídaně nás vyruší recepční z kempu, když nám přišla nabídnout možnost ubytovat se v blízkém kempu. Poděkujeme a necháme si vysvětlit, kde můžeme vyměnit dolary za ruble. Bez problému najdeme banku, měníme a vyrážíme na prohlídku Petrodvorců. Zaparkujeme v těsné blízkosti vstupu. Počasí se poněkud umoudřilo takže vyrážíme na prohlídku komplexu. V klidu nás nechávají také fronty před vstupem do galerií . Nelze prostě všechno, ale to si potvrdíme ještě o něco později.
Zahradní komplex stojí za to,musíte se ovšem smířit s neskutečným babylonem lidí .Dnes ještě máme v plánu Kronštad.Poklidný dojezd do samotné pevnosti,přestože jsem byl připraven
na mnohem horší provoz.Na centrálním náměstí překrásná pravoslavná bazilika.Opět spousta turistů.Na dotaz , jak tato památka přežila obléhání, mi průvodce sdělil, že nebyla v podstatě vůbec zničena.Utrpěla dva zásahy bombou,z toho jedna nevybuchla puma byla odstraněna ze střešní konstrukce až mnoho let po skončení války. Kronštad opouštíme pozdě odpoledne a přesouváme se do kempu Olgino.Poněkud složitější přístup. Kemp je součástí přilehlého hotelu,obojí v odpudivém stavu. Hotel slouží jako noclehárna /vytlučená okna,špína a nepořádek/.I přes tvrdý odpor manželky zůstáváme na parkovišti a navazujeme kontakt s Gruzínem,který zde provozuje kiosek se vším možným.Ubezpečuje nás o tom,že je to bezpečné místo,pohostí šašlikem, na oplátku trochu slivovice a zve nás do svého domu poblíž.S omluvou odmítáme a domlouváme setkání na zítřejší den,které se nakonec nekoná.
Noc opravdu přečkáme v klidu, ráno pouze pozorujeme příjezd autobusu, který sváží dělníky
po noční směně ,kteří patrně zaujmou ještě teplé postele svých kolegů a odváží denní směnu.
Dnes máme v plánu vystoupit na Něvském prospektu. Na doporučení jedeme na stanici metra Černá říčka. Po krátkém hledání nacházím kousek od metra malé interní parkoviště a volné místo pro naše auto.Mám v sobě patrně nějaký radar.Pěšky k metru,přejezd na Něvský prospekt. Než
se stačíme na ulici porozhlédnout, stojí před námi pomenší domorodec ,který zjistil z našeho rozhovoru,že jsme Češi a okamžitě nabízí své služby.Za 1300 Rb nás bude vozit 2 hodiny svou vyrachtanou Fabii a ukazovat nám památky, jak se později ukáže,tak s patřičným výkladem. Tlumočím manželce do češtiny a konstatujeme,že tolik památek bychom ani náhodou neviděli. Klienty si hledá před metrem Něvsky prospekt. Po skončené bleskové exkursi Petrohradem
se přesouváme k odpočinku na naše milé parkoviště.Oběd, krátký spánek a příprava na večerní prohlídku zvedání mostu na Něvě.
Opět,jako již po několikáté, nacházím volný prostor přímo na navigaci.Vyhlídku přímo na řeku
a mosty vzápětí při fotografováni komplikuje můj pád přes vysoký obrubník a patrně nalomená žebra přes objektív fotoaparátu,který to odnesl také.Další nebudu rozvádět,pouze si neumím představit situaci, kdybych nemohl řídit.Manželka nemá řidičák a auto nemá servr,takže někdy
to potřebuje zabrat a to byl celý zbytek cesty problém.Nicméně prohlídka toho mumraje v 1 .20 po půlnoci stála opravdu za to.Po spuštění mostů zpět na svá místa a po krátkém odpočinku jsme se rozhodli ještě v noci,nebo vlastně nad ránem opustit Petrohrad. Pobyt byl krátký ale velmi intenzivní,z našeho pohledu stál opravdu za to. Obrovská aglomerace se spoustou památek,která by si zasloužila ne dny,ale týdny.Takže Petrohrade adie a vzhůru na Murmansk!
