Jak nám osud nepřál
Letošní způsob léta zdá se mi poněkud.....
Letošní způsob léta zdá se mi poněkud…., slovy klasika bych mohl výstižně charakterizovat letošní dovolenou. Je pátek 24.7.2009 odpoledne a my se nemůžeme dočkat neděle, kdy máme vyrazit na zaslouženou dovolenou do Chlumu u Třeboně. Jedu promazat mazničky na oji (brzdě) karavanu. Nechci nechat nic náhodě. Na křižovatce se při brždění ozvou divné zvuky ze zádi Passata. Chrčení kovu na kov nevěstí nic dobrého. Dojedu ke kamarádovi. Jeho diagnóza není potěšující. „Máš sjeté destičky na zadku, ale jsou už špatné i kotouče. Nové budou nejdřív v pondělí“. Skřípu zuby jako Vondráček při pravopisu. Safryš, vysolit 4000Kč před dovolenou nic moc. Po asi osmém počítání do deseti se začínám uklidňovat. No nic v pondělí na to vlítnem a v úterý vyrazíme .
Je pondělí ráno, převlečen do klasických modrých montérek s nápisem Synthesia nadrženě vyndávám kotouče z krabice. Jasně, to bych nebyl já, kdyby nebyly i s nábojem a já s kamarádem nemusel přelisovávat ložiska. Samozřejmě vše je zarezlé. Chvílemi si připadáme jako Kolben a Daněk, chvílemi jako Pat a Mat. A je to! Zbývá nasadit kola a můžeme vyrazit. Nasazuju kolo…točím,…točím….., hledám díry……,sundávám kolo, počítám…. Na krku mi nabíhá žíla nervačka, rudnu. Chvílemi řvu, chvílemi pláču. Sprostá slova by dala na slovník. Počítání do milionu nezabírá. Pěti -dírová kola na čtyř-dírové kotouče skutečně nenasadím!!!
Místo do Chlumu pojedu do Brodu, do šaškárny! Všechno je na ho…o! Vše sundat a umýt. Kamarád telefonuje, neví jestli má dřív shánět pětidírové kotouče nebo záchranku pro mě. V noci půjdou z Německa a ráno tady budou. Utěšuje mě, zatím co já štěkám na kočku. Druhý den na novo. Je 14:30 hod. a je konečně hotovo. Zapřahám Hobbyta a chvátám k domovu. Doma je už vše sbaleno. 17:30 hod. vyrážíme směr Chlum u Třeboně. Navigace za Slatiňanama přestává komunikovat. To mě už nemůže rozhodit, mám mapu. Stejně tak objížďka v Havlíčkově Brodě, která mě místo na Humpolec posílá na Jihlavu mě nechává výjimečně klidným. No tak si trochu zajedu, no a co. Asi 5km před Chlumem jsem nucen prudce brzdit. Najednou mě začne šíleně houpat zadek auta a karavan, ozývá se kvičení gum u karavanu, nepřestává to, auto se jen těžce drží na silnici a já koukám kde se rozplácnem. Ustáli jsme to. Ptám se ženy jestli vzala dost spodního prádla. NIKDY, ale opravdu nikdy už nenechám za jízdy kolečko na oji!!! Asi se povolilo a sjelo dolu nebo s ním kluci v nestřeženém okamžiku zakroutili. Je 20:00 hod. a my vítězoslavně zajíždíme do kempu Sever v Chlumu u Třeboně. Poprvé montuji předstan.
Po chvilce si sousedé- Holanďané přinášejí židličky. To už ale nosná tyčka po sedmé bouchla do karavanu a po čtvrté do mé hlavy. Mají štěstí šmějdi, že jim nerozumím. Kašlu na předstan. Zapojím alespoň nové čerpadlo na vodu. Dobrá zpráva je, že funguje. Špatná, že pořád a nejde vypnout. Vytahuji kabel. Zpocený, zlomený a vyčerpaný usínám….
Tři dny v kempu Sever proběhly výtečně. Dokonce jsem požádal jiného majitele podobného Hobbyta a ten mě naučil stavět předstan. Vyzkoušeli jsme nový, nafukovací, čtyřmístný člun. Jířa byl nadšen, Vojta až po překonání strachu. V Třeboni na věži jsme potkali Zdeňka Izera s rodinou. Šklebil se stejně jako v televizi. Kemp byl moc pěkný, nové čisté sprchy a WC, praní za 40Kč i ceny v kiosku rozumné. Kdyby tam byla parta z Caravan24 nemělo by to chybu. Okolí překrásné. Paráda.
Přesto jsme se rozhodli, že budeme pokračovat, abychom poznali i další místa. Kemp v Jihlavě- Pávově nás zklamal. Kempy Pohoda a Pilák ve Žďáru nad Sázavou nebyly špatné, ale spíše 50+ anebo cyklo-turistika. Pro rodinu s malými dětmi né příliš vhodné. Až kemp Velké Dářko nacházející se z jedné strany u lesa, z druhé u největšího rybníka Vysočiny nás maximálně nadchl. WC a sprchy z dob mé pionýrské kariéry (nic moc), ale hajzlík máme v karavanu, takže nám to moc nevadilo. Ostatní nemělo chybu. Chvílemi jsem si však připadal jako fekální technik, jak jsem měl strach, aby obsah našeho 10L chemického WC nepřetekl. Viz. příspěvek na tomto fóru (wc na provázku a hnědá stopa k lesu :-)))). Člun slavil svůj druhý úspěch. Druhý den večer mě už bylo jasné, že naše dovolená definitivně končí. Horečka, bolení svalů, v krku při polykání….. v noci zimnice a do toho extrémní bouřka. Ráno jsem už vypadal jako zombe. Z posledních sil jsem dokočíroval do 40km vzdálené Skutče, kde mám svého lékaře. Ještě, že mě to nechytlo v Chlumu. Koňské dávky antibiotik už zabraly a tak se s Vámi u PC dělím o naše zážitky.
Po této dovolené, při které jsem si měl odpočnout od mého psychicky náročného povolání, budu nejspíše potřebovat psychoterapeuta. A pro pó Vondráčku játra už jakž takž, nemáš něco na nervy??? (semínka marihuany konzumovat nesmím).
Prosím Přihlásit se nebo Registrace volit.
Členové online 0
Nejnovější člen: PetrHermi
Powered by PHPFusion. Copyright © 2024 PHP Fusion Inc.
Released as free software without warranties under GNU Affero GPL v3.
Theme by PHP Fusion Inc
44,349,919 unikátních návštěv | Vygenerované za: 0.19377 sekund | Průměrně za: 0.19377 (0) sekund | Dotazy: 63 | Použitá paměť: 1.71MB/2MB