Jedeme na výstavu karavanů
Pokud nemáte co dělat, můžete na výstavu také vyrazit, otevřeno je až do neděle 19. ledna.
V pátek ráno si sedím kdesi, do rukou beru nové číslo časopisu Caravans, otevřu první stránky a čtu o výstavě karavanů ve Stuttgartu. V tom zvoní telefon a od Ireny se dozvídám, že si prý musí do konce února vybrat starou dovolenou. První reakce je, pojedeme do Stuttgartu na výstavu karavanů, vezmi si dovolenou na pondělí a úterý a ještě dnes můžeme vyrazit. Co si myslíte, že jsem uslyšel. Nic méně za hodinu zvoní opět telefon a dozvídám se, že dovolená je zařízena, zařiď si ji taky, zní pokyn mé drahé ženušky.
No a jak to dopadlo? Sbaleno máme rychle, vše potřebné máme také, večer vyrážíme!
Jedeme na noc, do pelíšku uléháme před hranicemi u Rozvadova. Sobotní ráno pokračujeme do města Schwäbiss Hall, kde je moc hezká architektura starých domů, dále míříme do Ludwigsburgu, kde je nádherný zámek s krásným parkem, díky roční době však bez rozkvetlých květin, kterých je tu v létě spousta. Město je známé i tradiční výrobou porcelánu. V odpoledních hodinách jsme ve Stuttgartu a míříme přímo k fabrice Porsche. Návštěva prodejny a posléze i továrního muzea je samozřejmá. Prodejna je plná nových vozů, samozřejmě krásných, ale při návštěvě muzea srdce fandy této značky zaplesá ještě více! Večer zajíždíme k Mercedes aréně, kde trávíme další noc. Již jsme zde asi před čtyřmi roky spali.
Nedělní dopoledne procházíme město s krásným parkem a centrem, kde se snoubí stará a moderní architektura. Město bylo za války značně poničeno, takže starých a historických památek příliš nezbylo. Odpoledne se však již těšíme do místních termálů, kde je sice hodně lidí (venku je nevlídno), ale teplé vody mají dost i pro nás. Večer pak přejíždíme k novému výstavišti, kde je parkoviště pro "bydlíky" docela plné, tím plné mám na mysli opravdu plné, je to několik obrovských ploch zaplněných spoustou obytných vozů a karavanů všech druhů a velikostí. U plochy jsou buňky - sociálky s teplou vodou i sprchami. Cena za stání je 15,- euro bez elektřiny. Kabely, přivádějící elektřinu jsou tlusté jako ruka, srub - hospoda praská ve švech, venku sálá oheň a kolem dokola stojí návštěvníci veletrhu. Obloha je jasná, v noci bude mráz. A byl.
V 10,00 vstupujeme do areálu nového výstaviště, no a je opravdu nač koukat, vystavených exponátů je tu spousta všech známých i neznámých značek a výrobců, doplňky ke kempování, nabídky pro návštěvy různých destinací nejen Německa, ale celého světa s množstvím prospektů, map a tradičních ochutnávek a specialit různých regionů. No, bylo stále co zobat a ochutnávat... Prohlédli jsme si hodně bydlíků, něco málo zakoupili a večer se vydali na cestu k domovu.
Vzali jsme to oklikou přes Schwäbisch Gmünd, rodné město stavitele katedrál Petra Parléře. Zajisté jste o něm již slyšeli. V tomto městě je i jeho první větší stavba, chrám svatého Kříže. Chrám i město jsou vskutku krásné a plné historie.
Na cestu domů nám nejprve prší, ve vyšších polohách pak padá sníh, ale jen na pražské Jižní spojce jsme se zdrželi v zácpě. Ve 20 hodin jsme již doma.
Nápad a rozhodnutí vyrazit do Stuttgartu bylo rychlé, vzhledem k roční době se však cestovalo dobře a nyní nám zbývají již jen vzpomínky a fotografie. Pokud nemáte co dělat, můžete na výstavu také vyrazit, otevřeno je až do neděle 19. ledna.
Žádné komentáře nebyly zveřejněny.