Stíhám poodjet ještě několik kilometrů a na doporučení domorodce ,že bych rád k jezeru,kterých je zde opravdu hodně,zastavuji na km144, v těsné blízkosti hlavního tahu na Murmansk. Pěkný borový les,písčitý břeh, krásně čistá voda,prostě pohoda. Stabilizujeme auto a rozhodujeme se pro den odpočinku.Z povzdáli parkoviště nám dělaji společnost dělnici pracující na opravě hlavního tahu na Murmansk a v odpoledních hodinách i omladina z blízkého okolí,která sem zajíždí za koupáním.Den odpočinku a sanita s tím spojená byl velmi příjemný.
Pátek 24/6
Zažijeme další poměrně vypjatou situací,kdy jsem podcenil tankování a dojel k pumpě patrně pouze na naftové výpary. K pumpě dojíždíme v podvečer a tak za 90 Rb parkujeme v sousedství
na slušném odpočívadle, včetně vody. Pokouším se po několikáté zakoupit automapu , kde by byla trasa na Murmansk, ale bezvýsledně.Neumím si vysvětlit, proč?
Další den po krátké odbočce do malého městečka Segeza,kde kupujeme chleba a několik drobností, platíme kartou a jsme velmi mile překvapeni obsluhou, která nám přeje šťastnou cestu. Kolem poledne vyrážíme do dnešního cíle, kterým je přístav Kem.Výchozí bod na Solovětské ostrovy.Je nutné odbočit z hlavního tahu po ne příliš kvalitní silnici.U přístavu je velké , placené parkoviště / 200RB noc/ ,jakýsi STPL po ruském způsobu.Parkuje zde několik autobusů, ,které přivážejí poutníky k jejich cestou za odpustky do bývalých klášterů,v nedávné minulosti sloužící jako vězení.Protože na ostrovech není ubytování,tak ráno lodí tam a večer lodí zpět do hotelů. Příjezd a odjezd lodi ohlašuje drkotání kufru na kolečkách po nerovné šotolině. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem , ceně lodního lístku a velmi nestálého počasí,si tento zážitek odpouštíme,
nehledě na skutečnost,že se mi silně připomínají pochroumaná žebra.
Je neděle, udělalo se pěkně a tak na odjezd nespěcháme. V Kemu dotankujeme levnou naftu,cestou doplníme vodu z hydrantu a pozvolna se vracíme zpět na hlavní tah sm.Murmansk,do kterého nám zbývá ještě cca 560 km. Krajina je velmi pěkná,spousta jezer,rašelinišť,typické břízy a další porost severské tundry.Cestou překračujeme severní polárni kruh.
Silnice perfektní až na to,že volant je téměř zbytečná součást auta.Provoz na trase poměrně řídký,za cestu jeden,možná dva obytňáky.To se ovšem určitě změnilo v momentě, kdy na trasu nastoupilo 60 – 70 aut německých a švýcarských karavaňáků, ,s kterými jsme se rozešli v Petěrburgu a jejich otočný bod byl právě Murmansk.Zde musím ještě uvést ,že jsem dost dobře nechápal, proč zrovna tento přístav.Teprve později jsem vzhledem k množství památníků obětem obrany Murmansku pochopil ,že patrně chtějí navštívit místa , kam až doputovala jejich armáda.Byli zastaveni 50 km před přístavem a dál se již nedostali.
Murmansk- černý bod našeho putování.Původně jsme chtěli zůstat někde na trase,ale pěkně
to sypalo,takže jsme se rozhodli pro dojetí.Závěrečné kilometry nebyly zrovna povzbudivé,protože projíždíme kolským poloostrovem,známým svou povrchovou těžbou apatitu.Na velké ploše se zde podepsala devastace krajiny a tak raději pryč.Příjezd do Murmansku po 23. hod a tak jsem rád , že nacházím poblíž přístavu parkoviště a po domluvě s hlídačem zaparkujeme.Na tuto noc asi nikdy nezapomeneme,protože parkoviště bylo v těsném sousedství seřazovacího nákladního nádraží,takže buď rachot projíždějících vlaků nebo neustálé narážení vagonů jeden na druhý.Kdo nezažil - neuvěří! Co ráno následovalo je snad jasné, okamžitý úprk z města. Teprve po ujetí asi 30 km konečně zastavujeme a v klidu snídáme. Pokračujeme na Pečengu ,kde opět kupujeme chléb a nějaké drobnosti. Výrazný rozdíl proti předchozí destinaci, jsme totiž v oblasti obrovské koncentrace vojsk všeho druhu. Působí to silně deprimujícím dojmem , podtržený vybydlenými paneláky, jak je nakonec známé z nedávné minulosti i u nás. Pozvolna se přibližujeme k norské hranici, armády přibývá.Kousek za Pečengou navštěvujeme po několikáté obnovený klášter Trojickij.Za městečkem Zapolarnyj chybně odbočíme k norské hranici a tím si znemožníme dotankovat levnou naftu a zároveň i utratit poslední ponechané Rb. Doporučuji jet přes Nikel.
