Krkonoše
Prodloužený víkend se státním svátkem lákal k výjezdu
Prodloužený víkend se státním svátkem lákal k výjezdu, předpověď počasí příznivá, tak kam se vydat? Pár typů se objevilo i zde, díky, nakonec padla volba na Krkonoše.
Vybrali jsme si kemp v srdci Krkonoš, ve Špindlerově Mlýně. Kemp je na samém konci města, dále se již bez povolení vjet nedá, kousek od kempu je pak aquapark, kam jsme se vydali v neděli. V této oblasti hor jsme již dlooouho nebyli, a tak jsme to vzali pěkně od podlahy. V sobotu ráno se vydáváme prvním autobusem vzhůru k chatě Špindlerovce, jsme tam za pár minut, inverze zůstala dole pod námi, nahoře je překrásně. Další cesta již vede pěšky po cestě Českopolského přátelství až na naši nejvyšší horu, Sněžku. Lidí s postupem času přibývá, no na Sněžce je již procesí lidí, cesta vzhůru jde těžko, je totiž namrzlá, takže dolů potom jdeme po silničce a míříme na Luční boudu. Je stále jasno, ale údolní inverze stoupá pomalu vzhůru. Při sestupu podél Kozích hřbetů se ztrácíme v mlhovině. Jsme docela rádi, že jsme již v našem mobilním obydlí, zhruba 20 kilometrů v nohách je znát.
Nedělní ráno je jiné, jasné a mi máme v plánu procházku "Špindlem" a okolím, večer jsme se šli zrelaxovat do místního bazénu.
Pondělí je opět inverzní, ale webové kamery ukazují jasno na horách. Čas se posunul o hodinu a tak vyrážíme brzy k lanovce na Medvědín. Jedeme téměř sami, lanovka stoupá výš a výš, krásné jasné nebe nás vítá již před vrcholem. Nikde nikdo, jsme tu sami, jen na střeše budovy je fotograf, ptám se zda je tam hezký rozhled a za chvilku jsme s Irčou oba na střeše. Rozhled do okolí je nádherný. Naše další cesta vede po červené k Vrbatově boudě a dále až k prameni Labe. K Vrbatově boudě jezdí autobus, který vozí další a další turisty, takže je po nějakém čase dosti plno. Od pramene Labe pak pokračujeme na hřeben hor až k jakési budově, která je na polské straně. Není to však ani bouda, ani hospoda, jsou v ní samé paraboly spojů. Ještě se podíváme do hlubin sněžných jam na polské straně a pak již dolů k Labské boudě. No boudě, je to obrovské monstrum na úpatí Labského dolu. Naštěstí je objekt opět v provozu, je kolem poledne a tudíž spousta strávníků. Po obědě nás čeká cesta podél Labe dolů do "Špindlu", ten den jsme našlapali opět asi 20 kilometrů.
Úterý, státní svátek, čeká nás cesta domů, moc se nám nechce a tak se stavíme ve Vrchlabí s dobrým obědem a pak míříme na vrch Žalý s rozhlednou a krásným rozhledem do široširého okolí s nádherným panoramatem Krkonoš.
Výjezd se opět vydařil, hlavně díky počasí, nepršelo, nefoukal ani vítr, no prostě paráda, inverzí ráz měl své kouzlo.
Žádné komentáře nebyly zveřejněny.