Warning: str_repeat(): Second argument has to be greater than or equal to 0 in /srv/www/caravan24.cz/www/maincore.php on line 169 Články: Náš výlet na Stelvio - Caravan24.cz
Výkup karavanu! Vykoupíme Váš obytný vůz, nebo karavan za hotové,volejte 606118358 www.vykupkaravanu.cz
Partneři webu:
hykro.cz odak.cz
https://www.cwn.cz/
Prohledávání webu:
Články

Náš výlet na Stelvio

Před několika lety se mi do rukou dostal obrázek silnice se 48 serpentýnami stoupajícími na nejvyšší průsmyk východních Alp Passo dello Stelvio ( 2758 m.n.m.) Tehdy se zrodil plán se po této silnici projet na motorce. Z časových důvodů se stále odkládal až jsem motorku prodal. Tak vznikl šílený nápad vyjet na vrchol na kole. Protože nejsem žádný vášnivý cyklista, přesvědčil jsem skupinu stejně naivních lidiček, kteří vlastní kolo, že je to prima nápad a že vyjet až na vrchol bude jen taková procházka růžovým sadem. V hospodě u zlatavého moku se plánuje naprosto skvěle.



Náš výlet na Stelvio

Před několika lety se mi do rukou dostal obrázek silnice se 48 serpentýnami stoupajícími na nejvyšší průsmyk východních Alp Passo dello Stelvio ( 2758 m.n.m.) Tehdy se zrodil plán se po této silnici projet na motorce. Z časových důvodů se stále odkládal až jsem motorku prodal. Tak vznikl šílený nápad vyjet na vrchol na kole. Protože nejsem žádný vášnivý cyklista, přesvědčil jsem skupinu stejně naivních lidiček, kteří vlastní kolo, že je to prima nápad a že vyjet až na vrchol bude jen taková procházka růžovým sadem. V hospodě u zlatavého moku se plánuje naprosto skvěle. Odjezd byl naplánován na 11. červen večer. Do té doby měl každý podle svých možností natrénovat co možná nejvíce. Já jsem si předsevzal, že najedu asi 3000 kilometrů. Zjistil jsem, že předsevzetí jsou od toho aby se neplnila. Najel jsem cca 500 kilometrů a ostatní na tom nebyli o moc lépe. Den odjezdu se blížil překvapivě rychle. Zásoby pro osm hladových a žíznivých krků jsou připraveny. Ledničky v obytňáku i v osobáku jsou naplněny k prasknutní. Tekutiny s alkoholem i bez jsou naloženy ve vozíku a tak sotva zbyde místo pro šest kol ale nakonec je úspěšně nakládáme a zabezpečujeme proti poškození. A tak v půl desáté vyrážíme směr Itálie – Prato allo Stelvio.

Druhý den kolem poledne šplháme ze Švýcarské strany přes Umbrailpass (2502 m.n.m.) na Stelvio. Vyndaváme kola, odpojujeme vozík od „osobáku“ a připojujeme za „obytku“. Monika s Martou pojedou autem na Italskou stranu do Prata najít kemp a my ostatní pojedeme na kolech přes Švýcarsko dolů. Sjezd je nádherný, každou chvíli stavíme, fotíme hory, vodopády a různé kytičky. Na stráních hvízdají svišti, prostě pohádka a tak se navzájem ujišťujeme, že zítřejší výjezd z Italské strany bude brnkačka. Přijíždíme do kempu, dáváme opožděný oběd, relax u bazénu a jdeme brzo spát. Nařizuji si budík na 5:30.