Po velmi pěkném úseku končíme před závorou a vojáčkem,který nám zkontroluje víza a pasy,zvedne závoru a vypustí nás na poslední úsek cesty Ruskem,dříve ovšem vysílačkou nahlásí náš odjezd .Najíždíme na silnici ve výstavbě,ale i tak v pohodě dojíždíme na přechod do norského Storskogu. Odbavení je bez výrazných potíží , ani na jedné straně,nechtěli ani razítka na celní deklaraci o průjezdu. Snažíme se nabídnout Rb, ale nikdo nejede do Ruska a tak je ve směšném kurzu měníme v blízkém shopu. Náš dnešní cíl, Jakobselv je velmi blízko, hurá tam. Budeme již šťastně na otočce naší cesty,další kilometry nás již budou postupně vracet zpět domů. V pohodě dojíždíme na parkoviště v Jakobselvu,což je vlastně několik domů a překrásný výhled na moře.
Dva němečtí motorkáři ,kterým jsem nabízel Rb, nám drží svými stroji prostor pro naše parkování.Pomocí jejich špatné ruštiny dáme několik vět,nabídneme pivo a po jejich odjezdu zaparkujeme.Parkoviště plné aut všech zemí,nejvíce Němců ,ale i Francouzů ,Italů a jiných.Mezi nimi naše stařičké ,ale spolehlivé DUCATO.Většina, stejně jako my, se těšíme pohledy na stádo bílých velryb - běluh severních .Pozdě odpoledne ještě zkouším ulovit nějakou rybu a mám úspěch. Chytám i poměrně vzácného a velmi škaredého ďasa .Těšíme se na klidnou a pohodovou noc.Vzhledem k absolutní pohodě dáváme další den odpočinku,přeje nám i počasí, takže nikam nespěcháme.Otočku k domovu jsme si ponechali na 29/6, po absolvování zatím 4092 km .
29/6 JAKOBSELV odrážíme v poklidu těsně před polednem a cestou potkáváme mnoho obytek ,mířících stejně jako my před 2 dny, za běluhou severní. Naše cesta vede přes Kirkenes dále na Narvik. Dnešní den končíme za deště v prvním norském kempu ,který potkáváme.Kemp je v blízkosti městečka Tanabru .Je to naše druhá noc v kempu,mou ženou velmi vítána – teplá sprcha, WIFI,ale také spousta komárů.
Probuzení do provazů deště a mlhy nás kolem poledne vyháni ve směru Lakselv ,přes Ifjord po 98 stále na Narvik. Nádherné scenérie ukončí naši dnešní cestu cca 15 km před již zmiňovaným městem na štěrkové pláži fjordu.Stojí zde již 4 karavany.Zapadající slunce za nádhernými kulisami mraků,Norsko se vším, jak má být,prostě nádhera.
1/7 Opět poledne, dřív se asi nevyhrabeme. Pokračujeme na Lakselv ,dále potom Olderfjord,místo, kde jsme v roce 2011 ponechali náš obytný karavan a odskočili si sólově jen s naší Lagunou na Nordkap.Letos již vynecháváme a napojujeme se na naši již známou trasu sm.Alta.Projíždíme Altu,
asi po 35 km zaparkujeme ,jak jinak, než na břehu fjordu. Stojí tady již jeden Fin s „autobusem „
a jeden Němec. Zahajujeme závody, kdo chytí více ryb. Překrásné tresky tmavé a nějaká makrela,
s Finem to skončilo plichtou a Němec ostrouhal kolečka. Do večera nás tady stojí 12.
