Také nemáte v karavanu chránič? Já také ne.
Nikdy nevíme dne, ani hodiny, ba ani vteřiny, kdy se např. prorazí izolace elektrického tělíska 220 V v chladničce a napětí se v tu ránu objeví na všech kovových částech, které jsou nám dostupné.
Ale už včera jsem si jej koupil.
Proč se tedy ptám? Nejedná se o chránič před nepříznivým počasím a ani před zdivočelými psy. Chránič, celým názvem proudový chránič nás dovede ochránit před nebezpečným dotykem (v mluvě elektrotechniků), v normální laické mluvě před kopnutím elektrickým proudem, a mnohdy v důsledku toho i úmrtím.
No dobře, řeknete, my tam přece máme pojistky - vlastně jističe, to nestačí? Může se stát, že za podmínek, které při připojování karavanu do veřejné elektrorozvodné sítě jsou, to skutečně nestačí. Rozepisuji se o tom velmi obšírně proto, abychom všichni pochopili, že nejhorší situace je při úrazu elektrickým proudem ta, že odletí vrtulník a přijede pohřební služba. Jako důkaz uvedu neštěstí, které se stalo - už nevím, v kterém kempu v okolí Brna na začátku osmdesátých let min. století. I když je to dávno, může se to stát kdykoliv i nyní.
Mladá žena vystupovala z karavanu a jakmile se dotkla nohou trávy s rosou, byla zasažena elektrickým proudem a poté zemřela.Tenkrát nebyly mobily, nelétaly vrtulníky se záchrannou službou, asi ji nikdo neposkytl první pomoc, nebo ano, a nedalo se již nic dělat. Pak nějakou dobu nechtěli do kempů pouštět karavany bez revizní zprávy elektrického zařízení karavanu. Z vlastní zkušenosti vím, že revize nepomůže, revizní technik na mém “novém” karavanu přehlédl, že karavan není vybaven chráničem, přehlédl i to, že ve vodičích určených pro pracovní nulový vodič směle kmitá 50 Hz fáze. Stále platí předpis, který to přikazuje.
Platí pro pojízdné ubytovací zařízení, které se připojuje k síti pohyblivým přívodem - šnurou. V době, kdy začal platit, byly jen maringotky, a karavany jsou přece něco jiného (???). Nikdy nevíme dne, ani hodiny, ba ani vteřiny, kdy se např. prorazí izolace elektrického tělíska 220 V v chladničce a napětí se v tu ránu objeví na všech kovových částech, které jsou nám dostupné. Rovněž tak třeba žehlička, mikrovlnka, kovová várná konvice atd, všechno, do čeho jde “elektrika” a je použito vodivých povrchů, kterých se lze dotknout (proto nebezpečný dotyk).
V tomto případě je ochrana zdraví a života zajištěna tím, že okamžitě vypne jistič, protože vodivé povrchy - vlastně kostra elektrického přístroje je spojena dalším, třetím ochranným vodičem do zásuvky a dále pak na nulový vodič, a toto spojení vytvoří zkrat přímo z proraženého fázového vodiče ochranným vodičem na nulový přívod. a tento zkrat “vyrazí” jistič.
Ještě jednou si projdeme zkratový obvod, odborně zkratovou smyčku: Fázovým vodičem přichází do spotřebiče proud, porušenou izolací se dostává na vnější vodivou část spotřebiče, ochranným (žlutozeleným) vodičem zpět někde (v zásuvce) na nulák, celý obvod způsobí zkrat.
A jak tedy ten zkrat musí být velký, aby to spolehlivě spálilo tavnou pojistku, nebo vyrazilo jistič ? Šestnáctiampérový jistič spolehlivě vypne v požadovaném čase milisekund až při zkratovém proudu 40 A, a to už je pěkná pecka. A což když není ta pecka pořádná, aby vyrazila jistič? Třeba proto, že elektrický odpor celého tohoto zkratového obvodu je tak velký, že 230V neprotlačí celým obvodem tak veliký zkratový proud, a jistič “drží” zkratový proud 25 A a elektrika nás zabije. Jistič pak vypne po pěti vteřinách na přetížení, ale za tu dobu zabije elektrika pět lidí. Naštěstí se ta zkratová smyčka nepočítá až z elektrárny, ale jen od transformátoru 22 000 V / 3x400 V (a na střední vodič to dává těch jm. 240V- tech. pozn.)