Ráno vstávám, připravuji občerstvení na cestu, a v 6:45 jedu. Počítám s tím, že mladší zbytek našeho hvězdného týmu vyrazí asi za dvě hodiny a někde před vrcholem mě dojedou. Je krásné počasí a tak se mi jede docela dobře. První šok je když se otevře pohled na vesničku Gomagoi, vidím věž kostela, strašně vysoko. Naštěstí za chvíli zajedu do lesa a ten příšerný pohled zmizí. K mému překvapení jsem tam asi za hodinu, dojíždí mě první cyklista, zdravíme se a on mi mizí za prvním ohybem. Po druhé hodině se dostávám do Trafoi, kde stoupání dostává zlověstný sklon, který má pokračovat až na vrchol. Dojíždí mě další cyklista, pozdraví a je pryč a teď už každých 100 metrů někdo přijede, pozdraví a předjede. Proč já také někoho nepředjedu, čím to asi je­? A tak pomaloučku šplhám na nejlehčí převod až vykouknu z lesa v zatáčce číslo 24 a nastává šok číslo dvě. Otevírá se mi pohled až na vrchol a já žjisťuji, že jsem snad ještě nic nenastoupal. Objevují se první pochybnosti, přijíždím k lavičce a dávám tatranku, no přece to nevzdám. Nasedám na kolo a hlemýždím tempem pokračují. Po dalších dvou hodinách mi zvoní telefon, spadávám z kola a vylovím ho z kapsy. Volá Martin. Dozvídám se, že jsou v zatáčce 36 a že vyjeli dvě hodiny po mně. Krásný pocit, to mě těžko budou dojíždět. Chybí mi ještě pět kilometrů, to jsou asi dvě hodiny, protože začínám více odpočívat než jet. Další šok zažívám asi 4 kilometry pod vrcholem, když opřen o zídku uvažuji jestli mám umřít hned nebo ještě o kousek výš. V tu chvíli přijíždějí dvě dámy, zastavují, zdravíme se, sundavají brýle a já zjišťuji, že jsou určitě 50+. Odjíždějí a já chci zahodit kolo ze skály a dělat, že jsem tady nikdy nebyl, ale zase jen 4 kilometry to přece nevzdám i kdybych to zatracený kolo měl za rohy dotáhnout až nahoru. Je to krize ale značka 500 metrů pak 400, To dám!

Jsem nahoře 2758 metrů, chvíli se vzpamatovávám, obcházím stánky se suvenýry, kupuji samolepku a tričko. K velkému překvapení potkávám pana Nováka s Martinou Sáblíkovou a celou tréninkovou skupinou. Ptám se jestli si je můžu vyfotit, prohodíme pár slov a oboustranně si popřejeme mnoho úspěchů. Bylo to velmi příjemné a překvapivé. Asi po hodině přijíždí Martin, po pár minutách Jarda, následuje Radek, po malé chvíli dojíždí Klára s obrovským nadšením a vypadá jako by si to chtěla dát ještě z Bormia. Za okamžik volá druhý Radek, že má zdravotní potíže, a že nedojede. Všichni jdou nakupovat suvenýry. Připravujeme se na sjezd dolů. Když jsme smíření s tím, že jeden z nás nedojede, vidíme jak Radek s vytřeštěnýma očima z posledních sil dojíždí k ceduli Stelvio. Tak jsme všichni. Děláme společné foto a jedeme dolů do kempu.
Nahoru jsem jel sedm hodin dolů 37 minut. V kempu dobré jídlo, pití a v celku spokojenost v 67 jsem si splnil jeden sen.