2/7 sobota Ráno mi nedalo rybářské já a jdu opět k vodě.Kromě nějaké tresky a makrel mě vystrašil možná metrový platýz,který připlul za rybkou téměř na mělčinu.Kromě úleku jsem byl rád ,že nezabral,stejně bych ho na svém pstruhovém proutku nedostal.Zážitek to ale byl.Opět mrholí a tak balíme,zdravíme se s finskou osádkou a jdeme na další kilometry.V plánu dnes máme „Paříž severu „ město Tromsoo.Bylo to přáni mé ženy, takže pokračujeme po E6 přes Djupvik do Olderdalen, kde najíždíme na trajekt /175 NOK/.Po krátkém, asi 20 km přesunu další trajekt /
127 NOK/Prvně jmenovaný přejezd byl co do scenérií přímo úchvatný.Do Tromsoo dojíždíme v pozdních odpoledních hodinách.Kemp za městem totálně plný, a tak hledám místo, kde složíme pro dnešní noc hlavu.Nacházím prázdný prostor u obchodu s nákladními přívěsy a zaparkuju mezi dvěma kontejnery.Vše se zdá v pohodě,ale pouze do doby, než zahřmí obrovská nákladní Scania a zlomyslně mi uzavře výjezd.Stojí ani ne metr za našimi zády.Než stačím zareagovat vidím pouze zvednutý prostředníček odjíždějícího řidiče.Velmi zlomyslný skutek,zvláště když je sobota.Výjezd z této pasti se zdál v prvé chvíli nemožný,ale po přeměření mezery mezi kontejnery a náklaďákem, zjišťuji zleva 2.45m a zprava 2.38,takže měl chlapec velmi dobrý odhad.Náš dědek má slabých 2.30, a tak věříme, že se ráno protáhneme.
Neděle 3/7. Počasí nic moc a tak vyrážíme na prohlídku místní katedrály.Strohá stavba s jedno-
duchym vnitřním vybavením,prohlédnutým pouze přes okna, protože je zavřeno.Zklamaných turistů je více.Přes most vyrážíme na prohlídku starého města.Malé centrum projdeme v dešti,který pomalu sílí,prohlédneme novostavbu knihovny,přístav a jeho nejbližší okolí. K dešti se přidává vítr
a protože pláštěnky se hřejí v autě ,vyrážíme zpět, přes visutý most do sucha v autě.Slušný zážitek.
V Paříži jsme nebyli,ale hodnocení v průvodci považuji za velmi přehnané.Zatopíme,v klidu vypijeme kávu a jde se na věc.Bylo to opravdu o fous.Na jedné straně hlídala manželka,z mé strany,
se sklopenými zrcátky, jsem jistil já.Během několika minut jsme byli venku a přemýšleli ,jak se zachovat.Prostě a jednoduše jsme odjeli,přece si nenecháme zkazit dojem nějakým vo…!
Za vytrvalého deště pokračujeme po E6 a po nějakých 120 km končíme na parkovišti za Olsborgem u řeky. Perfektní stání, včetně sociálek a pitné vody.Počasí se umoudřilo a tak využíváme čas
k sanitě. Na řadu přichází i naše „sprcha“ v podobě plastové konve s kropičkou a vody ohřáté na vařiči. Prostě v našich podmínkách super.Máme i venkovní sprchu,ale tohle řešení bylo super.Chybělo pouze film studio.
Probouzíme se do krásného slunečného rána a zažíváme roztomilý kontakt s polským kempařem,který sólo míří s kombíkem k Nordkapu. Cestou někde navštívil kolegy, pracující v marketu, a tak je nabalený spoustou potravin,patrně s procházející lhůtou použití.Pracně mu vysvětlujeme, že nic nepotřebujeme ,nedá si to vymluvit a tak končíme u zapůjčení našeho náhradního plynového vařiče na, který zapomněl Smažil,vařil,pekl a my pomalu nemohli vyrazit na další úsek cesty. Nakonec to ale bylo příjemné zpestření,zvláště když polština mi nedělá velký problém.
Po rozloučení se pokoušíme najít vodopády Malselva,které mají být někde v blízkém okolí, ale bohužel.Narážíme na německé karavaňáky , kteří rybaří na řece.Jejich úlovky lipanů bych přirovnal k sardinkám-hanebné!