K tomu, aby zkratový proud nedosáhl požadované vypínací velikosti přispívá dlouhá přípojka slabým vodičem, už jsem viděl i připojení bílou dvojlinkou 0,75 mm průřezu bez třetího ochranného (zkratovacího) vodiče.Dále zaoxydované kolíky přípojek, zaoxydované připojení ochranného vodiče přímo ve spotřebiči, (přesto spotřebič dobře funguje), neudržované připojovací místa atp. Je vidět, že některá okolnosti neovlivníme, ani o nich nemusíme vědět. Jednou při kempování mi jedem karavanista řekl - nechci jmenovat (PV) - já mám tak dlouhou šnuru, že dostane přes ten rybník (po dně - ale to by nevadilo) z kempu až na veřejné tábořiště. (Buková SK). Problém je i v samotné připojovací šnure. Neustále ji rozmotáváme, smotáváme, desetkrát denně o ni někdo zakopne, třikrát denně ji přejede nějaké auto (když jsme v saloonu na pivě.) Jestliže se přeruší některý z činných vodičů, tak nám zhasne “elektrika” a okamžitě to začneme opravovat, když se přeruší ochranný vodič, tak čeká třeba pět let na svou oběť.
Jak to tedy vyřešíme?
V první řadě si zjistíme, jestli je náš bydlík vybaven chráničem, jestli ano, máme po starosti.
Vypůjčíme si vadasku (je na přiloženém obrázku) - fázovka nestačí - hrot na vadasce strčíme do zdířky kterékoliv zásuvky tak, aby doutnavka vadasky svítila, a dotkneme se těch bočních plíšků, nebo kolíku, podle druhu zásuvky hrotem na šnure, a jestliže nám vadaska v ruce “hrčí” a ukazuje 220, tak karavan chráničem vybaven není, ale jestliže uslyšíme ránu, jak “vyletěl”jistič, tak to nebyl jistič, ale chránič, a jsme v pohodě. (předpokládám, že je jasné, že musíme být při zkoušce připojeni na 220 V).
Jak tedy chránič pracuje ? Chránič nepotřebuje ke své ochranné činnosti naprosto perfektní zkratovou smyčku, ten měří, zda všechen proud, který do karavanu přichází, tak také všechen beze zbytku zase odchází. Je to přece elektrický obvod. Jakmile malinká částečka “elektriky” přes chránič nejde zpět (jde asi přes nás do země, ale je to tak málo, že nás to nezabije), tak chránič okamžitě vypíná. Nepotřebuje tedy k vypnutí žádný třetí ochranný vodič ke své činnosti. Ale ve šnure si ten ochranný vodič pěkně necháme, vysvětlil jsem jen to, že chránič zabezpečí naše zdraví a život, i když nám bude po našem “káblu” někdo jezdit autem od rána do večera a přeruší nám ochranný vodič. Ochranným vodičem vlastně jde ta trošička poruchového proudu zpět, která pak chybí chrániči a ten vypíná hned při poruše izolace, a nečeká, až tu trošičku odvedeme přes sebe jinam (do země).
A komu by tato služba chrániči vlastním tělem byla na obtíž, tak si vyrobí - nebo někomu řekne, když si na to netroufne - jednoduché uzemění pod opěrnou nožku karavanu (protože tam dáváme dřevěný špalík) a to pro spolehlivé vypnutí chrániče stačí. (Viz další obrázek.)
Za chránič/jistič XBS C16A jsem dal ve velkoobchodě elektro 485 Kč i s daní.V obchodě “elektře” jej neměli, a že to stojí tak asi dvanáctset korun, tak aby jste věděli.
To je tak všechno, ještě dodatky:
1) Všem těm, kteří mi za článek dají palec dolů, rádi by jej pak dali nahoru, ale v rakvi již na to nebudou mít sílu.
2) Prosím Mirka a Jiřinku, aby se po přečtení článku hned nerozčilovali, i když podnět k napsání článku byl jejich TEC, který jsem od nich 8. 3. koupil (teď je to TEC MDZ 500),
jejich přívěs prohlédli a elektriku zrevidovali v Karavanservisu v N. M. n. Met. a vydali certifikát, takže, vážení, Vy za nic nemůžete, článek není namířen proti Vám, ale pro všechny, kteří chtějí zůstat dlouho živi a zdrávi.
3) Napsal jsem to tak, aby to všichni členové pochopili, kdyby to museli nějakému elektrikáři vysvětlovat.
4) Pepa Doskočil. (To jako že si za tím stojím)
Prosím Přihlásit se nebo Registrace volit.
Členové online 0
Nejnovější člen: Radek23
Powered by PHPFusion. Copyright © 2024 PHP Fusion Inc.
Released as free software without warranties under GNU Affero GPL v3.
Theme by PHP Fusion Inc
43,722,675 unikátních návštěv | Vygenerované za: 0.13495 sekund | Průměrně za: 0.13495 (0) sekund | Dotazy: 75 | Použitá paměť: 1.9MB/4MB