Pepino S 24. March 2015 6247 přečtení 7 komentářů 2 hodnocení Tisk

7 komentářů

Zanechat komentář

Přihlaste se, abyste mohli zveřejnit komentář.
  • Joza
    Joza
    chystám se to taky projet - ale na pohodlným sedadle obytňáčku Grin , tak jak jsem četl popis tvé cesty k vrcholu, myslím, že bych dobrovolně umřel už ve druhé zatáčce. Každopádně ..... moje úcta, až tam pojedu autem, tak si na tebe vzpomenu s velikou úctou. :^
    - 24.03.2015 19:29
    • Franta REZAC
      Franta REZAC
      Tak to jsi frajer, teda všichni zůčastnění.
      Jen bylo zajímavé, když jsem zdolával ( dodávkou ) ve Franci 3 tisícovku. Tak při sjezdu jsem cyklisty brzdil. Vždycky jsem v zrcátku zahlídl přilítlivší dav. Počkali a až po zatáčce mě předjeli a byli v trapu.
      Jojo, dolů toto sviští..........:^
      - 25.03.2015 07:35
      • Zdeneksed
        Zdeneksed
        Stelvio jsme projeli v roce 97 autem. Pro nás je to nejhezčí horský průjezd v Evropě. Projet jej na kole je na velký potlesk.
        - 26.03.2015 14:26
        • R
          Radovan
          Ahoj,taky smekám,vím o čem to je.Vloni v září jsme s přítelkyní jeli to též i když je z vesničky /městečka?/ Trafoi.
          Jeli jsme to 5 hodin,samozřejmě s mnoha zastávkami.
          Mělo to pro nás význam umocněný tím,že jsem v té době byl 2,5 roku po blbé nemoci /chemoterapie,ozařování,operace/..
          Nejsme žádní profíci,vzhkedem k okolnostem jsme neměli ani moc natrénováno,ale je to přesně o té vůli - přece to nevzdám,když už jsme tu.
          Pocit nahoře,poté co tam člověk vyjede na kole je prostě fantastickej...
          - 29.03.2015 10:58
          • L
            Laky
            Když jsem četl že to vyjeli i paničky 50+ tak se stydím že už na to nemám . Po tom co se mi stalo na Stvořidlech že jsem dostal křeče do lýtek a nevyjel ten kopeček tak ti fandím že jsi zdolal ten svůj o" trošku "větší. Jinak se to krásně četlo ba i prožívalo s veb kamerou . Dělej to obráceně autem nahoru a kolem dolů , na fotce to nikdo nepozná, sice i obě varianty jsou nebezpečné - infarkt nebo pád .
            - 21.04.2015 14:56
            • F
              Fil
              gratulace a velká!! Já tam zabloudil kvůli lezcům kamarádům co zdolávali tamní vrchol. Nekonečné stoupání v ostrých zatáčkách. Mám L2H2 dodávku a s delším se tam asi nadřete. Chvilema si pamatuji do protisměru na těsno.
              Jestli máš rád kopce doporučuji Francii a údolí dvou alp -> "Les 2 Alpes" a od spodní vesnice po Lamei vyhlídku a pak ještě na tu boční cestu pořád nahoru. Zdá se že už je to kousek po té vedlejší, ale není Grin Jela se tama tur d franc a právě až nahoru ještě z hlavní na tu vedlejší.. Já na to nemám morál.
              Na zdolávání vrcholku jsme experti s přítelkyní. Pravidelně musíme na největší kopec, náhorní planinu v okolí. Mám i pár dalších tipu co pořádně pošťaví a zaručeně budete nejvejš. V poslední době propadám schizofrenii a než vyrazím hledat spaní do kopečku, tak zadám přes GPS navigaci co nás čeká.
              - 24.04.2015 21:01
              • O
                Opanovak
                Super čtení, az se mi zpotila záda z popisu...je škoda, ze cyklistické modly...Grossglockner, Stelvio apod. okupují auta a motorky, cyklisté se stávají téměř lovnou zvěří,zcela nechráněnou....
                Poslední návštěva Tour se France se stala neplánovaně rozlučkovou,ve velkých městech je plno imigrantů s jejich ,,vytříbeným "chováním, následkem je také zvýšená agresivita policajtů, marný boj ,doslova jako Sysifos či don Quijote....
                Takže jsem dal sbohem horským vrcholům Tour a místo tzv. Madlenky apod. se budeme věnovat českým kopcům...zdravím
                - 25.02.2020 05:11

                Hodnocení je k dispozici pouze členům.

                Prosím Přihlásit se nebo Registrace volit.
                Skvělý! (0)0 %
                Velmi dobrý (2)100 %
                Dobrý (0)0 %
                Průměrný (0)0 %
                Špatný (0)0 %

                Copyright © 2023

                Powered by PHPFusion. Copyright © 2024 PHP Fusion Inc.
                Released as free software without warranties under GNU Affero GPL v3.

                Theme by PHP Fusion Inc
                43,025,935 unikátních návštěv | Vygenerované za: 0.26859 sekund | Průměrně za: 0.26859 (0) sekund | Dotazy: 54 | Použitá paměť: 1.63MB/2MB