Vyrážíme dále po E6 sm Narvik. Jedeme po trase, kterou již máme projetou.Jedeme až do Bjerkvkiu, kde sjíždíme na E10,směr Lofoty.Cestou míjíme mnoho pomníků obětem obrany Narviku.Britové nakonec neodolali.Za Bogenem opouštíme E10 a sjíždíme na okresku po pobřeží.Zaparkujeme u pěkné písečné pláže.Je odliv a tak brouzdáme po pláži a sbíráme mušle. Po návratu zjišťujeme, že na parkovišti je zákaz kempování. Pro klid duše opouštíme místo a den
zakončíme několik set metrů zpět, s pěkným výhledem na fjord.
Útery 5/7
Vracíme se zpět na E10 a míříme na Strand, dále na Gryting až do Melbu.Na parkovišti
u obchodního centra využíváme výlevky WC a pitné vody.Doplníme a pokračujeme do přístavu.Trajektem se přesouváme za hanebnou cenu 155 NOK/snad 10 minut plavby /do Fiskebol.Opouštíme opět E10 a po pobřeží pokračujeme do Laukvika.Malá vesnička s kouzelným rybářským přístavem.Naproti parkoviště v přístavu je velmi pěkná plocha pro zaparkování.Nocujeme zde 3 posádky.
Další den ráno nás bohužel opět probouzí déšť a mlha. Po cca 20km se vracíme na E10 a pokračujeme přes Svolvayer,Leknes,stále po E10,nakonec až do Moskenes.Voláme domů a dostáváme informaci, že počasí v dalších dnech bude velmi špatné.Smůla,takže měníme program,dojedeme do konečného bodu Lofot,což je jednomístné ,,A“, jedno velké parkoviště. Prohlédneme si tisíce trofejních suchých hlav tresek a vracíme se do přístavu v Moskenes.V 19.30 sedíme na trajektu do Bodo,kde přistáváme ve 23.30 .Našimi posledními místy,které ještě chceme v Norsku navštívit, jsou víry v Saustreme a ledovec u jezera Svartisvatnet.
Do Saustreme dorážíme již ve čtvrtek v 0.30, zaparkujeme pod obrovským mostem nad úžinou
a jdeme se ještě v noci podívat na úžasnou scenérii.Masy vod se valí zpět z fjordu do moře a nad úžinou se voda točí v obrovských vírech.Unaveni,plni dojmů, jdeme spát.Alespoň chvíli,protože hned po probuzení vytahuji proutek a jdu zkusit štěstí,Kromě neobvyklého zážitku,kdy společně
s vodou víří i tisíce makrel,se mi daří chytit pěkná trofejní treska.Blíží se závěr našeho pobytu
v Norsku takže po snídani hurá k ledovci.Cestou po 812 vyvrhnu rybu,dám si koupel ve vodách fjordu , nezbytné foto a dále až do Medby na E6, kde odbočíme směr MO i Raná.Z hlavního tahu, asi 10km před Mo i Raná, nás čeká odbočka k jezeru Svartisvatnet. Silnice úzká, v závěru šotolina, ale v pohodě. Přijíždíme v 16.30, právě v momentu, kdy odjíždí poslední loď pro turisty na druhém konci jezera pod ledovcovou řekou.Zůstáváme na parkovišti,máme toho za poslední dva dny poněkud více než je zdrávo a tak dáme večeři a jdeme spát.
Ráno po probuzení zjišťuji přítomnost cestovky ze Semil a tak se přidáváme k jejich početné skupině. Přejíždíme mléčně bílé jezero/170NOKosoba/ a potom již vzhůru na ledovec.Poměrně strmý výstup kolem nedaleké hučící ledovcové řeky.Pro nás, přece jen již dříve narozené,poněkud náročnější,ale zvládli jsme to.Do zpátečního odjezdu lodi jsme měli ještě rezervu 20 minut. Kouzelná tečka za naším pobytem v Norsku, zvláště, když do auta jsme šli již opět v dešti. Krátký odpočinek, oběd a potom odjezd přes Mo i Raná po E12 do Švédska. Tím také zahajujeme přesun domů. Je pátek 8/7 a na tachometru máme 141 072 km. K dnešnímu dni máme najeto již 6 043 km.
Trasa po E12 je velmi rychlá. Zastavujeme na malý nákup, u malého křišťálově čistého jezera
doplňujeme obě nádrže vodou a ve 20.00 končíme na raksplatzu Buktes. Lehká večeře,panák na dobrou noc a na kutě.Záběr za poslední dny se nezapře.
Sobota 9/7
Dnešním dnem zahajujeme v podstatě zrychlený přesun domů,takže denní průměry km výrazně vzrostou.Po E45 dojíždíme po 337 km do Ostersundu.Po krátkém hledání zaparkujeme na veliké louce ,mezi tratí a jezerem.Je nás tady rozházených opravdu dost.Zkouším ryby,ale nic,koupání studené.Jinak velmi pěkné
Neděle 10/7
Probouzí mě vítr a vlny v jezeře, spolu se zamračenou oblohou dávají popud k odjezdu.Dojíždíme do Mory.Opět perfektní parkování na břehu jezera, v blízkosti staré části městečka.Počasí se umoudřilo,svítí sluníčko,takže oběd,koupání ,v podvečer prohlídka centra městečka s památkami na slavný Vasalopet. Dotankujeme a dáváme ještě nějaký km navíc ,což dnes činí slušných 520 km a přespíme na parkovišti.
Pondělí 11/7 Ráno bez velkých okolků vyrážím po E45 na Goteborg.Stále zvažuji, jestli domů přes mosty nebo trajektem z Treleborgu. Cestou zavrhneme po doporučení kamioňáka mosty a tak směřuji do Treleborgu. Jedeme za německou obytkou sm.Malme, když však Němec odbočí na královský Helsingborg, neváhám a jedu za ním. Po několika km jsme v přístavu a téměř okamžitě najíždíme na trajekt do dánského Helsingoru. Velmi rychlý přejezd do Rodby a trajekt do Putgarten. Pokračujeme ještě asi 50 km sm. Berlín, než najdeme volné místo na parkovišti. Končíme ve 22. hod. po 803 km.
Útery 12/7 Vstáváme poměrně brzy,protože nás budí kompresory chladícího návěsu.Z vytýčené hlavní trasy odbočujeme do malého městečka na snídani.Po krátké pauze pokračujeme sm.Jelenia Gora – Wroclav – Zlaté Hory.Po menších komplikacích s navigací přistáváme v pozdních nočních hodinách před naší pevností. Nespadla,my to přežili ve zdraví ,pominu li ony problémy
v Petrohradu.Z mého pohledu to bylo krásné ,až na ten závěr,který byl dost náročný,jezdím totiž všechno sám.Jelikož dopisuji tuto slohovou práci až v roce 2017,neustále přemýšlím , kam letos.
Vás, kteří našli odvahu a čas to dočíst, zdraví Alena a Jarda /-
Sumář :
trasa Polsko- Litva – Lotyšsko – Estonsko - Rusko – Norsko – Švedsko – Dánsko –Německo
Polsko – Česko – Zlaté Hory v Jeseníkách
najeto 8 717 km z toho Polsko 5 nocí 1 148 km
Litva 2
Lotyšsko 1
Estonsko 3 907
Rusko 6 1 907
Norsko 11 2 057
Švedsko 3
Německo 1
Česko 2 698
nafta 810 lt spotř. 9.3 lt. Celkem 23 450,- prům.cena 29,-
Náklady víza Rusko 4 450,-
valuty 9 869,-
kempy + STPL 1 124,-
vstupy 1 128,-
potraviny 2 087,-
trajekty 9 414,-
nafta 23 450,-
–------------------------------------------------------------------
Celkem 51 522,-
K této sumě by se dalo dopočítat ještě několik dalších položek,ale ty již nejsou podstatné.Domnívám se,že celkové náklady na cestu určitě nepřekročily 55 000,- Kč,což si myslím ,že je cena přijatelná.
Prosím Přihlásit se nebo Registrace volit.
Členové online 0
Nejnovější člen: LiboraPetraKonečný
Powered by PHPFusion. Copyright © 2024 PHP Fusion Inc.
Released as free software without warranties under GNU Affero GPL v3.
Theme by PHP Fusion Inc
43,638,203 unikátních návštěv | Vygenerované za: 0.14677 sekund | Průměrně za: 0.14677 (0) sekund | Dotazy: 55 | Použitá paměť: 1.72MB/2MB